Článek
ÚVOD
Začnu optimisticky. Přesněji, já ne, takto to vidí níže uvedený zdroj.
Lidstvo čeká skvělá budoucnost. Existenční katastrofa je extrémně nepravděpodobná.
„Celosvětové výdaje na řešení rizik, jež ohrožují samotnou existenci lidstva, je těžké spočítat. S jistotou však můžeme říci, že lidstvo utratí ročně více za zmrzlinu než za to, abychom zajistili, že technologie, které jsme sami vyvinuli, nás jednou nezničí,“ tvrdí oxfordský filozof Toby Ord. Autor mimořádně zajímavé knihy „Nad propastí“ pokračuje, cituji: „přitom však toho nemusíme – alespoň pro začátek – dělat mnoho, aby se lidstvo jako kolektivní aktér chovalo moudřeji a abychom nevyhynuli“.
Autor dále připomíná, že navzdory tomu, že věda, zvlášť kvantová fyzika, dokázala vygenerovat základní pochyby o univerzálním času, plynoucím ve stabilním rytmu, pro jeho vnímání v našich životech to nemá význam. Teror náramkových hodinek s vteřinovou ručičkou neúprosně tikající kupředu a stálý pocit, že nestíháme, je částí existenciálního pocitu drtivé většiny lidí.
Život se nám mnohdy zdá krátký, ale to rozhodně neplatí pro Tobyho Orda, protože se časem vůbec nezabývá. Pochopit jeho knihu, věnující se existenčním rizikům dnes i v budoucnosti, vyžaduje porozumět interpretaci času v dějinách lidstva.
Poznámka autora článku: určitě by bylo ze strany výše citovaného autora moudré a hodné filosofa věnovat pozornost realitě. Vyskytujeme se totiž na povrchu časované bomby. Přitom nemáme páky ani rozum na to, vypnout časovač nebo rovnou odstranit rozbušku.
To, co je onou, opravdu dostatečně zdramatizovanou realitou, nabízí zdroj níže.
Odborníci předpovídají, co čeká lidstvo v roce 2050: Mimozemšťané, čipy v lidském těle a uzurpující činnost AI
Život, jak ho známe dnes, možná skončí dřív než mnozí (včetně vědců) tuší. Naplní se temná predikce slavných futurologů?
Poznámka autora článku: Než začnu citovat originál (viz níže) připomenu, že futurologie je věda, ale já v ní vidím především „věštění“. Mám pro toto tvrzení zdůvodnění, ale to sem nepatří. Důvod je například v níže uvedeném konstatování, že významné místo ve futurologii zaujímá Římský klub, z jehož iniciativy se provádí globální modelování perspektiv dalšího vývoje lidstva pomocí výpočetní techniky. To, co nutně muselo nastat, je názorový rozchod. Jak jinak, jsou to také jenom lidé. Členové Římského klubu se rozdělili na dva směry: směr pesimistický, šířící neo-maltuziánské teorie (kritické přemnožení lidstva)Zdroj: a směr optimistický, který věří v možnost optimalizace kapitalismu.
Futurologové v 90. letech předpovídali, že roku 2020, nejpozději 2030, budou lidé žít pod vodou a budou se „přemisťovat“ v létajících autech. Roku 2025 pod vodou velmi krátce žijí jen potápěči a ponorky. Létající auta sice jako prototypy existují, ale jejich budoucnost nevypadá dobře. Dobře nevypadá ani to, co věští dnes. Varují před mnohem hrozivější budoucností. Někteří se obávají zotročení lidstva umělou inteligencí, jiní mimozemšťany. Dále popsané předpovědi prezentoval časopis The Science Times.
Převzetí světa umělou inteligencí?
George Stakhov, ředitel pro strategii v DDB EMEA (vysvětlení: DDB EMEA je součást společnosti DDB Worldwide (www.ddb.com), jedné z největších a nejprestižnějších reklamních a marketingových sítí) předpovídá, že do roku 2050 bude mít AI zásadní vliv, ale nastane její temná budoucnost, kdy ti, kteří ji ovládají, získají moc a zbaví 99 % populace občanských (lidských) práv. Přitom alternativou bude situace, kdy všichni budou mít z AI prospěch díky lepší zdravotní péči, rychlejší dopravě a menšímu znečištění. Stakhov se domnívá, že budoucnost asi bude kombinací obou scénářů.
Pokročilé gadgety
To jsou malé předměty technologického charakteru se specifickými funkcemi) a s umělou inteligencí.
Ajaz Ali z Ravensbourne University předpokládá, že by AI mohla nahrávat člověka pomocí speciálních nástrojů a vytvořit tak jeho digitální dvojče, které by mohlo „žít“ i po smrti. Lidé by mohli s těmi dvojčaty komunikovat v reálném čase, využívat jejich znalosti a myšlenky a umožnit tak jejich blízkým komunikovat s těmi, kdo už nejsou mezi živými.
Technologický server Venture Beat dodává, že personalizace, založená na AI bude v budoucnu velmi populární. Příkladem je přizpůsobování televizních pořadů a filmů generované umělou inteligencí.
Biohacking? Mikročipy uvnitř lidského těla
K budoucnosti lidstva se vyjádřila i dr. Heather Delaneyová. Předpovídá, že do roku 2050 lidé budou mít do těla implantované čipy, které budou monitorovat a vylepšovat jejich zdravotní stav, proces se nazývá biohacking. Dnes se o to snaží neuro-technologická společnost Neuralink Elona Muska.
Poznámka autora článku: Je třeba doplnit ještě další „zázrak budoucnosti“ v kontextu se zdravím – tím jsou tzv. nanoboti, miniaturní programovatelní „opraváři“, kolující v krvi. Mezi námi, umím si živě představit, jak by tohle mohlo skončit. Stačilo by do žíly injikovat „vraždícího“ nanobota.
Setkání s mimozemšťany
Astronom Seth Shostak je přesvědčen, že lidé nejpozději do dvaceti let najdou ve vesmíru inteligentní život, protože je velmi nepravděpodobné, že by Země byla jedinou planetou, kde je ve Vesmíru život.
Poznámka autora článku: už jen to znamená absolutní nejistotu, jak se to projeví na lidské civilizaci.
Budoucnost lidstva visí na vlásku, bijí na poplach vědci
Podle zjištění významných světových klimatologů dosáhla řada ukazatelů rekordních hodnot. Zpráva z roku 2023 vyhodnotila 35 důležitých ukazatelů, 25 je výrazně zhoršených. To dokazuje realitu klimatické krize.
Podle časopisu Bioscience koncentrace CO2 a metanu jsou rizikové. Metan je kritickým parametrem, produkují ho všichni živočichové nemluvě o jeho zmrazených podmořských ložiscích. Vědci přidali 28 zpětných vazeb včetně emisí z tání věčně zmrzlé půdy (permafrostu), které by mohly přispět ke zhroucení grónského ledovce. (pozn. autora: nemluvě o reálném riziku oživení archaických mikrobů).
Vysoké teploty znamenají více extrémů v počasí. To může vést ke geopolitické nestabilitě a možná tím k částečnému zhroucení společnosti. Globální oteplování je součástí krize, zahrnující znečištění, ničení přírody a ekonomickou nerovnost. Budoucnost lidstva závisí na tvořivosti, morálce a vytrvalosti lidstva.
Poznámka autora článku: a co třeba výbuch jedné nebo dokonce několika sopek nebo vulkánu Yellowstone? Tsunami a hurikány?
Tím, kdo se problematikou zabývá v Česku je dr. Václav Cílek (viz zdroj níže). Minulý rok zveřejnil podrobnou analýzu pod názvem Lidstvo má našlápnuto minimálně do 10 z celkem 14 evolučních pastí.
Teplý rok 2023 a první polovina roku 2024 přinesla hned několik zásadních studií o dalším možném vývoji počasí i o způsobech, jak na něj reagujeme. Neuškodí, když si na začátek shrneme některé základní rysy tepelného režimu planety. roce 2023 se poprvé objevil model, který počítá s možností neúrody na všech kontinentech zároveň.
Dřívější modely naopak počítaly s tím, že když se třeba neurodí v Severní Americe, tak to dožene produkce v Americe jižní. Jednou budeme možná vděční za betonová monstra obilných sil, protože nám podobně jako kdysi faraonské sýpky mohou pomoct překonat globální neúrodný rok, kdy bude obtížné dovést potraviny odjinud.
Evoluční pasti lidstva podle dr. Cílka (formulačně upraveno autorem článku)
Evoluční past je chování, které způsobí pokles schopnosti přežití druhu. Třeba přílišná specializace na jeden zdroj. Tým S. Jorgensena identifikoval a analyzoval 14 evolučních pastí, mezi nimi nevhodné zjednodušování aktuálního stavu, růst jen pro růst, znečištění životního prostředí, v případě zásob pitné vody kritické, existenční aspekt technologií a snižující se ekosystémová propojenost.
Ty pasti se vyvíjí, šíří, maskují se pod jinými jevy, propojují se s dalšími, a nakonec se z nich stanou obtížně zvládnutelné stavy. Některé jsou nevyhnutelné, jiné se teoreticky dají udržet na uzdě. Jorgensenův tým došel k závěru, že ze 14 velkých pastí dochází u deseti z nich k rychlému a nekontrolovatelnému rozvoji. Také se nedá vyloučit ko-evoluční důsledek, konkrétně vývoj nového poddruhu člověka, který odsune příchod další doby ledové o celé desítky tisíciletí nebo možná navždy. Lze připomenout zajímavou skutečnost – evoluce nezamrzla, ona „jede ve velkém měřítku“ a nelze vyloučit, že výsledky uvidí naše mladá generace na vlastní oči.
Průzkum, prováděný na velkém souboru dat, sebraném v letech 1960–2020 ukazuje, že mladší generace se v průběhu druhé poloviny 20. století stávaly stále chytřejší (alespoň v tom druhu inteligence, který se dá měřit pomocí IQ testů), ale poté narazily na (nejspíš přirozený) strop, takže poslední nejméně dvě desetiletí se již významně nelepší. Naopak starší lidé, snad pod tlakem doby a možná i pod vlivem mladých, bystrých generací, si déle udržují duševní svěžest, čemuž psychologové říkají kognitivní schopnosti. Oba procesy, konkrétně tedy nelepšení se mladých a pomalejší stárnutí seniorů, přispívají k tomu, že mezigenerační inteligenční rozdíly se snižují. Dopady mohou být významné, třeba když pracujete v personálním oddělení firmy a váháte mezi juniorem a seniorem. Nezáleží na věku, záleží na konkrétním jedinci.
