Článek
Rok 2026? Mnoho změn. Zkuste také změny vlastního myšlení.
Novoroční předsevzetí by se měla týkat nastávajících maminek stejně jako dětí v pubertálním věku, které mají problém s nadváhou. Vlastně především jejich rodičů.
Vzkaz pro generaci Alfa! Čtěte, je to velmi důležité a užitečné právě pro vás a pro novou generaci Beta.
Nejprve souhrn příčin. Navzdory mediálnímu dramatu a varováním odborníků je to v reálu asi takto: mezi chlapci (do 15-16 let) je výskyt obezity maximálně 5 %. Vždy se jedná o „jasné případy“, tedy prokazatelné příčiny. V případě dívek je to (logicky), složitější. Důvody? Především hormony (a nejenom ty vlastní), absence pravidelné fyzické aktivity a vysoko-sacharidová strava. Paradoxně to současně je skrytá podvýživa.
Jakou roli hrají budoucí maminky? Zdraví dítěte souvisí se zdravím jeho matky. To znamená, že? Před početím a v průběhu gravidity by žena měla být zdravá. To vyžaduje pochopení významu prevence a jejího obsahu, protože ochrana zdraví je především na matce samé. V reálu to znamená sebepéči a opatrnost. To není fráze! To je nutnost. Většinou podceňovaná. Zdravotní péče o těhotné, to není zbytečná starost, která z nastávající maminky udělá hypochondra a způsobí jí úzkosti.
Závěr? Před početím a v graviditě je prevence a sebepéče povinnost.
Několik slov, nutných k přeřazení na nové téma. Plod je genetickou kombinací rodičů, jeho vývoj už je záležitostí maminčiny genetiky a fyziologie. Matka je s dítětem trvale spojena. Nejenom fyzicky, ale také mentálně. To není jen proto, že plod je vyživován matkou (tudíž není jedno, jak se matka stravuje). On totiž, obrazně i fakticky řečeno, s ní sdílí její život. Je stále s ní. Je ovlivněn její psychikou a má na ni také vliv. Na plod působí matčiny hormony, neurotransmitery a dalších látky, přítomné v matčině krvi (byť prostřednictvím placenty). Nemluvě o matčině zdraví.
Zmínil jsem výživu matku, je třeba pokračovat, protože to souvis í s výše oznámeným novým objevem.
Fakt, že způsob výživy matky hraje roli nejenom pro její zdraví, ale také pro vývoj plodu, to není nic nového. Nicméně důležité je množství, sortiment potravin a jejich kvalita a způsob jejich kuchyňské úpravy. To všechno ovlivňuje stav jejího vnitřního prostředí A to působí na plod.
Zde nemohu vynechat nekompromisní varování před polotovary, macerovaným syrovým masem, prošlým, bakteriálně kontaminovaným, někdy dokonce také mraženým, drůbežím masem, většinou hotových pokrmů a všech komerčních slazených a uměle slazených nápojů nejenom v plastu. Zcela obecně se tomu říká „ultra průmyslově zpracované potraviny“.
Druhý kritický aspekt jsou chemické čistící a prací prostředky a odmašťovače! Pryč s chemií. Dokonce nevhodná osobní kosmetika! Dalším zlem jsou znečištěný vzduch, nekvalitní pitná voda a mikro a nano-plasty v jídle a pití. Plasty začínají být větší problém než před lety DDT. A týká se to evidentně také plodu. Přitom již existují dostupné technologické procesy eliminaci mikroplastů! Ale to už je jiná písnička.
Plod je s matkou, ale ve svém „vnitřním životním prostředí“. Ale není to samotka ani přísná izolace. Působí na něj matčina mozková aktivita, která provází denní rutinu i mimořádné události jejího života. Důležité jsou matčiny aktivity. Třeba ta umělecká. Hudba – buď jen poslouchaná, nebo dokonce produkovaná. Zvuky z prostředí jsou zdrojem vibrací jejího těla (vzpomeňte na ladičku).
Důležité? Problém nastane v případě výrazných emocí matky včetně těch, které generuje herectví nebo rodinné hádky. Proto děti umělců (většinou) buď inklinují k umění. Někdy také naopak, ale to už je důsledkem vlivu reálných událostí v průběhu jejich života. To samé platí o záměrné fyzické aktivitě matky. V tomto případě však důrazně varuji před náročnými, do té doby dokonce nezvyklými formami fyzické zátěže. Nakonec to nejhorší co může nastat - návykové látky.
Teď konečně to překvapení z vědy, které se týká stravování. Věda objevila další faktor, který doplní soubor vlivů, naznačených výše. Mimochodem, tomu všemu se odborně říká EPIGENETIKA. Nejde totiž o změny genetické výbavy (genomu), ale o vliv vnějších faktorů na činnost (a tím projevy) některých genů.
Co ve vás evokuje „kuchyňská příprava stravy“? Vůně a chutě připravovaného i hotového pokrmu. Co je příčinou vůní? Především zahřívání (a až příliš často také přepálení) použitých surovin, v konkrétně toho vědeckého objevu zahřívání tuků, hlavně těch tekutých, tedy rostlinných olejů. Nejvíc je to „cítit“ v restauracích nižší cenové skupiny a ve fast-foodech všeho druhu. Vsadím se, že jste si to právě živě „připomenuly“.
Těhotným a kojícím maminkám důrazně doporučuji zákaz vstupu do podřadných restaurací a fast-foodů. To není nadsázka ani humor! Už dlouho je známo, co to je fast-food a co jeho systematická konzumace způsobí.
Co věda konkrétně zjistila?
Jde o již připomenutý vliv čichového vjemu. Ten působí i na plod! Experimenty s laboratorními zvířaty prokázaly, že pachy „nasává“ (inhaluje) nejenom matka mláděte, ale jejím prostřednictvím také plod! Mechanismus není znám. Výsledek? Mláďata, vystavená vůním tuků mají statisticky významně vyšší riziko vzniku časné obezity! Zatím není jasné, jak to funguje. To znamená, že nelze kategoricky prohlásit, že to samé hrozí také dětem. Takže planý poplach? Tak to ani náhodou! Proč?
To proto, že smyslové vjemy, kterým je plod vystaven v průběhu vývoje (nejde jen o čichové stopy), jsou vpisovány do jeho mozku. Důkaz? Nová generace dětí si zachovává v mozku informace o tom „jak voněl svět v děloze“. Ještě důležitější důkaz? Přetrvávání lokálních nebo dokonce rodinných stravovacích zvyklostí u dětí navzdory tomu, že jsou negativně ovlivněny jejich, prostředím vnucenými, stravovacími zlozvyky. Děti totiž dost často v dospělosti preferují pokrmy „původní kuchyně“, z nichž jedna z těch klíčových je školní kuchyně! To proto původní, tradiční místní způsob stravování přetrvává navzdory tlaku uměle vytvořených, průmyslově zpracovaných potravin. Takových, které už téměř postrádají biologickou hodnotou a jsou zdrojem nečekaných intolerancí a poruch zdraví.
Jinými slovy?
V tom, jak se máme po stránce zdraví, jak my lidé „vypadáme“ v dětství, jsou zaháčkovány všechny smysly! Mají větší vliv na to jak a co jíme, než nepřetržitá snaha odborníků nás přesvědčit, že ideální je konzumovat „trávu a brouky“.
Závěrečná poznámka. Nemohu zapomenout na hlavní příčinu dětské obezity. Je to životní styl, ale kromě toho především psychika. Samozřejmě spolu s genetikou. K tomu přispívá stresové přejídání (frustrace z rodiny nebo ze školy) a stravovací zlozvyky v podobě ultra průmyslově zpracovaných potravin a fast-foodu v dětství.
Nakonec zajímavost, vyplývající ze souvislostí
Je pravděpodobné, že lidé, pocházející z národů, vystavených častým hladomorům, jsou náchylnější na vznik obezity v případě, že žijí ve společnosti, kde mají dostatek jídla (byť neodpovídá tomu jejich původnímu). Inklinují k nadbytku kalorií toho nejhoršího druhu. Téměř fatální důsledky jsou již mnohokrát vědecky dokázány.
