Článek
ÚVOD
Zajímavé osobnosti jsou inspirující
Nikoho určitě nepřekvapuje, že se novináři zajímají o spoluobčany, kteří nejsou tuctoví, ale něčím specifickým se vyznačují a jsou zajímaví pro čtenáře. Tím lépe, jsou-li také přínosem pro společnost.
Osobností se konkrétní jedinec stává až poté, co začne „vyčnívat z davu“, bez ohledu na svůj život a osobní vlastnosti. Může to být jedinec společnosti nějakým způsobem užitečný stejně jako jeho přesný opak. Jednoduše řečeno, osobnostmi nejsou „pán a paní Průměrňákovi“. Zdroj: https://managementmania.com/cs/osobnost
Osobnost je jedním ze základních pojmů psychologie. Obvykle to znamená individuální utváření lidské psychiky. Jedinečné „Já“ s jeho vlastnostmi, svým temperamentem a charakterem, vlohami, schopnostmi a dovednostmi. V tomto pojetí je charakteristická individuální jedinečnost daného člověka, jeho „osobitost“. Většina psychologů se shoduje, že výrazná osobnost je výsledkem interakce – genetiky a epigenetiky (vliv prostředí v celé jeho šíři). Osobnost lze hodnotit použitím typologie.
Osobnosti
Málo rozvinutá společnost je charakteristická všedností a sporadickým výskytem významných osobností. To neznamená, že se v ní nevyskytne opravdu výjimečná osobnost. Hned mne napadají dvě odlišné osobnosti jako příklad – Karel IV. a Nikola Tesla. Naopak – čím rozvinutější (vyspělejší) společnost, tím vyšší pravděpodobnost, že generuje mnoho osobností ve všech oblastech. Ve vědě, umění, technice a technologiích, stavitelství, kosmologii atd.
Osobnost významně často inklinuje k nestandardním projevům chování, vnímáno celospolečensky a sociologicky. Mívá zajímavý život, ale nezřídka končí chudá a osamělá. Už jen tím upoutá pozornost médií a autorů životopisů. Dokonce existuje možnost udělat z „nýmanda“ osobnost. Stačí, když se na tom média domluví. Zdroj: https://www.dobre-knihy.cz/osobnosti-a-osudy-430/
Co jsem si uvědomil při četbě rozhovoru s herečkou Simonou Stašovou?
Miluju rozhovory osobností se všemi druhy médií. I když výjimky potvrzují pravidla. Nemusím bulvár. Jako vždy existují rozhovory ploché a vynikající. Závisí to na dvou faktorech – na kvalitě novináře (dokonalá příprava a schopnost vstřícné komunikace) a na vlastnostech konkrétní osobnosti. Jejím charakteru, otevřenosti, sdílnosti, ochotě na sebe mnohé „prásknout“.
Připouštím, že existují výjimky v podobě situací, kdy na obou stranách dialogu se potkají nekompromisní osobnosti. Tvrdím, že v případě, kdy „zpovědník“ je nekonfliktní, přitom takticky zvídavý a kdy osobnost je nekonfliktní, výsledek je mimořádně zajímavý. Někdy je až neuvěřitelné, co na sebe člověk práskne pod vlivem šikovných otázek. V podstatě se chová jako u zpovědi. Šikovný zpovědník je pro médium dar. Výrazná osobnost je hledaným subjektem. Bonusem je osobnost v nějakém aspektu života kontroverzní nebo dokonce společensky nepřijatelná. Mnohé osobnosti se dokážou otevřít a odpovídat objektivně a pravdivě. Tak, jak vnímaly a prožily svůj život a konkrétní situace. Existuje jakási pravděpodobnost, že osobnost se přetvařuje, nechce „přiznat barvu“. A naopak, může se bezelstně otevřít, aby se nakonec ukázalo, že je úplně jiná, než ji vnímá veřejnost. Že je upřímná a lidsky chybující.
To je osobnost, jíž se zde zabývám! Stalo se, že novinářka „vyhmátla“ a svým citlivým přístupem vytěžila (z mého pohledu) herečku Simonu Stašovou (zdroj: Téma 11/2025). Hereckou osobnost, která určitě neplní stránky bulváru. Obsah interview mne velmi příjemně překvapil, dokonce inspiroval k úvahám o životě, předurčenosti, osudu….
Osud herečky, určený rodiči?
Rozhodně. Otec zemřel ve věku 93 let, matka je stále aktivní navzdory blížící se čtyřiadevadesátce. Samozřejmě a logicky s nějakými zdravotními problémy. Dospívání paní Stašové „pod vlivem“ – otec inteligentní, starostlivý a duševně a fyzicky aktivní také ve výchově dcery. Matka herečka. Oba rodiče nepřehlédnutelní, rozhodující pro budoucnost dítěte. Dcera herečkou.
Herectví, to je neustálé „převlékání kabátu“. To podle mého mínění musí na herci zanechat stopy – na jeho chování a prožívání života. Podobně také typicky kolektivní život herců a přitom soutěž o angažmá. Ještě něco zajímavého?
Dítě slavných rodičů (tomto případě hlavně v případě matky) to má těžké. Především když se „opičí“ a snaží se prosadit. Paní Simona Stašová však připomenula něco zcela jiného, přitom mimořádně důležitého – současnost a stav společnosti. Ten citlivě vnímají mnozí, včetně osobností. Připomenula také, že je jí líto dětí, které aktuálně začínají s herectvím. Dokonce zmínila následující (cit.): „Dneska na sebe může kdekdo upozornit absolutními nesmysly a vůbec nic nemusí umět. Stačí drzost a silný žaludek“.
Něco dalšího o paní Simoně Stašové?
ANO! Modrooká! Stejně jako řada významných herců. Bolek Polívka a Marek Vašut, Tomáš Klus, Lucie Borhyová, Brad Pitt. Souvislosti? Lidem s modrými očima je připisován vysoký intelekt, oddanost ušlechtilým cílům, upřímnost, soběstačnost, ale také sentimentalita. Snadno se nechají ovlivnit rutinou, často chovají k někomu zášť a jsou náladoví, ale také mají velkou výdrž a jasnou a šťastnou povahu. Vyplývá to ze zjištění švédského vědeckého týmu a výzkumníků z Los Angeles. (Zdroj: https://www.denik.cz/veda/co-o-vas-rekne-barva-oci.html)
Inspirující citáty z rozhovoru?
Asi každý, kdo se podívá do svého mládí, by leccos změnil. Já určitě. Stává se mi, že si řeknu „kdybych bývala tenkrát nebyla tak hloupá, odvíjel by se můj život jinak. Kdybych mohla vrátit čas, zachovala bych se mnohdy úplně jinak. Nebo kdybych znovu žila, neudělala bych stejnou chybu? Na druhou stranu – nesplněné sny? Takový pocit už nemám.
Položme si otázku! Řídí život nás všech Osud?
Mnozí z nás vzpomínají a litují stejně jako Simona Stašová. Další se minulostí netrápí. To je samozřejmě velká výhoda. Přemýšlel jsem hodně o tom, zda je můj život „osudově předurčen“. Zkusil jsem psát vlastní životopis, abych to vyhodnotil. Dostal jsem se do stavu, kdy jsem si řekl – je to jasné! V noci jsem měl nepěkné sny, připomínající moje životní chyby. Závěr? Nejdůležitější rysy osobnosti jsou předurčeny. Osudy obou mých rodičů byly opravdu hodně dramatické. Životní události je poté modifikovaly, otázkou bylo, zda jen k lepšímu. Stejně tak to mám já.
Podmínkou cílených změn chování (osobnosti) nutně je dostatečná inteligence. Ano, také bych při opakování života mnohé dělal jinak. Až na to, že tak to vnímám já, se svými životními zkušenostmi. Jenomže člověk se nenarodí s životními zkušenostmi a prožitky!
I když? Kdo ví?
Ještě jedna zajímavost na konec? Herečka zmínila běžnou „nestandardnost“ hercových (divadelních) výkonů. Souvislost to má s vnějšími vlivy. Herec je prostě stále „jen člověk“. Platí to v případě živého výkonu, nikoliv při natáčení filmů, kdy je možné scény opakovat.
