Článek
CIRKUS BUDE, VŠICHNI HO MAJÍ RÁDI
Článek, jehož začátek je současně koncem.
Koncem pokusů autora o kategorickou, „celoplošně použitelnou“ formulaci principů optimální výživy, korunovanou rozumným, realizovatelným „návodem k použití“. Je to totiž jen sen. To je rozsudek, který udělal mozek autora poté, co vyhodnotil víc než 40 let trvající publikační a poradenskou činnost svého hostitele a k rozhodnutí použil analýzu aktuálního stavu problematiky. Připomenul hostiteli, že se děje cosi neobvyklého a že to je tudíž zajímavé. Jde o průmyslově modernizované (?) potraviny. Obsahuji tolik nepřirozených a nestandardních surovin, že se jejich seznam nevejde na etiketu.
Motiv článku? Mozek autora pochopil, že moudrost(?) stáří a k tomu ještě odborně nejistá, přitom prodejná věda, nemají potenciál motivovat veřejnost k zamyšlení nad životním stylem, v němž důležitou roli hraje výživa. Jíst prostě musíme. Nikoliv se přejídat odpadky, plnými chemie. Přesto to děláme, protože už téměř nic jiného neexistuje a přitom na to chutná! Za těchto okolností mozek velí autorovi vzdát snahu o osvětu, které nevévodí oficiální odborníci, ale komercí ovládané weby, produkující sofistikovaně formulované dezinformace.
Existuje sebeobrana, přinejmenším pro ty, kteří se bránit chtějí? Když ano, kdy a jak ji použít? Především jde o to, zda „nabito ostrými“ mají mladí, kteří se derou na internet poté, co pochopili, že věda o výživě veřejnost nezajímá, ani když vyprodukuje rozumná doporučení. Mladí „reformátoři“ pochopili, jak na sebe upoutat pozornost. Účinným nástrojem je exhibice. Nadsázka. Odpudivé video. Většina má kritický nebo varovný obsah.
Moderní doba, moderní prezentace rozumu? Životní styl, tedy cvičení, relaxace a strava se objevuje na sítích v podobě pozornost poutajících „reels“ (mikrovidea). To proto, že už je dávno jasné, že cokoliv, co vyžaduje koncentraci a delší pozornost, nikoho nezaujme. Autor (konečně) pochopil, že vědecko-populární publikace o dietách a hubnutí, o zdravých výživových stylech, dokonce ani stručnější příručky, manuály a výživová desatera, specifikovaná pro každou generaci, ba ani poplašné zprávy v médiích, nedokážou aktivovat veřejnost ke zvýšení pozornosti k tomu, co jedí. Podlehli jsme manipulaci ze strany těch, kteří se naučili zneužívat naši pasivitu.
Co se konkrétně objevuje v reels a videích influencerů? Na první pohled nové, velmi užitečné informace! Týkají se chemie v potravinách, problematice ultra zpracovaných potravin, například složení nápojů (umělá sladidla, fruktóza, barviva, aromata, anorganické sloučeniny). Někdy se objeví téma kvality pitné vody (hormony, antibiotika, mikroplasty a další). Je to poutavé, je to kontrast v porovnání s pojetím informací od standardních médií a webů, které se věnují „tradičním“ tématům, protože čím banálnější, s veřejností rezonující problémy, tím víc čtenářů, kteří podlehli touze sdělit ostatním svůj jedině správný osobní názor. Ale i tak je většina veřejnosti v módu „strkání hlavy do písku“. Na první pohled logické. Když realitu nemohu, neumím nebo dokonce nechci změnit, nezbývá než ji ignorovat a přizpůsobit se s cílem přežít.
Ale co když je mimo možnosti většiny z nás vyhnout se trikům producentů a prodejců? Jak omezit konzumaci průmyslově ultra zpracovaných potravin, když tvoří odhadem až 90 % sortimentu a ty původní, přírodní a případně jen mírně zpracované, vyžadují čas na jejich kuchyňské zpracování?
Řešení? Naučit se rozeznávat „ultra“ průmyslově zpracované od těch, které nelze průmyslově nezpracovat. Příklad? Bude si dnes někdo mlít vlastní mouku? Dělat si vlastní jitrnice, shánět a draze platit bio zeleninu a bio ovoce? Aby někdy s nelibostí zjistil, že to není dobré a nemá to tu chuť, na kterou je zvyklý?
Co mi hlava nebere? Jsme masírováni varováními odborníků před ultra zpracovanými potravinami a přitom ty nezpracované nejsou téměř dostupné, čteme o vážných zdravotních důsledcích chronické konzumace chemie (aditiv) ve zpracovaných potravinách a přitom paradoxně souběžně čteme lamentování nad tím, že se dožíváme stále vyššího věku a seniorů už je…opravdu hodně?
