Stoprocentně obnovitelná Kalifornie má stejný podíl čisté elektřiny jako ČR

Než „nastavíme zrcadlo“, připomeňme si, proč vlastně dobře míněnou službu s nedobrými následky pro jejího příjemce označujeme za medvědí. Může za to ruský básník Ivan Andrejevič Krylov, který v roce 1808 vydal bajku Poustevník. V ní vystupuje kupodivu poustevník a ten se kamarádí s kým jiným než s medvědem. Ovšem jen do té doby, než jejich vztah naruší poněkud fatální nehoda. Poustevník usne a medvěd mu odhání mouchy od hlavy, aby ho nebudily. Bohužel ovšem k této činnosti použije kámen, takže svého kamaráda nakonec omylem uspí na věky. Dobrou noc, děti.

Teda nic proti velkému básníkovi století páry, ale podle mě medvěd mohl ty mouchy klidně odhánět tlapou, v níž, jak známo, tento savec nemá zrovna cit krejčovského mistra. Příběhově by to bylo méně kostrbaté a výsledek stejný… Za metaforu, jejíž použití v češtině je doloženo až od roku 1959, jsem Krylovovi nicméně i tak vděčný, protože báječně koresponduje s tématem, kterému se chci dnes věnovat. Kalifornie má totiž ve znaku medvěda grizzlyho.

„Půjde to i bez fosilních paliv. Pátá největší ekonomika světa už 100 dní funguje pouze na obnovitelné zdroje“ hlásá bombastický titulek a já na něj koukám toužebněji než na máslo ve slevě. Wow! Cože, nejlidnatější Indie funguje pouze na obnovitelné zdroje? 100 dní?? A podle všeho nejen její energetika, ale rovnou celá ekonomika??? Jak to ten bazilišek Módí sakra udělal…?

Bez váhání klikám a čtu dál: „Více než sto dnů fungování energetické sítě výhradně na obnovitelné zdroje. Přesně to se podařilo páté největší ekonomice světa - Kalifornii. Její plány na dosažení čisté nuly do roku 2045 se díky současnému tempu zdají být už jen formalitou.“

Aha. Takže žádný uhlíkově neutrální Bollywood (ráj filmů) a Bengalúr (ráj IT), ale rovnou Hollywood a Silicon Valley! A zjevně nejde o celou ekonomiku ani energetiku, ale pouze o „energetickou síť“, čti výrobu elektřiny. I tak je to ale paráda, vždyť se nebavíme o nějaké malé zemičce nebo řídce osídleném státu, ale o místu, které je 5,5× rozlehlejší než Česko a žije v něm 3,6× víc obyvatel! A net zero do roku 2045 už je tam prý jen formalita… Aby ne, když dokážou jet tak dlouho „výhradně na obnovitelné zdroje.“

Čtu dál a nestačím se divit. Jako laický energetik se zjevně mám pořád co učit: „Od 7. března 2024 do 28. července 2024 získával stát každý den 100 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů.

(…)

Kalifornie využívala kombinaci solární, větrné, vodní energie a úložišť baterií k pokrytí celkové poptávky po elektřině po dobu více než 100 dní. Tento výkon nebyl jen dočasným jevem, ale stabilním a trvalým naplněním energetických potřeb státu obnovitelnými zdroji energie, což je významný úspěch v historii energetiky.

(…)

Kalifornský energetický systém nyní zálohují i objemná bateriová úložiště jejichž kapacita se meziročně zdvojnásobila. Díky tomu je možné elektřinu vyrobenou přes den uložit a využívat v noci nebo v době, kdy není dostatek slunečního svitu k pokrytí poptávky.

(…)

Profesor Mark Jacobson ze Stanfordské univerzity, který sledoval výkon Kalifornie v oblasti obnovitelných zdrojů, uvedl, že tento úspěch není jen dočasným jevem, ale novou realitou.“

Shrnuto, podtrženo: Fakt Kalifornie, fakt každý den, fakt sto dní po sobě (vlastně dokonce ještě mnohem víc, 144, jestli dobře počítám!), fakt sto procent OZE, fakt i v noci, protože baterky, a fakt je to pravda, protože to zaštítil svým jménem a titulem profesor Jacobson. Titulky, jdeme domů.

Akorát je teda trochu divná ta parafráze profesorových slov na závěr: „Podle něj kontinuální růst kapacit obnovitelných zdrojů a úložišť naznačuje, že Kalifornie by mohla dosáhnout 100% pokrytí svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů po celý den a noc již v blízké budoucnosti, a být tak vzorem i pro další státy.“ Jak „v blízké budoucnosti“? Vždyť „po celý den a noc“ už se jim to snad těch více než sto dní právě dařilo, ne?

Tak dost. Asi cítíte, že tento románový příběh přímo volá po tom, aby byl uveden na pravou míru. Dneska se tomu teda říká fact-checking nebo ještě hůř debunking (vyzvracení, totiž vyvracení)…

Už jen pohled na reálnou výrobu za libovolný den mezi 7. březnem a 28. červencem prozrazuje, že 100 obnovitelných dní v kuse Kalifornie ani omylem nezažila. Co třeba taková neděle 14. července? Soláry se činily, jen co je pravda, ale co tam dělá po ránu a večer ten ošklivý neobnovitelný zemní plyn (téměř 16 GW) a celý den rovněž nepříliš obnovitelné jádro (konstantně necelých 2,3 GW)?

Nevadí, zkusíme jiný den, však nemusí být vždycky posvícení. Co třeba středa 22. května? A safra, plynu se sice spálilo o poznání méně, ale ani v nejobnovitelnější dobu kolem poledne se výkon plynových zdrojů ani nepřiblížil k nule. Jádro si jelo opět svých stabilních cca 1,5 GW a ráno i večer spotřebu vydatně sytil dovoz.

Tak jak to teda vlastně bylo myšleno? Nedá se svítit, musíme do primárních informačních zdrojů. „On 100 out of 144 days since 8 March, California’s electricity has been supplied fully by renewable energy for at least part of the day,“ píše se na americkém webu power-technology.com. Aha, tak teď už máme jasněji. Takže nešlo o 100 po sobě jdoucích dní, ale o 100 dní v intervalu 144 dní. A 100% podíl OZE vždy nastal jen v určitou část dne, netrval kontinuálně. A jak dlouhá ta část byla? Článek se chlubí, že horní hranice činila „až deset hodin“ (což je slušné), ale zároveň přiznává, že ta spodní jen „několik minut“.

Jenomže to pořád není úplná pravda. Ve skutečnosti Kalifornie nejela výhradně na OZE ani den, ani hodinu, ba ani jedinou vteřinu z inkriminovaných 100 dní! Souběžně totiž dodávaly do sítě elektřinu vždy i nějaké další neobnovitelné zdroje – jaderné či plynové. Tušíte proč? No jasně, zase ta nudná fyzika, ta to vždy celé pokazí! Kéž už by někdo v parlamentu schválil zákon, že výroba se nemusí rovnat spotřebě…

Ani v Kalifornii kupodivu vždy nesvítí a nefouká přesně tak, jak by zrovna potřebovaly fabriky, obchody, domácnosti, nemocnice, školy, úřady a další provozy, takže samozřejmě musí být kromě solárů a větrníků v provozu ještě něco dalšího. A to něco musí navíc držet frekvenci v síti, nejen vyrovnávat spotřebu a výkyvy na počasí závislých zdrojů. Ano, všichni bychom si přáli, aby to něco tvořily vodní zdroje a bateriové systémy, ale zjevně jich ani v progresivní Kalifornii pořád není dost, a nevychází nám to bohužel řádově, takže to tak zřejmě ještě dlouho zůstane.

Ve skutečnosti tedy zpráva o „kalifornské stovce“ měla znít podle pravdy nějak takto: V Kalifornii se mezi 7. březnem a 28. červencem naskytlo 100 dní, při nichž aspoň pár minut součet výkonu všech obnovitelných zdrojů převyšoval aktuální zatížení sítě (přičemž i v těchto obdobích jely neobnovitelné zdroje a přebytek elektřiny přetékal do okolních států). Ale to už tak bombasticky nezní, co?

Já si teda popravdě myslím, že to i tak bombastické je. Ostatně jen to potvrzuje, že Kalifornie disponuje mimořádně příznivými přírodními podmínkami (slunečními, větrnými i vodními).

Když se podíváme na elektrický mix Kalifornie, zaplesáme nad slunečními, vodními, větrnými i geotermálními elektrárnami. Tu obří plynovou flotilu ale přehlédneme těžko…

Ještě horší pohled se nám pak naskytne, když se začneme pídit po cenách elektřiny. Kalifornské domácnosti platí průměrně 31,64 centů za kWh (= téměř 7,50 Kč), což je o 87 % více než americký průměr, a kalifornské podniky 29,13 centů (= téměř 6,90 Kč), což je o 116 % více než americký průměr.

To nejlepší na závěr. V Česku máme občas (tedy v podstatě pořád) tendenci podléhat mýtu, že v zahraničí je trávník zelenější, voda čistší, půda půdovatější a duha barevnější. Přitom skoro vždycky je to tak trochu blbost. Nebudete tomu věřit, ale i zápas Kalifornie vs. Česko o to, kdo má čistší výrobu elektřiny, by dopadl překvapivou remízou!

Když si posčítáme celoroční výrobu za rok 2023 a rozdělíme ji na čistou (z jádra a OZE) a nečistou (z fosilních paliv), dostaneme se na velmi podobná čísla. Kalifornie je na tom lépe o pouhou polovinu procentního bodu! Pravda, „100 dní OZE“ asi v Česku nezažijeme (ani na specifický mediální způsob), ale díky úctyhodné jaderné flotile máme v součtu podobně čistý mix jako Kaliforňané. Jistě, můžeme se dohadovat nad tím, zda je ekologičtější pálit uhlí v elektrárně na patě lomu a nebo pálit v paroplynkách frakovaný plyn. Ale to už je na jinou debatu.

V této perspektivě zní již poněkud odvážně tvrzení, že kalifornské plány na dosažení čisté nuly do roku 2045 se díky současnému tempu zdají být už jen formalitou, což?

Ale podívejme se na to z českého pohledu. Jak potvrzují výše uvedené grafy, možná na tom v té energetice nejsme zase tak špatně, jak se běžně říká. Co by našemu energetickému mixu řekl takový profesor Jacobson? A co Jan Tleskač?

P.S.: Pokud vám je smutno z toho, že těch 100 dní OZE Kalifornii tak úplně nevyšlo, mám pro vás aspoň hezkou písničku…