Článek
ÚVOD: Neuropsychologické studie ukazují, že dlouhodobé držení moci mění funkce mozku. Lidé ve vysokých funkcích mají sníženou aktivitu v oblastech mozku, souvisejících s empatii a zrcadlením pocitů druhých lidí. Zvyšuje se hladina hormonů: dopaminu (odměna a uspokojení) a testosteronu (ochota riskovat, zvýšení sebedůvěry a podceňování rizik. Standardní součástí je hromadění peněz nepoctivými způsoby.
Otázka na vás:
Co říkáte pokrytectví a bezohlednosti boje o senát, o parlament, o ministerské posty? Jsou na postech nejvyšších ti, kteří jsou špičkovými odborníky v daném oboru? Nebo oni jsou jen „repre“ a práci za ně dělají odborní (?) náměstci a realizují naprosto nevypočitatelní úředníci, kteří nepodléhají supervizi? Vzpomínáte na suché konstatování předsedy vlády „kradnú všeci“? Tehdy rozhodně nelhal.
Úvaha:
Přemýšleli jste někdy nad korupcí? Jste přesvědčení, že opravdu všichni politici a dokonce také zaměstnanci státu, kteří řídí podřízené organizace a mají přístup k penězům, jsou zkorumpovaní nebo dokonce se sami dopouštějí krádeží?
Motto: Zachytil jsem články (viz zdroje), které se zamýšlejí nad podstatou hromadění majetku a peněz bez potřeby je smysluplně použít nebo darovat. Cosi o jejich ukrývání na zahraničních účtech a „zakopávání“, které se nedávno provalilo na jistého funkcionáře. To mne nakoplo k přemýšlení, jak si to mám vysvětlit. V dnešní době?! Je to duševní choroba nebo (vrozená) porucha charakteru? Tak jsem začal pátrat po seriózních informacích.
Psychologové upozorňují, že málokdo vstoupí do politiky nebo vysokého úřadu s hotovým plánem krást ve velkém. Proces morálního úpadku je postupný:
1. První krok bývá drobný a na hraně zákona. Např. přijetí drahého dárku, drobné zvýhodnění známého, neoprávněné proplacení cestovného.
2. Když nepřijde trest, mozek vyhodnotí situaci jako bezpečnou. Strach z odhalení opadne a hranice toho, co je považováno za normální, se posune výš.
3. S rostoucí mocí roste i pocit nedotknutelnosti (tzv. hubris syndrom). Z drobných ústupků se stane rutinní systém vyvádění milionů, který pachatel vnímá jako standardní součást své práce.
Jenomže nám jde o popis situace z pohledu politologie, kriminologie a sociologie!
Proč člověk, který dostane veřejné funkce, začne náhle a nelegálně hromadit majetek. Toto se totiž neoznačuje jako duševní nemoc, ale jako selhání morální integrity, zneužití moci a systémová korupce. Přesto to lze definovat odborně:
1.. Politologické a právní pojmy
- Kleptokracie (vláda zlodějů). Termín popisuje stav, kdy politici a vysocí úředníci zneužívají funkce k vlastnímu obohacování a vyvádění veřejných prostředků do zahraničí.
- Zneužití pravomoci úřední osoby a korupce. Z právního hlediska je to úmyslná trestná činnost, kdy jedinec upřednostní soukromý zisk před veřejným zájmem ať formou úplatků, manipulace se zakázkami, nebo zpronevěrou.
- Dobývání renty. Ekonomicko-politologický pojem pro situaci, kdy se lidé u moci nesnaží vytvářet nové hodnoty, ale jen přesměrovávají veřejné peníze do svých kapes prostřednictvím regulací, dotací a státních zakázek.
2. Psychologické a kriminologické vysvětlení
Odborníci na kriminalitu bílých límečků zdůrazňují, že nejde o nepříčetnost nebo duševní chorobu. Jde o vědomé rozhodování, které spouští kombinace několika faktorů:
- Kriminogenní příležitost (tzv. trojúhelník podvodu). Podle kriminologa Donalda Cresseyho k finančnímu podvodu dochází, když se spojí tři věci:
A/ Tlak moci (touha po statusu, chamtivost), příležitost (přístup k veřejným penězům a slabá kontrola) a racionalizace (schopnost vysvětlit sám sobě, že „to dělají všichni“ a že si to za svou práci zaslouží).
B/ Syndrom arogance je důsledek změny osobnosti. Ztráta kontaktu s realitou a ztráta uvědomění, že pro něj platí stejné zákony jako pro ostatní a tak dojde k pocitu nedotknutelnosti.
C/ Temná triáda osobnosti. Psychologie uvádí tři osobnostní rysy: machiavelismus (chladnokrevná manipulace ve svůj prospěch), narcismus (pocit nadřazenosti a nároku na cokoli) a nepatologickou psychopatii (absence výčitek svědomí a žádná empatie k okradeným lidem).
Závěr? Psychologická analýza pachatelů kriminality bílých límečků ukazuje fascinující paradox. Na rozdíl od běžných pachatelů majetkové trestné činnosti nejde o lidi ze sociálně vyloučeného prostředí nebo s nízkým intelektem, ale vzdělané, společensky úspěšné a často charismatické osobnosti. Vysvětlení je obsahem tohoto článku.
Zdroje: cohentodddefence.com/blog/2026/01/the-psychology-behind-white-coolar-crimes;researchgatw.net/publications/391565988_Psychological_Perspetive_of_White_Collar_ Crimes; Novinky 14.11.26. článek: zakopal je v lesích.





