Článek
Poslední prosincový den bylo v Československu na teploměrech kolem deseti stupňů Celsia, což už připomíná spíše jarní počasí. Už o den později ale teploty spadly mnohde i na mínus dvacet stupňů. Taková změna šokovala naprosto všechny. Zamrzlo uhlí, téměř se zastavily vlaky i auta a uzavřely se školy.
Do Československa dorazil arktický vzduch
Za ochlazení mohl arktický vzduch ze severu. Například ve Švédsku bylo 28. prosince 1978 mínus 47 °C. Ledový vzduch hned potom zasáhl i Německo, kde byla situace nejhorší. Do nepřipraveného Československa začala studená fronta proudit ve větší míře až od večera 31. prosince.
Rychlost ochlazení byla obrovská. Například v Praze - Uhříněvsi se ochladilo o 31 °C (z 11,8 °C na mínus 19,5 °C). Ještě přes den přitom pršelo, takže se voda proměnila v nebezpečnou ledovku. Probuzení po silvestrovských oslavách muselo tehdy být pro Čechoslováky opravdu šokující.
Život se na chvíli zastavil
Československo se do Nového roku probudilo zcela paralyzované. Zamrzly i hromady s uhlím, což byl obrovský problém kvůli závislosti země na uhelných elektrárnách. Auta nejezdily kvůli zamrzlé naftě i zničeným bateriím. Nefungovaly dodávky vody, tepla ani elektřiny. Tehdejší komunistický režim přesto informoval o tom, jak zdárně se plní pětiletka. Ideologické bláboly prostě nešlo vynechat ani v krizových situacích.
O pár dní později ale už Rudé právo připustilo potíže a titulní straně vévodily titulky jako „Uhlí hlavně elektrárnám“ nebo „Mobilizovat všechny síly k překonání vzniklých potíží“.
Na zimu 1979 obyvatelé tehdejšího Československa a NDR jen tak nezapomenou.
Opatření byla mimořádná
Šetřilo se vším a všude, kde se dalo. Uzavřely se divadla a muzea. Vypínalo se veřejné osvětlení a například na Slovensku se někde ponořila do tmy i celá města. Radovat se mohli školáci, protože vláda vyhlásila uhelné prázdniny a uzavřela školy. Nejdříve měly prázdniny trvat týden, protáhly se ale nakonec na tři týdny.
A opatření byla tak rozsáhlá, že se dotkla i televize. Ze dvou programů zůstal v provozu jen jeden, a to ze začátku jen v omezeném čase. Aby bylo možné využívat zamrzlou řeku Labe k přepravě uhlí, dorazil z východního Německa ledoborec Anhalt.
Padly rekordy
Ochlazení místy až o 30 stupňů Celsia bylo nejdramatičtější v celé střední Evropě za 20. století. Oproti NDR ale Československo dopadlo ještě relativně dobře. Naše německé sousedy totiž kromě mrazů zaskočily ještě přívaly sněhu, které trvaly bez přestávky několik dnů. Do ulic tam vyrazila armáda a počasí mělo na svědomí osmnáct mrtvých.
Extrémní počasí plně odhalilo slabiny zaviněné tehdejším režimem. Byli jsme závislí na uhlí, přehnaně orientovaní na těžký průmysl a výroba v továrnách byla zastaralá. Režim se sice tvářil, že poručí větru i dešti a vše se bude řídit podle pětiletých plánů, mrazy ale ukázaly realitu. Komunistická vláda v Československu se ovšem nepoučila a nezavedla ani výraznější preventivní opatření. Největším opatřením bylo znovuzavedení střídání zimního a letního času, které trvá dodnes.
