Článek
ÚVOD do problému aktuálního života a velmi blízké budoucnosti
Začnu otázkou, která tvoří téma tohoto článku: Jsou úvahy o blízké budoucnosti rizikovým tématem pro média? Odpovím si sám: ani náhodou. Dokonce jsou předmětem studia slovutných odborníků. Další souvislosti níže v textu.
Jaký smysl mají úvahy o blízké budoucnosti? Hledejme souvislosti! Tou nejdůležitější je otázka po smyslu lidského života. Už vás taková úvaha „přepadla“? Našel jsem odpověď. Nikoliv ve vlastní hlavě, ale v jiných moudrých hlavách. Výsledek? Odpověď zní: smyslem života je sám život. Co si o tom myslíte? Máte problém? Nechcete se nad tím zamyslet, protože cítíte, že se svým životem nejste spokojení. Možná byste chtěli být movitější, úspěšnější, chtěli byste žít někde na Zemi v některé „ráji“.
Jak o životě přemýšlí věkem pokročilí? Čím jsou starší, tím víc vzpomínají. Mnozí následují doporučení odborníků netrápit se minulostí. To se jim ovšem málokdy podaří. Nejde to. Vždy se najde někdo nebo něco, kdo co vám ji připomene. Přitom nemyslím jen tu vaši osobní, ale celospolečenskou. Setkávají se lidé v pokročilém věku s averzi mladších lidí? Samozřejmě. Co s tím?
Zajímá vás minulost? Mne fascinuje až teď, na stará kolena, protože mám čas se v ní hrabat a mohu sledovat rychlý vývoj poznání minulosti, dokonce i zajímavé (a fakty podložené) spekulace o historii stejně jako o blízké i vzdálené budoucnosti. Historie lidstva je mimořádně vzrušující díky stále častějším zcela nečekaným objevům. Historie je také nesmírně poučná (i když to v reálu není akceptováno).
Nemyslím faraony a Egypt, Göbekli Tepe, objektivní fakta (pravdy) o husitech a adamitech, náhle nejistý původ Vesmíru (velký třesk) nebo něco osobního, třeba pátrání po vlastním původu a svých předcích (genealogie). Chce snad někdo z nás ve své minulosti a původu, objevit něco temného (viz např. aktuálně zveřejněné seznamy udavačů a nacistů) i když riskuje, že ho to zjištění zlomí? Je to nutné?
Všimnul jsem si, že mezi námi žijí důležití jedinci, kteří tvrdí „zapomeň na minulost, žij stylem tady a teď“. Ale to už jsem naznačil v textu výše. Proč to připomínám? Protože to je stejný problém jako tvrdit, že nedoporučují pátrat po tom, co přinese blízká budoucnost. Ale je tu další problém! V případě, že žijete aktivně v přítomnosti, setkáváte s informacemi, zmiňujícími vývoj světa. Tomu se nevyhnete, pokud byste nechtěli přesídlit mezi původní, od civilizace izolované domorodce. Jinak řečeno je to nesmysl, vždyť musíte plánovat vlastní běžný život nemluvě o případu, kdy podnikáte, což vyžaduje analýzu trhu a jeho vývoje! Dokonce je to tak, že úspěšný může být jen ten, kdo je obdařen schopností analýzy současnosti a vidí do nejbližší budoucnost! Tak tomu se říká predikce (předpověď).
Mezi námi, jedním z nejnovějších objevů je blízká budoucnost Země (Gaia). Ona prý zanikne „už“ za jednu miliardu let. To tvrdí vědci! Pozor, má to háček! V podstatě je to jedno, protože čas prý neexistuje. To tvrdí jiní vědci. Logický důsledek? Vědecké předpovědi jsou možná stejně nejisté jako věštby. Nemohou zaujmout společnost, protože ta má se svými životy starostí víc než dost. Proč tedy přemýšlet o budoucnosti vzdálené miliardu let, o vzniku vesmíru, o mimozemšťanech, o cestování vesmírem, když mne životní okolnosti nutí myslet jen pár dní a týdnů dopředu, v lepším případě plánovat nebo si jen představovat, jak budu žít za pár desetiletí? Jak to máte vy? Také si uvědomujete nejistotu blízkého bytí, protože aktuálně hrozí, že na nás začnou padat rakety?
Jak vnímat současnost, která na jedné straně hrozí válečným konfliktem a současně nabízí úvahy o blízké budoucnosti vývoje umělé inteligence? Proč za této situace obdivovat astronauty, kteří zvládli obletět Měsíc a fandit Elonu Muskovi v přípravě „vylodění“ na Marsu? A současně číst studie o tom, že to nikdy nedokážeme? Proč létat do Vesmíru za cenu neskutečných investic abychom nakonec zjistili, že žijeme v jakési simulaci? Vy chápete, o čem je řeč? Já rozhodně ne. Přinejmenším proto, že v případě, že to je pravda, tak co se životem? Proč se trápit obavami, když nám akutně hrozí tři kritické situace:
a/ dojde ke světové válce, kdy strana, která bude prohrávat, spustí atomovou válku?
b/ dojde k očekávané erupci některé z podmořských sopek nebo sopky v Yellowstone?
c/ upeče nás Slunce?
Vnímáte ty dvě otázky jako projev patologického pesimismu? Něco, co by se mělo léčit? Kolik potencionálních pacientů tedy zrovna teď chodí po světě? Dopřejme si pohled do osobnosti jednotlivce. Tak co třeba přemýšlet o vlastním životě nebo o jeho konci? Případně jít ještě hlouběji, podívat se do blízké budoucnosti své a našich nejmladších? Napadlo vás přemýšlet o tom, jak se pod vlivem reality chováte, jednáte, myslíte a co za tím stojí? Co když je to vaše podvědomí, nevědomí nebo dokonce duše?
Jak většina z nás „řeší realitu“? Jak hluboko jsme díky tomu klesli? Jak relaxuje veřejnost? Odpovím si sám: sledováním bulváru. To není odsouzení, to je popis reality života, který je naplněn starostmi. Proto všichni potřebujeme relaxaci. Proč by to neměly být temné věštby, analýzy futurologů, nebo dokonce predikce světových oborových specialistů, sociologů a politologů? Čí vize jsou pravděpodobnější?
(zdroje: https://www.lifecoachcode.com/2016/10/24/ancient-tibetan-test-reveals-the-deepest-psyche/ https://www.dotyk.cz/magazin/thomas-frey-predpoved) https://www.flowee.cz/psychologie/12500-kdyz-vas-provazi-temna-strana-kolik-zla-v-sobe-nosite https://www.fonetech.cz/roboti-do-roku-2060-budou-vladnout-svetu-z-lidi-se-stanou-otroci-a-domaci-mazlicci)
