Článek
Já jsem VEGAN! Já jsem karnivor (masožravec). Kdo z nás je zdravější a kdo rozumnější?
V tomto článku jsem se pokusil být objektivní a vstřícný. Předběhnu konstatováním, že snaha byla….jde o to, abyste nezavřeli oči před realitou a vydrželi číst do konce.
Univerzální (globální) veganství? Vize nebo sen? Za mne naštěstí jen sen. Strašidelný. Zdálo se vám, jak se na loukách nepasou stračeny, ale vaše děti? Umíte si představit, jak konzumujete průmyslově ultra zpracované „veganské párky“, jejichž obsah má hodně daleko k rozumu? Za takový experiment dáte pár desítek korun a riskujete, že vám nebude dobře. Možná se vám dokonce udělá zle už když si přečtete, co obsahují!
ProVeg International je nevládní organizace, působící v oblasti změn potravinových systémů. Cílem je snížit do roku 2040 spotřebu živočišných produktů o 50 % a nahradit je rostlinnými nebo kultivovanými alternativami. Místo zvyšování podílu vegetariánů a veganů se ProVeg zaměřuje na snižování spotřeby živočišných produktů v běžné populaci. Inu, báchorka, protože jsou to zarytí vegani. Ukázka umění vydělávat na šíření víry.
Neuvěřitelná shoda okolností aneb dnes je 1. listopadu, a to je Světový veganský den! Doporučuji pro zajímavost ihned otevřít odkaz níže. Vtipný (?) je fakt, že 2.listopadu jsou „dušičky a Halloween“! Chytrému napověz, do hloupého to nasyp. https://proveg.org/news/celebrate-world-vegan-day-try-going-plant-based-for-a-day/
Veganem být je dilema, protože slepá víra není dobré řešení. Obsah článku vypadá spíše jako panoptikum. Už jen doporučení „než se začnete stravovat vegansky, zeptejte se svého lékaře“, protože to je ironie.
Vítejte vegani! Kamkoliv tvoje veganská maličkost dorazí na svém putování po Zemi zjistí, že způsob stravování je odlišný od tvých veganských středoevropských zvyklostí. Včetně případné „téměř“ rostlinné stravy. Naneštěstí to, co aktuálně nabízí české supermarkety ve svých na vegetariány a vegany cílených odděleních, nemá se zdravou stravou, tím méně veganskou, nic společného! Je to neuvěřitelný sortiment průmyslově ultra zpracovaných produktů typu „READY-TO-EAT“. Prostě polotovar ke konzumaci, nebo chcete-li veganský fast food. Jsem ochotný konzumovat 50 % rostlin, ale určitě ne to, co se mi snaží vnutit producenti veganského fast foodu. Níže se dozvíte proč.
Ze svobodných lidí se díky nekompromisnímu trhu, vybavenému pestrou nabídkou veganských polotovarů neuvěřitelného (odborně nepřijatelného) složení stane „vege-stádo“, které nevaří, všechno jídlo koupí v supermarketu. Což je trend konzumace jakéhokoliv druhu stravy. Jaká úleva! Obrovská úspora času, prostor na visení na síti. Nová generace „alfa“ si ani nevšimne, co si přitom strká do pusy. Výsledek? Buď to organismus zvládne, nebo ne.
Existují fakta „pro a proti“? No samozřejmě! Škodolibé připomenutí? Jedna třetina světové populace trpí gastrointenstinálními potížemi (žaludečně-střevní) trakt.
Kdo jsou lidé, toužící z ostatních lidí na světě udělat výhradní konzumenty rostlin? Evidentně výživová církev. Už pořádá kurzy vegetariánské a veganské výživy pro lékaře! Dobře ví, že lékaři neví nic o principech veganství, přitom podle vize výše citované mezinárodní neziskovky by se měli stát jeho propagátory. Realita? Většina lékařů je proti!
Nejsem náhodou výživový „páter Koniáš“? Jsem jedinec, posedlý stravou smíšeného typu, kterému se říká všežravec? Připouštím, že do jisté míry, modifikované na jiném místě uvedenými vlivy okolností ano. Mezi námi, až dosud stále platí, že člověk je všežravec. Dokonce jím byl také náš předek v paleolitu, údajný masožravec. Tak vězte, že z mnoha reálných důvodů striktním karnivorem být nemohl.
Nejsme s tím „monoteistickým“ stravováním zcela mimo mísu? Stačí se podívat na odpověď AI na otázku, zda existuje univerzální způsob stravování. Závěr? Neexistuje. Navzdory tomu, že všichni jsme lidé, každý jsme jiný. Proč? Stačí vyjmenovat důvody:
Genetika – Střevní mikrobiom – Životní styl – Věk, pohlaví, zdraví – Stav gastro-intestinálního traktu, potravinové alergie a intolerance - Sociální, ekonomické a životní prostředí.
Naší výhodou je schopnost se přizpůsobit. Podstatou lidské bytosti není chuť na maso, ale schopnost přizpůsobit se měnícím se životním podmínkám a naučit se akceptovat konzumaci různých druhů potravin a vytvořit tak širokou škálu relativně zdravých jídelníčků – rozuměj – výživových stylů. Moderní západní strava se bohužel nezdá být jednou z nich. Je jejím důsledkem zjištění, že 1 ze 3 lidí na celém světě má funkční poruchu střev (přesněji čtyři z deseti)? Funkční střevní poruchy (FBD) postihují čtyři z deseti dospělých na celém světě s podobnou mírou výskytu ve všech regionech. Jsou spojeny se zvýšenými gastrointestinálními a psychologickými příznaky, zhoršenou kvalitou života a vyšším využíváním zdravotní péče.
Konkrétně to jsou syndrom dráždivého tračníku (IBS), funkční dyspepsie a chronická zácpa. Symptomy zahrnují pálení žáhy (reflux), potíže s trávením, nadýmání a bolesti břicha. Existuje konkrétní řešení, které není součástí tohoto článku.
Je snad to vše „živou vodou na mlýn“ stoupencům veganství? (neplést veganství s méně striktním vegetariánstvím). Může přechod na veganství zachránit planetu (nebo asi jen lidstvo) před kolapsem civilizace? Ode mne odpověď neočekávejte! Vegani mají jasno.
Zuří nekompromisní boj stoupenců několika alternativních výživových směrů. To je ovšem na knihu. Je to boj bez rukaviček, bez pravidel. Situaci komplikuje zapojení producentů potravin (všech druhů) a jejich prodejců (těm je jedno, co prodávají, jde jen o byznys, tudíž klidně používají klamavé reklamy). Do toho vstupují chovatelé a pěstitelé, producenti hnojiv a ochranných prostředků, krmných směsí….
Nakonec se ukáže, že s veganstvím souvisí několik komplikací se zdravím. Na prvním místě je riziko vzniku závislosti na idejích veganství. Už jsem zmínil „církev“, protože to je podobné – slepá víra. Nikdy jinak. Ale co když…dojde k výpadku části sortimentu potravin, nelze vařit ani není šance správné restaurace? Nastane stres. Tím se z vegana stává tzv. ortorektik (ten, co se stravuje správně). To je porucha chování. Neuvěřitelné je zjištění vědců, dávající do souvislosti trauma v dětství se způsobem stravování, protožče nekdy je následkem přechodu na vegetariánství až veganství. Zatím jde o hypotézu. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195666324006457
Další souvislosti?
Nelze ignorovat již prokázané důsledky podvýživy, způsobené nesprávně aplikovaným veganstvím, konkrétně nedostatkem některých esenciálních živin včetně důsledku podvýživy těhotné ženy. Výsledkem je snížení hmotnosti novorozence a poruchy psychosomatického vývoje, pozdější menší vzrůst a drobná postava. Jedná se mimo jiné o snížení hustoty kostí, k němuž došlo pro nedostatečný příjem některých minerálních látek (nejenom vápníku). A to není všechno. Jedním z klíčových problémů je nedostatečná biologická hodnota rostlinných proteinů a jejich nízká využitelnost z přijaté stravy. Kromě toho kriticky chybí vitamíny B12 a D, jód, omega-3 mastné kyseliny, železo, zinek a selen. To dohromady může souviset s poruchami psychiky. Podrobnosti v článku „The Impact of Vegan Diet on Many Aspects of Health“ (doi:10.7759/cureus.35148), PMID: 36950003 (https://pmc.ncbi.nih.gov)
Opravdu jsou vegani ve zdravotní výhodě proti všežravcům? Není lepší řešení naučit se konzumovat kvalitní potraviny včetně těch živočišného původu a omezit použití těch průmyslově zpracovaných? Opravdu jsou rostlinné produkty prosté škodlivin, chemie apod.? Co když je to opačně? Doporučuji to prozkoumat.
Co je větší problém – potravina, splácaná dohromady z velmi drahých, možná rizikových mletých (žluklých a plesnivých?) vlašských ořechů, kešu, arašídů, kokosového tuku, vlákniny mnoha typů (čekanková, metylcelulóza, alginát, konjac, karagenan, xantan (ano, klidně to všechno dohromady), umělých aromat, jejichž cílem je připomenout chuť masa, sýra? Je ideální použít lepek místo kolagenu, rostlinné proteiny (čočkový, hrachový, sójový) a obsah soli, který je někdy vyšší než v klasických uzeninách? Co považuji za největší podraz na konzumenty? Veganská „mléka“!
Nechápu jak je možné, že (nejenom) odborníci z české společnosti pro výživu nereagují na propagaci veganských, průmyslově ultra zpracovaných náhražek přirozené stravy včetně nasycených tuků, konkrétně kokosového a potravinářských jedlých olejů. Ty totiž prudce zvyšují příjem nepříznivě působících mastných kyselin řady omega-6. A logicky kriticky chybí mastné kyseliny omega-3! Tedy ty, které jsou především v mořských rybách a jichž se v podobě doplňku stravy prodá ročně za miliardy. Absolutně nechápu, proč se průmyslově zpracované, v podstatě k přímé spotřebě připravené veganské produkty označují jako „sýr, mléko, maso, klobása“ a používají podtitulek „s příchutí masa“, označují se názvem „klobásy, párky, hamburger“!?
Jak je možné, že proti tomu neprotestují legislativní orgány, protože je to klamání spotřebitele? Jak je možné, že veganům nevadí, že konzumují syntetické produkty, překupující nekvalitními tuky a škrobem a syntetickou vlákninou, chudé na plnohodnotné proteiny, produkty, které musí producent „obohacovat“ o esenciální mikroživiny? Výsledkem je „umělá potravina“. Jak je možné, že tak zcela nutričně nedostatečné produkty nechávají v klidu odborníky? Tím víc, když současná média připomínají nutnost konzumace dostatku plnohodnotných proteinů (což rozhodně pro člověka nejsou rostliny)? Jak je možné, že odborně naivní laická veganská komunita přesvědčuje samu sebe, že její víra je ta jediná správná, zajišťující přežití lidské civilizace? https://www.akcniceny.cz/magazin/pravda-o-veganskych-syrech-nejsou-tak-zdrave-jak-by-si-clovek-myslel/
Existuje řešení, které lze prohlásit za akceptovatelné?
ANO. Podobně jako v případě běžné smíšené stravy to znamená nepoužívat průmyslově ultra zpracované (veganské) potraviny, naučit se používat sortiment (kvalitních) základních potravin rostlinného původu. A to může být docela vážný problém! Podobně je tomu s „uměním“ naplánovat konkrétní jídelníček, obsahující konkrétní pokrmy, které jsou připravené s použitím kvalitních základních surovin. Ne že by neexistovala spousta kuchařských příruček pro veganské vaření. Jde o to, zda by obstály přirecenzi nezaujatým odborníkem.
Problém bude s výběrem akceptovatelného druhu tuku, protože současná medicína stále ještě jde tvrdě proti kokosovému tuku a existují oprávněné obavy z chronického použití tzv. semenných rostlinných olejů, především pro tepelnou úpravu.
