Článek
Pokud jsou Češi v něčem vynikající, je to kritika. Tak jako se vyrojí při hokejovém mistrovství stovky sportovních expertů, po vánoční pohádce jsou zase mnozí filmovými kritiky. Už pár minut po jejím skončení tak portál ČSFD zaplavila negativa jako „odpad, hrozné výkony herců nebo kýč“.
O propadák rozhodně nešlo
Pro mne to byla naopak konečně zase štědrovečerní pohádka, která mě bavila od začátku do konce. Originální, sympaticky obsazená neokoukanými tvářemi, s lehkostí a citem natočená. Při putování vyhořelým Českým Švýcarskem působí jako klasická fantasy, motto princezen zase připomíná Tři mušketýry. Pamětníkům se může vybavit ještě Princ a Večernice.
Šlo tedy o zábavné spojení fantasy s klasickou pohádkou, kdy navíc režisér Tomáš Pavlíček otočil klasické schéma. Místo námluv prince u princezny se o prince ucházely princezny samy. To udělalo pohádku svěží, zapamatovatelnou a pokud toto měl být ten tolik kritizovaný feministický nádech, tak snad nikomu nemohl vadit.
Mladé herečky příjemně doplnili zkušení profesionálové
Skutečnost oproti recenzím rozhodně nebyla tak tragická ani v otázce hereckého obsazení. Ano, zejména mladé nezkušené herečky v roli princezen nepodaly výkony jako ostřílené hvězdy. Na svůj věk se ale Josefína Marková, Dorota Šlajerová a Sára Černochová rolí zhostily úctyhodně. Jediným detailem, který bych vytknul, byla občasná špatná artikulace
Nevím ale, kdo z kritiků by si v jejich věku troufnul stoupnout před kameru. Obzvláště, když jde o štědrovečerní pohádku, na kterou jsou lidé velmi citliví. I vzhledem k věku by tedy diváci mohli být k herečkám více shovívaví.
Josef Trojan pak ukázal naprosto jistý výkon a všem muselo být jasné, že herecké dovednosti po svém otci zdědil do posledního kousku. S otcem Ivanem ho pojí nejen podobná vizáž, ale i mimika a gesta.
Josef Trojan předvedl perfektní výkon a pokračuje ve standardu nastaveném jeho otcem Ivanem
Ekologickou agitaci si pohádka mohla odpustit
Jediná věc, kterou mohli tvůrci pohádky vynechat, je místy až křečovitý tlak na ekologické poselství. Hned v úvodu byla na sílu vtlačena mezi dialog věta jedné z princezen, že „těžba zničí naši krajinu“. A toto téma se pak v dějové lince prolínalo i nadále.
Vrcholem bylo zjištění, že vstup do podsvětí se nachází v dolu. Zde už naprosto jasně a neskrývaně vyplynul světonázor tvůrců, který potřebovali z neznámého důvodu předat na Štědrý den i divákům. Vadilo mi v tom zejména tlačení na pilu a koncem pohádky už jsem na eko agitaci přestával mít náladu.
Celkový dojem je příjemný
V první řadě je potřeba pozitivně zhodnotit snahu ČT po dlouhé době vytvořit moderní pohádku, která bude oproti ostatním zapamatovatelná. Stejně tak bude podle mého názoru velmi stravitelná i mezi mladými lidmi, které už okoukané schémata o zachráněné princezně nemusí bavit. Velmi pozitivní dojem ve mě zanechala i hudba, která byla jednoduchá tak, jako celá pohádka. Více je někdy méně a v tomto případě to platilo dvojnásob.
Proti feministickému poselství snad nikdo nic mít nemohl, protože bylo nenásilné a v kontextu děje působilo tak nějak přirozeně. Čeho bych naopak z progresivnosti ubral, bylo prosazování ekologického sdělení. Tak komplikované téma se opravdu do vánoční pohádky nehodí. O tom, jak je těžba špatná a ničí krajinu bych se rád dozvěděl spíše z odborných dokumentů.
