Článek
HORKÁ BUDOUCNOST
Motto: Není čas ptát se lékařů. Jde o život. Naštěstí existují seriózní obecné zdravotnické informační zdroje. Přesto je nutné jejich doporučení „přeložit“ do praktických pokynů.
Úvod do problému: Kde a za jakých okolností to vlastně žijeme? Aktuální život na Zemi se dramatizuje po všech stránkách. Následující článek využívá aktuální informační zdroje, citované níže s tím, že je upraven stylisticky a aktualizován do aktuální podmínek života v Česku. Včetně specifického přístupu k informacím spoluobčanů. Tím myslím podceňování rizik, jejich bagatelizace „švejkováním“ a použití sloganu „to už tady bylo, nějak bylo nějak bude, zase to přežijeme“.
Realita: Kromě globálního oteplování letos rostoucí teploty a četnost extrémních povětrnostních jevů zesílila – pachatel? Klimatický jev El Niño. Periodické oteplování povrchových vod v Tichém oceánu ovlivňuje další oceány, oceánské proudy a atmosféru. Důsledkem je tzv. „motýlí efekt“. Největší důsledky jsou pozorovány v Asii a Americe, ale postižena je také Evropa, protože se očekává, že teplota Tichého oceánu vzroste nejméně o 2 °C nad průměr.
Konkrétní opatření? Zahraniční média zaznamenala zvýšenou aktivitu WHO i evropských orgánů všeho druhu (viz dále) včetně zdravotnictví. Zde si dovolím sarkasmus: To známe, úředníci, kteří neví, která bije a co s tím, mají pohotovost a s pomocí jiných státních odborníků formulují svoje obecné představy řešení.
Otázky čtenářům tohoto článku přímo „na rozpálené tělo“: 1. Řešili jste (nebo to plánujete) odolnost k horku v kontextu s vaším zdravotním stavem, věkem a životními okolnostmi, se „svými“ lékaři? 2. Máte konkrétní povědomí o tom, jakým způsobem budete řešit kritické déletrvající horko? 3: Opravdu si myslíte, že vám proti slunečnímu záření pomohou „opalovací krémy s jakýmsi super-filtrem? 4. V případě, že jste obyvateli domova důchodců, jak personál řeší situaci a jak vy to snášíte?
Skutečná tragédie, ukrytá za čísly
Evropská observatoř klimatu a zdraví varuje veřejnost (především její seniorskou část) před vedry. Myslí přitom dopředu až do roku 2050-2100, protože pokud se průměrná globální teplota zvýší o 2-3 °C, úmrtnost související s horkem se zvýší více než 30krát při srovnání se současnou. Během posledních tří let výše zmíněná observatoř zaznamenala nejvyšší počet úmrtí horkem na přibližně 19 tisíc (pozn. autora článku: jde o evropskou populaci, nicméně obávám se, že ten odhad není objektivní – jako žádný podobný, a to z objektivních důvodů. Je velmi obtížné stanovit jako příčinu smrti vedro – přehřátí organismu). Nejvíc případů pochází z Řecka), Bulharska a Srbska.
Evropa se otepluje téměř dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru a jeho zdravotní důsledky jsou stále zjevnější. Podle WHO extrémní horka přispěla za poslední 4 roky k více než 200 000 předčasným úmrtím v Evropě, přičemž Itálie hlásí nejvyšší počet úmrtí, souvisejících s horkem na kontinentu.
Nejvíce ohroženi jsou podle odborných zdrojů starší dospělí, chronicky nemocní a sociálně znevýhodnění. Samozřejmě také manuálně pracující v exteriérech. Do seznamu přidávám těhotné ženy, kojence a batolata, především v kočárcích. U nich je kritické riziko akutního přehřátí a dokonce úpalu. Nesmí se podávat (pře)slazené a ledové (!) nápoje, ale dostatek kojenecké vody ze skleněných obalů! Kritické je také použití klimatizace v automobilech. Vnitřní teplota nesmí být nižší než 22 stupňů!
Kritické je bydlení, bytová klimatizace (bez venkovního vývodu je téměř nefunkční). Vybavení bytů a pracovišť kvalitní klimatizací je nouzové, nicméně evidentně zcela nezbytné řešení, které ovšem může zvýšit riziko šíření infekčních chorob především v případě, že jsou ucpané filtry a kontaminované potrubí. Mimochodem, velmi dobře si vzpomínám na konkrétní situaci ve vlastní rodině, kdy dcera skončila v nemocnici poté, co doplatila na kontaminovanou klimatizaci v práci. Byty, které jsou pod střechou a ty z nich, které jsou orientovány na jih a jihozápad, jsou v největších vedrech téměř neobyvatelné, a to i s použitím klimatizace. Sám si to „užívám“ bez klimatizace, „naštěstí“ bydlím pod střechou směrem na východ.
Účinky tepla sahají nad rámec úmrtnosti: záplavy, požáry, infekce, alergie, nedostatek potravin, ztráta spánku. Zanechávají trvalé následky. Povodně a požáry způsobují kontaminaci životního prostředí a toxický kouř. Infekční choroby, zejména ty přenášené hmyzem, který se v naší části světa nevyskytoval. Pylová sezóna se prodlužuje a Evropa čelí rostoucí potravinové nejistotě, související se suchem. Důsledky pro duševní zdraví sahají od klimatické úzkosti až po fyzické a psychické dopady chronické spánkové deprivace.
Aktuálně fakta a doporučení, sestavené autorem článku na základně odborných zdrojů:
- Horko zhoršuje srdeční, plicní, ledvinové, mozkové onemocnění a duševní zdraví
- Varovné příznaky přehřátí: závratě, zmatenost, mdloby, velmi horká/suchá kůže, nadměrné pocení, třes, atd.
- Prevence, formulovaná autorem článku: ochlazujte se systematicky často studenou vodou, ale nikdy ne skokem do ledové vody (tohle totiž není sauna), pijte dostatek neslazených tekutin, ale nikdy ne ledových a v množství s respektem k vašemu zdravotnímu stavu, také je třeba „hlídat“ dostatek tekutin především u dětí a seniorů, dejte pozor na alkoholické nápoje (i ty populární míchané), upravte použití léků (až podle pokynů lékařů) opatrně s pohybovými aktivitami a pobytem v uzavřených prostorách bez klimatizace stejně jako v těch, kde je „přechlazeno a průvan".
Regionální kancelář WHO pro Evropu vydala druhé vydání svých pokynů k akčním plánům pro zdraví v horku (HHAP), což je – podle zjištění autora článku, tradiční obecný rámec, určený k tomu, aby pomohl tvůrcům politik a zdravotnickým pracovníkům přejít od reakce na mimořádné události k dlouhodobé prevenci. Tak například lékařům doporučuje před vlnou veder zkontrolovat medikaci svých pacientů, především v případě, že užívají diuretika, anticholinergika, antipsychotika, antihypertenziva (viz další text). Otázka čtenářům: umíte si představit situaci, kdy všichni všeobecní lékaři kontrolují medikaci všech svých pacientů a rozesílají jim pokyny, jak dávkování upravit?
Pokyny WHO rovněž zdůrazňují významnou roli klimatizace. Ačkoli se rozšířená závislost na klimatizaci nepovažuje za udržitelné dlouhodobé řešení, protože zvyšuje spotřebu energie, emise skleníkových plynů a nerovnosti v oblasti zdraví, pokyny zdůrazňují, že přístup ke klimatizovanému prostředí by měl být pro zranitelné osoby považován za lékařskou nezbytnost. Otázka autora čtenářům: Co si o tom myslíte?
Součástí textu, věnovaného řešení „sebeobrany proti vedru“ v odborných časopisech je analýza rizik medikace včetně konkrétního seznamu. Mezi nimi jsou také ty, které přímo působí na regulaci tělesné teploty, výdej tepla a pocení. Pro lékaře níže uvádím citaci. Prezentovat podrobný seznam v podobě přesné reprodukce je na tomto místě nepředstavitelné. Jen jako příklad cituji níže:
Které léky zvyšují riziko, spojené s teplem, dle názoru odborných lékařských společností (v tomto případě italských a francouzských?
Léky s vysokou mírou závažnosti: diuretika, laxativa, ACEi/ARB, neuroleptika, anticholinergika, topiramát/zonisamid.
Časté fotosenzibilizátory: NSAID, tetracykliny/fluorochinolony, amiodaron, CCB, inhibitory protonové pumpy, psychotropní látky.
Zdroje:
