Článek
TÉMA DO PRANICE
Bude husto, řeč bude o jednom z paradoxů, který komplikuje lidský život a způsobuje „kočkování“, komplikující vztahy ve společnosti.
Velmi brzy budeme muset řešit kyborgy a humanoidní roboty. Zatím jsme zaneprázdnění, neklidní, vystrašení, nesoustředění, protože žijete ve stresu a řešíme to stylem „dělám, že nic a zase to dobře dopadne“. k dobře. Připravte se na shrnutí situace i novinky a přečtěte si především závěry. Ano, jsou totiž dva: první je odborný, druhý je to, co vyprodukoval autor tohoto článku.
Skandál? Muž je muž a žena je žena, rozhodl britský soud. Událost jako vstup do děje.
Britský Nejvyšší soud rozhodl, že britský zákon o rovnosti pohlaví definuje ženu jako osobu, která se narodila jako biologická žena. Reagoval tak na odvolání skupiny aktivistek ze Skotska, které požadovaly právní stanovisko k tomu, zda jsou v souvislosti s tímto zákonem ženami také osoby, které disponují certifikátem o uznání pohlaví (GRC). Rozhodnutí znamená, že transgenderová osoba s certifikátem GRC, který ji uznává jako ženu, by neměla být považována za ženu v souvislosti se zákonem o rovnosti pohlaví, který mimo jiné ženy chrání před diskriminací. Soud zdůraznil, že jeho rozhodnutí nezbavuje transgenderové osoby ochrany, protože „jsou chráněny před diskriminací z důvodu změny pohlaví“. K rozhodnutí soudu se vyjádřila předsedkyně konzervativců slovy: „tvrzení, že trans ženy jsou ženy ve skutečnosti nikdy nebylo pravdivé a nyní není pravdivé ani právně“. Zdroj: https://www.echo24.cz/a/HYZVQ/zpravy-svet-velka-britanie-gender
Jak to vidíte vy? Mozek muže a ženy jako oblíbené, ale kontroverzní téma
Časté vtípky pánů o „slepičím mozku“ jsou motivovány větší velikosti (hmotností) jejich mozku, samozřejmě nejsou založeny na pravdě. Rozdílné velikosti mozků jsou způsobeny tím, že muži jsou obecně větší než ženy. Průměrný mozek muže přitom váží asi 2 % jeho celkové tělesné váhy, což odpovídá cca 1 300 gramům. U žen má mozek 2,5 % z celkové hmotnosti (1 100 gramů) a proporcionálně je tedy větší než mužský. Vědci z Harvardu v roce 2001 zjistili, že se u obou pohlaví liší velikost různých částí mozku. U žen je více vyvinuta část předního laloku, která má na starosti řešení problémů a rozhodování a také jeho další části, odpovídající za emoce (viz dále). U mužů jsou to části, sloužící k prostorové představivosti a ovládání společenského a sexuálního chování.
Muži a ženy jsou zkrátka jinak uzpůsobeni k využívání různých částí svého mozku. Ostatně o tom, že velikost mozku neovlivňuje inteligenci vypovídá jeden příklad - mozek ruského spisovatele Turgeněva vážil přes dvě kila, mozek Einsteina byl menší než ženský. (zdroj: https://www.stoplusjednicka.cz/souboj-mozku-jsou-chytrejsi-muzi-nebo-zeny)
Co na to AI?
V podstatě si zopakujeme předchozí text. Mozek muže a ženy se liší strukturou, konektivitou i funkcí. Rozdíly souvisí s odlišnými kognitivními schopnostmi a chováním, nejsou kategorické a mnoho z nich je ovlivněno sociokulturními faktory. Mozek muže je v průměru větší a hmotnější v kontextu s obecně vyšší hmotností mužů. Má větší a aktivnější amygdalu (část zodpovědnou za emoce a reakce), což může přispět k větší impulzivitě a reaktivitě. Mozek ženy má silnější globální konektivitu v mozkové kůře, což souvisí s lepšími komunikačními schopnostmi a vyšší empatií.
Rozdíly v kognitivních schopnostech a chování detailněji
Muži lépe zvládají prostorové úlohy, což souvisí s lepším analytickým a logickým myšlením. Jsou častěji agresivní a soutěživí, což souvisí s větší aktivitou amygdaly. Ženy si lépe pamatují informace, spojené s emocemi, muži jsou lepší v zapamatování technických a logických informací, mají vyšší empatii a sociální inteligenci díky větší aktivitě v částech mozku, odpovědných za sociální interakci.
Sociokulturní faktory: mnoho rozdílů v chování je ovlivněno sociokulturními faktory, tzn. genderovými stereotypy, výchovou a prostředím. Mnohdy je to významnější než rozdíly mezi pohlavími. Rozdíly ve funkcích mozku také souvisí s rozdílnou a měnící se hladinou pohlavních hormonů.
Žena není muž a když se tak cítí, je to problém
Nebude-li akceptován tento fakt, dopadne to ještě hůře, než je tomu dnes, v době nesouladu, zmatku a nejistoty, kterou vyvolalo tvrzení o mnoha pohlavích. Důsledky? Výraznější, než bychom si přáli. K zamyšlení poslouží následující příklady: Zdravotní bratr (tzn. muž) nevydrží v práci, protože bude jediný v ženském kolektivu. Nemůže se do něj úspěšně zařadit a nebude ženami přijat. Mladý muž na mateřské dovolené? Než budete prskat, udělejte si objektivní průzkum! Tak např.je nutné, aby novorozenec přinejmenším několik prvních měsíců byl kojen. Žádná náhražka není biologicky plnohodnotná. (zdroj: https://www.radcliffe.harvard.edu/news-and-ideas/ideology-versus-biology)
Zpět k vědě? Donedávna byli lidé považováni za pohlavně dimorfní, tvořící mužské a ženské pohlaví. Tento binární pohled na lidskou sexualitu je nyní zpochybňován těmi, kteří zastávají ideologii LGBTQ/transgender. Ve snaze vnutit svoje přesvědčení veřejnosti tvrdí, že existuje celé spektrum pohlaví a jednotlivci si mohou vybrat, kam v něm patří. Chtějí většinu přesvědčit, že si mohou změnit pohlaví pomocí operace. To je nepřirozené. Biologické pohlaví je založeno na anatomii, fyziologii a genetice. Biologicky existují pouze dvě pohlaví. Skutečná (fyziologická) změna pohlaví není možná. (zdroj:https://answersresearchjournal.org/biology/biological-case-for-two-genders)
Vysvětlení, proč existují pouze dvě pohlaví
U anizogamních druhů je existence dvou pohlaví ustálenou záležitostí. Anizogamie je typ pohlavního rozmnožování, při němž splývají pohlavní buňky (gamety) nestejné velikosti). „Samec“ má biologickou funkcí produkovat malé gamety (spermie) a „samička“ funkcí produkce velkých gamet (vajíčka). Navzdory tomu mainstreamová média tvrdí, že existuje více než dvě pohlaví nebo že pohlaví je nebinární „spektrum“, chápané jako vícerozměrný shluk znaků. Někteří odborníci toto tvrzení posílili, když binární pohlaví chápou jako zjednodušující, zastaralé a represivní, a dokonce naléhají na jeho nahrazení propracovanějšími modely. (viz dále v textu). Realita, která platí? Pohlaví je binární (existují jen dvě pohlaví) u všech anizogamních druhů. Samci a samice jsou definováni typem gamety, kterou mají biologickou funkci realizovat. Nikoli sekundárními pohlavními znaky nebo jinými jevy a souvislostmi. (zdroj: https://link.springer.com/article/10.1007/s10508-025-03348-3)
Do řešení problému vstoupil jeden z významných vědců článkem s názvem: Pouze dvě pohlavní formy, ale více genderových variant: Jak to vysvětlit? Autor článku, z jehož obsahu budu citovat a použiji v něm obsažené informace k vlastním úvahám, označeným „(Pozn.)“, je Arnold De Loof. Položil si otázku: „jsou pojmy pohlaví a gender zaměnitelné?“ (vysvětlení obou pojmů níže). V biologii se oba pojmy používají rovnocenně, ale v případě člověka nikoliv! Proč existují dva typy gamet (spermie a vajíčka) a dva typy pohlavních steroidů (androgeny a estrogeny), ale reprodukční chování vykazuje větší variabilitu, než jen heterosexuální samce a heterosexuální samice. To naznačuje, že kromě několika genů, určujících pohlaví (první problém) hrají roli i další faktory. Druhým (možným) problémem je špatně pochopený systém kognice. Třetí problém byl ignorován. Je jím tzv. homeostáza (udržování stálé koncentrace) iontů vápníku v krvi a jeho pohlavně specifické rozdíly. (Pozn.: to může být zajímavé, ale zde to neřešme, protože podstatné je, že všichni jedinci pohlavně se rozmnožující mají personalizované genderové chování).
De Loof připomíná, že dělení genderového chování na hetero-, homo-, bi-, trans- atd., které vyplývá z rozdílného použití základních fyziologických principů, je příliš primitivní systém, který může vést k falešným sociologickým interpretacím.
Pohlaví vyžaduje existenci samců a samic. Opačná situace panuje v humanitních vědách od doby, kdy někteří sociologové a historici začali klást otázky, proč se muži a ženy chovají tak odlišně, proč se „díky tomu“ diferencují role a úkoly pro ženy a pro muže a důsledkem je nerovnost. Odpověď např. „Bůh měl pro muže a ženu na mysli jiný soubor úkolů“ (viz např. příběh o stvoření v knize Genesis v Bibli nebo jiné příběhy v jiných kulturách)když stvořil druh Homo sapiens jako heterosexuální a předtím totéž udělal u jiných živočišných druhů, přestala být přijímána jako platný argument. Pohlaví má behaviorální, kulturní a také psychologické rysy, které jsou spojené s jedním pohlavím (zdroj: Merriam-Webster Medical dictionary)
Gender je konstitutivním prvkem sociálních vztahů, založeným na rozdílech mezi pohlavími a je primárním způsobem, jak vyjádřit „mocenské“ vztahy. Od roku 2011 začala FDA používat pohlaví jako biologickou klasifikaci a gender jako sebeprezentaci osoby jako muže nebo ženy, nebo jak na takovou osobu reagují sociální instituce na základě genderové prezentace jednotlivce. (Pozn.: v současnosti se pojem pohlaví používá hlavně v sociologii především v kontextu s feminismem).
Kolik forem pohlaví je teoreticky a fyziologicky možných?
Mezi formy pohlaví patří heterosexuální a homosexuální muži a ženy, monogamní a monandričtí jedinci, asexuální jedinci a několik dalších. Četnost výskytu jedinců, kteří se zapojují do sexuálních aktivit s nelidskými bytostmi nebo s lidmi, kteří nejsou v normálním reprodukčním věku a s transsexuály, je velmi nízká.
Existuje asi 15 forem pohlaví, ale to platí pro komplet živočišnou říši. Když se genderové chování stává personalizovaným, počet možných forem pohlaví se blíží počtu všech jedinců celé populace. V případě lidí tedy existuje tolik různých variant pohlaví, kolik je jedinců. Závěr? Výše uvedené lze považtovat za extrém, který je dán jen loigkou. Pohlaví musí mít fyziologický základ, který umožňuje obrovskou variabilitu, jež se může rozvíjet s využitím pouze omezeného počtu genů.
Homosexualita, transgenderové a nebinární osoby
Fyziologickému základu homosexuality se věnovalo mnoho studií. Protože se procento homosexuálů zdá být ve všech kulturách podobné (několik procent) a zůstává po generace konstantní, vynořila se hypotéza o jeho genetickém základu. Hledání genu homosexuality nepřineslo pozitivní výsledek. Tudíž asi takový gen neexistuje, přestože by se to dalo očekávat na základě principů genetiky. Ale - teoreticky, i kdyby existoval, výskyt by v populaci klesal v důsledku nedostatku potomstva. (Pozn.: tento fakt je inspirací k úvahám o vlivu životních okolností, a hlavně o možném působení antikoncepce a kontaminace tekutin a stravy hormony a mnoha dalšími chemikáliemi) – viz dále v textu).
Závěr: podle De Loofa asi existuje tolik různých genderových variant, kolik je pohlavně se rozmnožujících jedinců. Není nutné vytvářet podkategorie genderových variant s cílem nastolit morální hierarchii, protože všechny jsou si fyziologicky rovny. (zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5824932/)
To však není pro laika použitelný závěr! Jak to vidí autor tohoto článku?
Jde o vliv prostředí, globálních informací a šíření hlouposti, nemravnosti a zákeřnosti. To mění vnímání reality a je to zdroj bludů. Šíří se „osobní názory“ a recyklované informace. To vše mozek filtruje v závislosti na individualitě. Zbytek „spadne do studny podvědomí“. Tam neleží nečinně, ale pod vlivem nějaké situace vytryskne do vědomí. Všichni se brodíme v morálním bahně, produkovaném zlými lidmi. Proč asi mladí lidé nevědí, kdo jsou a co chtějí? Všichni jsou pod vlivem informací a okolností. Protože jsou nezralí. Jsou obětí manipulátorů všeho druhu. Nedokáží objektivně posoudit, co se děje. Přitom s nimi cloumají emoce, touha po nezávislosti, vzdor a revolucionářství. V dnešní době se nikdo soudný nemůže divit, že v otázce určení pohlaví je tolik zmatků.
Vliv civilizace a technologického pokroku?
Otázka do pranice? Hormonální antikoncepce od časné adolescence (počínaje 15tiletými dívkami). Pohoda? Ale co to? Neplánovaná gravidita? Možná v kontextu se změněným stavem vědomí vlivem návykových látek? Možná to samé v případě „původce“? Nebo dokonce „náhodný kontakt“? A co třeba zdravotní stav budoucích rodičů? Jejich sociální status? Životní okolnosti? Co třeba možnost vlivu způsobu stravování na sexuální orientaci? Nebudu psát nic o „správné výživě, ale jde o to, že mladá generace je pod vlivem. Konzumuje tekutiny, obsahující stopy antibiotik, růstových hormonů a hormonální antikoncepce. Pojídá masné produkty, v nichž jsou zbytky růstových stimulantů a antibiotik. Konzumuje zeleninu a ovoce, plné chemických prostředků. NIC z uvedeného nelze prohlásit za kategoricky bezpečné ve zde diskutovaných souvislostech! Výsledek? Mladí muži jsou méně „typickými“ muži, než jak se projevovali dříve(?) a mladé ženy jsou už někdy od 15ti let tvarově více ženami než dříve.
Možná, že klíčová otázka zní? Ovlivňuje hormonální antikoncepce, zbytky hormonů v pitné vodě a případná předporodní aplikace hormonu progesteron sexuální orientaci dítěte v pozdějším věku? Nová studie naznačuje, že tento hormon může ovlivnit sexuální orientaci dítěte ve zralejších stádiích života. (zdroj: https://www.tehotenstvi.cz/miminko/muze-tehotensky-hormon-ovlivnit-budouci-sexualni-orientaci-potomka)
