Článek
Motto: Výživa lidu je klíčové téma celého světa, protože člověk jíst (a pít vodu) musí. Zázraky s kosmickou energií nefungují. Pro žádnou formu pozemského života. Nebo? Ale to už je jiná pohádka.
Prohlášení autora: Tento článek jsem psal při plném a zcela funkčním vědomí, motivován předchozími marnými pokusy upoutat pozornost čtenářů problematikou skutečně zdravé výživy, kterou je jediná, která jí být může. Tajemství? NE. Je to tzv. „perzonalizovaná výživa“ (rozuměj přizpůsobená okolnostem života konkrétního strávníka).
Bez jídla nepřežiješ. Jasná zpráva. Správným jídlem se dožiješ stovky. Sliby chyby. Nesprávným jídlem a přejídáním to dotáhneš až do televizního pořadu o hubnutí. Realita, oběť vlastní hlavy je veřejně zostuzena, ale bude hvězdou.
Jak to, že se stalo, co se stalo? Lze to vyřešit? V televizi? To myslíte vážně? To mluví za vše. Především rostoucí výskyt obezity vysvětluje nekončící výzkum. Rostou zdravotní problémy a důsledky chronické konzumace průmyslově zpracované stravy. Přesto se pracuje na vývoji dalších. Zajímá vůbec veřejnost jak vyřešit dilema "tak co mám jíst"? Nikdo totiž stále neví, co je správná (zdravá, optimální) výživa. Vidle do snahy o inovaci jedině zdravé (bezmasé) výživy nedávno hodili Amíci s jejich novými výživovými doporučeními. Nevíte, která bije? V pohodě, oni totiž postavili stávající výživovou pyramidu na špičku! Základem už nejsou obiloviny a luštěniny! Kdo chcete vědět víc, musí vyhledat zdroj.
Tento článek by mohl tvořit základ románu, spíše však hororu nebo pohádek. Není cílem napsat vědecký článek. Kdo pochybuje, udělá si domácí úkol – detailně zmapuje vlastní stravovací zvyklosti po dobu 1 měsíce. Dá to do souvislosti se svým zdravím. Udělá si čas na dlouhou „procházku“ velkým supermarketem, opřený o nákupní vozík a sledující obsah těch vozíků nejprve dopoledne (důchodci), poté brzy odpoledne (děti jdou ze škol a u regálů řádí mladé maminky se řvoucími dětmi), a později odpoledne, to jedou lidé z práce. To nabídne repre vzorek současného stravování lidu. Poté si odskočí to blízkého velkého knihkupectví a přečte a spočítá tituly na hřbetech kuchařských knih. Hned vedle budou populárně-vědecké publikace o dietách, mládnutí, výživových stylech.
Jsem tvoje jídlo, seznamme se! Jídlo, to jsou také tisíce vědců, desetitisíce studentů univerzit, poradců výživy a životního stylu, nutričních terapeutek a nutričních specialistů, privátních „institutů výživy“ nebo klinik včetně těch, kterým se říká „longevity clinic“, pokračujme připomenutím státních odborných a kontrolních institucí. Tak to vše se točí (také) kolem jídla. Byznys agro-průmyslu, zpracovatelů primárních potravinových zdrojů, výrobců potravin, producentů tzv. Éček, speciálních potravinářských obalů, distributorů včetně potravinářských řetězců s jejich věrnostním kartami…
Příklad? Propagační (dramatizované) články o katastrofě obezity (moje články o GLP-1 jsou v přesném protikladu) a nutnosti konkrétních produktů farmakologického řešení jsou jasně zneužívány jako skrytá reklama výrobků konkrétního producenta. To je jen jedna ze stovek možných příkladů „skryté“ reklamy. Na tomto místě se tím snažím upoutat pozornost potenciálních čtenářů, protože je to laická veřejnost, která upozornění mediální manipulace ignoruje. A na opačné straně barikády je většina lékařů, odborníků a vědců, která z toho těží. Možná to teď sem nepatří, přesto připomenu, že lidský jedinec, mezi nimi dokonce i ti velmi inteligentní, jsou celý život „pod vlivem“. Když to zobecním, tak mohu použít výraz „pod vlivem života“.
Kdo je v tomto tématu „příživník“? Věda? No jistě. Proč? Kdo jsou další příživníci? Medicína a farmacie. Kdo další se veze? Jak na to reaguje veřejnost?
Uhádli jste! Rezignuje. Vy asi raději nečtete ty nesmysly na různých serverech. Určitě ne pečlivě a cíleně. To neznamená, že už jen ty clickbaitové ([klikbejtové] z ang. click, kliknutí a bait, návnada, celkově tedy návnada na jedno kliknutí, vyjádřeno expresivně: chytíte čtenáře na udičku s háčkem. Bomba v titulku, prázdno ve článku. Dělají to všechna média. Myslím, že je vám jasné proč. Pro jistotu napovím – jde o ke článku přilepené reklamy.
Víte, na co veřejnost bezpečně zabere? Nebezpečí! Strach o sebe (a o bližní). Všeho druhu. Výsledek? Rostoucí výskyt úzkostí a depresí. Stoupající výskyt poruch chování. Sebepoškozování, sebevraždy. Jinými slovy, jak vtipně píše psychiatr Radkin Honzák – všichni skončíme v blázinci. Lže! Jak to? Je to pán, který se už teď dožil požehnaného věku a nejenom že žije, ale dokonce šíří rozumné moudré myšlenky. Osobně se pokouším o to samé, už jen protože, že hlava mi funguje a nejsem zas až o tolik mladší než dr. Honzák.
Varování vědců za pomoci zveřejnění „alarmujících“ informací o jednotlivých potravinách a jejich průmyslovém zpracování, „neškodných“ aditivech, toxických chemických ochranných látek v zemědělství a „docela kvalitní pitné vodě“ je bagatelizováno, protože jde proti zájmům potravinářského průmyslu včetně všech nezbytných průmyslových technologických zařízení (čistírny odpadní vody apod.).
Ve výživě zuří války. Co se stane v případě, kdy média požádají vědce o vyjádření k výživě? Dojde ke konfliktům, obviňování se z falsifikace výsledků studií. Ve vzácných případech budeme svědky alibismu v podobě připomenutí, že věda nikdy nekončí a „je třeba mnoha dalších studií, než se dočkáte rozumného závěru“. Z „terénních pracovníků ve výživě“ se rázem stanou konformisté, ochotní ke kompromisům.
Válka výživových stylů a různých druhů redukčních diet. Souboj autorek kuchařských knih všeho druhu a příruček a „biblí hubnutí“. Souboj o odbornou prestiž ze strany autorů odborných publikací. V nich zveřejňovaná výživová doporučení jsou doslova k ničemu, protože: autoři nemají tušení, jak se vaří, nebyli na exkurzi na farmách, v supermarketu na kontrole sortimentu potravin a nákupů veřejnosti. Jednoduše řečeno – nemají tušení co znamená stravovat se v reálu. A jak to je obtížné, rozhodnete-li se stravovat opravdu zdravě (až zjistíte, jak to je). Psychiatři následně varují před „ortorexií“ (porucha příjmu potravy, kdy máte stres z nejistotu „co nakoupit a jak uvařit“).
Média nestihají publikovat moudra odborníků, to znamená, že disponují nekonečným zdrojem informací, které zpracovávají copywriteři (-rky). To je téměř bez výjimky zdrojem dezinformací.
Do toho ještě AI s tím, co vyprodukovala: neexistuje univerzální zdravá výživa.
Neztrácejme čas uvedením citací nějakých vědeckopopulárních publikací o výživě, které vyšly za posledních 10 let. Přestože některé z nich zahýbaly zájmem čtenářů především poté, co je zmínily články v mainstreamových médiích. Zrovna před pár dny si nějaký novinář všimnul publikací bývalého amerického kardiochirurga jménem Steven Gundry. U nás vyšly v nakl. Grada české jazykové mutace několika jeho knih. Proč? Protože k tématu výživy „přistoupil neotřele a netradičně“. Takové publikace táhnou. Přesto v praktickém životě neuspějí.
Stejně tak nedávno, doslova aktuálně, jsem si všimnul publikace, která u nás v české mutaci vyšla nedávno: „Jídlem proti času“, Ian K. Smithv nakl. Euromedia 2025 (originál z téhož roku). Ta kniha je pro mne, zkušeného výživáře a profesionálního sportovního fyziologa a autora 23 publikací o výživě, motivem k úvaze, zda je to v první řadě vysokoškolská učebnice, určená také k „doučování“ zvídavých všeobecných lékařů.
Závěr?
Dočkáme se někdy názorového konsensu vědy, zemědělství a producentů potravin? NIKDY, přátelé, nikdy.
