Článek
Tento článek je motivační. Nejde v něm o zdůraznění skepse, strašení a škodolibost. Je na čtenáři, jak s ním naloží. Jak to vidíte vy? Dokážete oponovat a poučovat? A jaké řešení navrhujete? Uvažovali jste, co bude za 10-20 let? Víte co, nechám to na vás.
Kdo se těší do důchodu? Ten, kdo netuší, co ho čeká. Nebo si to (ještě) neuvědomuje. Nebo si to nepřipouští. Optimismus je bonus na cestu ke dlouhověkosti. Hlavně jeho „naivní forma“.
Kdo další? Ten, kdo má „nahrabáno“ a stále je (zatím) „fit“. Třeba jeden atraktivní český senior a miliardář (není to politik, naopak, jde z něj chlad). Ten, kdo ví dopředu, co bude dělat, až nebude dělat. Mnozí totiž „dělat“ nepřestanou. Protože mohou. Hlavně ti, kteří byli (stále jsou a dlouho budou) tvůrčí. Politici, umělci, vědci. Z této svaté trojice pouze vědci (intelektuálové) zůstávají tvůrčí nikoliv kvůli penězům.
Dovolím si připomenout nepříjemnou pravdu: proces stárnutí je cesta k problémům všeho druhu. Pokročilé stáří to jistí.
Nerad, ale připomenu, o co jde.
Mění se „hlava“. Odborníci jí vyhrožují demencí všeho druhu. Tohle je pro média včetně vědeckých nebo „pomáhajících“, opravdu velké téma. Lze očekávat příznivý vývoj obrany.
Mění se (pravděpodobně, viz symptomy) osobnost. Důkazů je nespočet. Protože i to je velké téma. Hlavně pro mainstreamová média. „S babičkou už není k vydržení"! Staráme se o ni jako o vlastní (HEHE) a ona nás začala poučovat, peskovat, vyžaduje nepřiměřenou péči a „kazí nám děti“ svými projevy hněvu současně s nevhodným rozmazlováním.
Mění se vnímání reality, vzniká obtížně řešitelná deprese. To čeká především osamělé a také chudé seniory, případně ty, kteří jsou „odloženi“ do standardního domova důchodců.
Stoupá míra stresu. Důvody? Nejistota bytí, daná rostoucími zdravotními problémy. Důsledky jejich „řešení“ stylem vytloukání klínu klínem aneb lékaři použijí léky, které jeden problém „řeší“ (ale nevyléčí) aby jiný vyvolaly (nežádoucí účinky).
Obavy z konce života. Nepomáhá smíření s minulostí, odpuštění si vlastních chyb a nakonec rezignace a smíření s koncem života. Protože nikdo předem neví, kdy a jak odejde.
A teď zpět v čase! Poučení pro generace X a mileniálů a varování pro generaci Z.
My jsme vám to připomínali a varovali jsme vás!
Kdo? No přece všichni ti „chytří“! Sociologové, ekonomové, zdravotní a životní pojišťovny a zdravotníci (ti hlavně). Co znamená jejich varování? Připomínání nezbytnosti celoživotní prevence. Nejenom té zdravotní. Spoření na důchod. Od 30 let určitě. Celoživotní preventivní zdravotní prohlídky. Nechtějte vědět, co si o nich myslím, ale já vám to stejně napíšu! Jsou totiž povrchní, mnohdy zbytečně straší, záměrně dramatizují. Udělají ze slabší povahy hypochondra o to víc, když jejich problém vyléčit neumí. I když…za 20 let možná? Takže tedy aktuálně „léčí“ (aby to nebylo trapné, a čeká na zázrak, vlastně na objev skutečného léku). Tak například Ozempic a spol.
Co to je terapie (léčba) „standardních chorob“ seniorů? Údržba, vynucená principem medicíny. Snaha je mimořádná, takže mnozí senioři „berou“ více než 10 druhů léků každý den. Ani jasnovidec nedokáže říci, co ten koktejl dělá v těle a jak mezi sebou jednotlivé léky interagují.
Kontext s okolnostmi bytí generací „těch mladších“? Na jedné straně je třeba splácet hypotéku, platit školu, zdravotní, sociální (a hlavně – životní!) pojištění. Tak kde na to vzít, když se chcete mít dobře? Když musíte mít „standard“ 2× ročně rodinná dovolené v exotice, doma velké rodinné auto?
Chcete vědět víc, vždy konkrétních fakt a doporučení? Tak už se konečně naučte číst celý článek a hlavně se nad jeho obsahem zamyslete!
