Článek
ÚVOD
Všichni o něm (o festivalu) píší. Zprávy o něm jsou všude. Všichni o něm píší. Není toho už moc? Proč si to myslím? Protože jsem ukřivděný! Moje první, nestandardní zamyšlení, inspirované festivalem, nepřitahuje pozornost.
Tak co třeba jiný úhel pohledu?
Chcete vědět, co si myslí stařík, který tráví čas na internetu, protože TV je škoda času a internet směsí katastrof aktuálních i předvídaných? Internet ví všechno. Nemluvě o moudrých radách do života, kdy legrace už je jen fakt, že jedna odporuje druhé a většina jich je k ničemu? Kde všichni komentují všechno včetně politiky a válek a mnozí věští katastrofické konce tím, že citují proroky a věštce, dokonce i ty současné. Připomenu, že věštby pronášejí dokonce také elitní světoví vědci – jak je v jejich případě dobrým zvykem, opírají se o fakta, včetně umělé inteligence. Řekl bych, že to rozhodně nepřispěje k dobré náladě. Chceme na to zapomenout, takže.....
A NEDÁ POKOJ!
Proč by stařík nemohl psát články, v nichž se skrývá filosofie? Proč ne, když se jiní dva staříci na druhém konci světa perou o vládu – v podstatě nad celým světem?
Politika včera, dnes a zítra?
Minulost už byla, ale moudré hlavy připomínají, že na ni zapomínáme, což je PODLE JEJICH NÁZORU chyba, z níž plyne její aktuální opakování. Pravda, kterou neokecáš. Co je však fatální chyba logiky?
Systematické připomínání minulosti není zdrojem prevence jejího opakování!
Paradox?
Veřejnost většinou nesleduje odborné prameny, věnované politice a sociologii. Málokdo se dívá na debaty politiků na různých TV. Přitom stačí, když někdo z autorů, prezentujících vlastní (laické nebo dokonce i přehledové a odborné) články o politice zveřejní článek na Seznam Médium a dovolí diskuzi. Následuje názorová bouře! Všichni mají jedině správný názor a jsou schopní se vzájemně poprat (naštěstí zatím jen slovně).
Tragické je, že ty, kteří se perou o moc, to nezajímá. Dobře vědí, že je to jejich hra. Tak k čemu moudří diskutéři, tímto voliči? Dopadne to vždy stejně. Nikdy ne dobře.
Postřeh z dnešních zpráv?
Doslova mi zatrnulo! Radnice moravských měst prý začaly v souvislosti s nastávajícími svátky vyvěšovat „moravské“ (!?) vlajky. Skončíme (třeba i bez boje) jako Unie česko-moravská?
Co vidím v reálu a co očekávám, přitom nejsem Libuše?
Čím větší riziko, jehož důsledkem může být ohrožení civilizace, tím víc „únikovek“ a životních radostí. Užívej, kdo můžeš.
Festival?
To je šance zbavit se stresu a napětí. Pro V.I.P. i pro lid. Hvězdy se radují, včetně prezidenta. Média mohou konečně psát o událostech, které nezavánějí mocenským bojem ani katastrofou. Je to prostě nirvána. Setkání alkoholiků?
Dovolím si připomenout fakt, že historie se opakuje! Smějeme se, slavíme, ale podvědomí se třese strachem.
Něco pro uvolnění? Co třeba tohle? Jste na dovolené, festival nezájem?
Další téma pro média. Také pro lidovou tvorbu, popisující sladký život, ale také naopak, totiž kritické problémy, k nimž v dané souvislosti dochází. Tak například? Jedeš skrz sousední stát směrem na jih. Nemáš šanci projet bez pokut za překročení rychlosti navzdory tomu, že o tom víš a hlídáš to. Cesta se opravdu prodraží. Máš el-auto? Co ušetříš na palivu, ztratíš na čase. Ale to už je zase jiná písnička.
A co doma? Už máš po dovolené? Přesto si po návratu máš s kým hrát – a rád?
Hádej, kdo přijde na večeři? Internet! Politika na všech frontách. Červená modrá fiala. Rudá záře z Východu. Genocida z Blízkého Východu.
To není sci-fi, to je realita. Stejně jako téma níže.
Volby prezidenta v USA. Ty sleduje celý svět
Fraška nebo tragédie? Kde také může skončit demokracie? Zdroj problému? Jako vždy - je to v hlavě (hlavách).
Ti dva kohouti (no, kohouti, to bych jim tedy fandil) už mají život /téměř/ za sebou. Jen mimoň může v jejich věku toužit po moci nad nejvlivnějším státem světa. Já bych se bál, že díky staré hlavě udělám nějaký opravdu fatální průšvih, který nezachrání ani senát.
Normálnímu průměrně inteligentnímu jedinci produktivního věku musí dojít, že to je zcela mimo mísu. Těm staříkům je evidentně jedno, co se bude dít za jeden rok ve světě díky nim. Problém je v tom, že oba jsou přesvědčení, že svět zachrání! Víte, co si teď myslím? Oni se bojí umřít! Faraoni si stavěli hrobky, tak co si asi staví ti dva? Co bude dělt vítěz? Bude stavět nebo bořit?
Tak přemýšlím, o čem je svět
Všichni ti, kdo se chovají jako ti dva v USA a nejsou jako ti dva tam na vrcholu, ti už dávno pobývají v různých ústavech. Trápí mne otázka, jak je možné, že se dostali na vrchol v zemi, která je údajně nejrozvinutější hospodářsky a je to vyspělá demokracie?
S kamarádským pozdravem, čágo belo šílenci (připouštím, že nemám povolení autorky)
