Článek
ÚVOD
Svět slaví na mnoho způsobů. Mnoho svátků se týká také výživy!
Světový den výživy byl zaveden Organizací pro výživu a zemědělství (FAO), což je agentura Organizace spojených národů (OSN). Poprvé to bylo 16. října 1981, protože datum je dnem založení FAO (16. října 1945). Tento den má cíl upozornit na problémy, spojené s výživou a hladem ve světě. Jedním z klíčových aspektů je poukázat na důležitost zajištění dostatečné výživy pro všechny lidi. K aktivitám, které se konají v rámci tohoto dne patří konference a workshopy, cílené na výzvy, související se zdravou výživou a také nedostatečnou stravou v některých zemích. zdroj: https://www.finmag.cz/kalendar/mezinarodni-dny/svetovy-den-vyzivy. Níže také odkaz na oficiální stránky a anglický název.
Rozsáhlé informace o Světovém dni výživy najdete na webových stránkách OSN nebo FAO a webových stránkách Světového dne výživy. zdroj: https://www.fao.org/world-food-day/en
Abychom se nenudili a měli co číst o výživě(to je prosím ironie), v listopadu je další „den“ s konkrétním obsahem, název? Den výživy. zdroj: https://www.nutritionday.org/en/about-nday/14-nov-2024/index.html
To není poslední akce v souvislosti s výživou! Je tu Mezinárodní den školních jídelen!
Mezinárodní den školního jídla je každý rok druhý čtvrtek v březnu. Je oslavou jídla a zdravého stravování ve školních zařízeních. Ve škole se děti mají naučit nejenom číst, psát a počítat, ale měly by si také osvojit zdravé stravovací návyky, pokud je nemají už z domova. Cílem je ukázat dětem hodnotu jídla a jak je důležitá zdravá výživa. Zakladatelům šlo také o to, aby se žáci a studenti prostřednictvím jídla seznámili se způsoby stravovaní v zahraničí v kontextu s kulturními i socio-ekonomickými rozdíly.
Historie mezinárodního dne školních jídelen
První mezinárodní den školních jídel byl slaven ve Velké Británii a USA v březnu 2013. V roce 2022 měl tento svátek desáté výročí, bylo to provázeno tématem „Oslava školních jídel“. Došlo ke sdílení receptů a zkušeností z různých částí světa. Děti a učitelé a zaměstnanci školy se věnovali přípravě rozmanitých jídel a učili se o stravovací kultuře různých etnik. V duchu myšlenky, že v době oběda by neměl nikdo hladovět, se rozdávalo jídlo těm, kdo si ho nemůžou dovolit. Svátek rezonoval i na sociálních sítích, zaujal 3,3 milionů lidí. zdroj: https://www.toprecepty.cz/kalendar/mezinarodni-den-skolniho-jidla/
Kdo to tu hlasitě prezentuje svoje názory?
ProVeg International je organizace, zvyšující povědomí o potravinách, pracující na transformaci globálního potravinového systému nahrazením živočišných produktů rostlinnými a kultivovanými alternativami do roku 2040. Spolupracuje se všemi relevantními zúčastněnými stranami na vytvoření potravinového systému, kde si každý vybírá lahodné a zdravé jídlo, které je dobré pro všechny lidi, zvířata a planetu.
ProVeg získala cenu OSN Momentum for Change a úzce spolupracuje s klíčovými agenturami OSN, zabývajícími se potravinami a životním prostředím. Vytváří globální dopad, má pobočky ve 13 zemích na pěti kontinentech. Její misí je globální nahrazení 50 % živočišných produktů rostlinnými a kultivovanými potravinami do roku 2040. zdroj: https://proveg.org/cz/novinky/world-food-day/
Chcete vidět kontrast?
Kdo by si jednou za čas (opravdu jen jednou za čas?) nedopřál něco nezdravého? Tučný bůček, pořádně osolené hranolky či párek v rohlíku? 21. července k tomu máte ideální příležitost, slaví se totiž Den nezdravých jídel.
Nezdravých jídlech jsou plné fast foody, i v databázi zdroje najdete plno nezdravých receptů. Důvod? Často platí jednoduchá rovnice co je nezdravé je dobré. Pokud si nedopřáváte hamburger pravidelně denně, tak si s ním zdravý organismus poradí (???).
Co je nezdravé jídlo
Mezi nezdravá jídla, kterým se říká junk food se řadí pokrmy, které mají hodně kalorií ale nízkou výživovou hodnotu. Seznam nezdravých jídel se u každého samozřejmě liší, často významně. Zdroj připomíná, že: bychom si uvědomit, že nezdravé jídlo často způsobí přejídání, obezitu a diabetes. Zatímco zdravé potraviny mají blízko přírodě a jsou často bez jakýchkoliv příkras (přesněji – aditiv), nezdravé jsou vysoce průmyslově zpracované. zdroj: https://www.toprecepty.cz/kalendar/den-nezdravych-jidel/
Jak chápe význam výživy a zdravého stravování česká veřejnost?
Podle tvrzení níže uvedeného zdroje se povědomí Čechů o zdravém stravování zlepšuje, ale stále zaostává za evropským průměrem (co to je, prosím?). Jako zdravé tuzemští strávníci vnímají především čerstvé potraviny a jídla, ve kterých je dostatek zeleniny. Na stravování české domácnosti nejčastěji vynaloží mezi 20 až 30 % příjmu. Unikátní vhled do stravovacích zvyklostí v Česku přinesl mezinárodní průzkum Barometr Food, který proběhl pod záštitou Evropské komise.
Tak například pod vlivem socioekonomických faktorů čeští strávníci se často odbývají a volí snadno cenově dostupná, avšak nezdravá jídla. Rozhoduje také doba, kterou mají na konzumaci pokrmu. Až 59 % lidí by v situaci, kdy cenu porostou reagovala snížením výdajů na jídlo a 92 % by omezilo návštěvy v restauracích. Důsledkem v domácích kuchyních by bylo snížení kvality surovin. Čtyři z pěti Čechů se (oprávněně) obávají, že dojde k dalšímu zdražování. To tvrdí Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, který je mezinárodním koordinátorem průzkumu Food.
Podle zdroje je nabídka zdravých pokrmů nejméně důležitým kritériem při výběru restaurace. Mnohem důležitější je poměr cena/kvalita a také fyzická vzdálenost podniku. Dalším zjištěním je, že stravovací návyky jsou hodně ovlivněny osobními preferencemi, ale nejsou jediným významným faktorem. Věda připomíná, že stravovací návyky významně utváří prostředí. Například v práci mnozí trávíme významnou část života. To, zda máme možnost si i v pracovním prostředí koupit zdravé a nutričně vyvážené jídlo za dostupnou cenu je důležitým faktorem, který rozhoduje o zdraví,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu, lékařka Barbora Macková. zdroj: https://www.zboziaprodej.cz/2023/10/18/petina-nesnida-polovina-nesvaci-cesi-si-mysli-ze-jedi-zdrave-ale-pruzkum-prokazal-opak/
Veřejnost reaguje
Jak formulovat veřejné názory? Sarkasmus, ironie, švejkování, nezájem, podceňování a nedůvěra, ignorance? Když jde o jídlo, všichni jsou znalci. Prezentují svoje jedině správné názory. A navážejí se do odborníků.
Kdo – co velí výživě v praktickém životě?
Trans-generačně zakódované stravovací zvyklosti, ceny potravin a veřejného stravování.
Intenzivní masáž od odborníků, výživových inovátorů a neortodoxních revolucionářů nesklízí úspěch. Jediné, co frčí jsou „průmyslové“ redukční diety.
Příklad, kterému se obtížně věří?
Hitem jsou stále keto-diety a low-carb (to druhé je jen méně restriktivní „keto“). Navzdory odborným i laickým diskuzím a odmítavým vstupům klinických pracovišť. Kdo se chce věnovat samostudiu, má šanci bez ohledu na svoji výživovou orientaci! Jen o keto-dietě včetně receptur jídel je u nás dostupných v české mutaci několik knih. Kdo má keto jako životní styl navzdory tomu, že to opravdu není ideální řešení, na FB najde minimálně 10 zájmových skupin, věnovaných všem aspektům keto. Spočítal jsem členstvo, je to šok! Dohromady 2 miliony fanoušků a sledujících. A to je jen jedna, dnes už spíše minoritní sociální síť!
Princip? Jídlo už je neúnosně drahé. O kvalitě pomlčet
Hlas lidu: my bychom chtěli jíst zdravě, ale nejde to, je to moc drahé.
Odborníci: Cenám se vyhýbají. Produkují stále to samé jedině správné: Jezte víc ovoce a zeleniny, méně červeného masa, málo živočišných tuků, hlavně řepkový olej. Nebo vám stoupne, klid, myslím zabiják cholesterol.
Chcete jíst zdravě?
Avokádo 40.-, květák 80.-, brokolice 90.- a 200 g růžičkové kapusty 40.-. No nekup to. Čerstvý (zdravý?) losos z farmy 100 g za 70.- nebo víc. Zabalený v čerstvém plastu. Mořské ryby průměrně 700-1000.-/ kg. (vhodné pro školní jídelny, že?). Kvalitní chléb (ideálně prý celozrnný kváskový žitný) – chléb jako základní potravina, jejíž cena letí vzhůru.
Reakce veřejnosti? Ze supermarketu si odnáší pytel obyčejných rohlíků a housek. K tomu špekáčky, ve vakuovém plastu sekaná. U pultu s uzeninami vždy největší fronta. U stánku na levnou krásu (pardon, na levnou(?) pizzu, pečené koleno, bůček) nával. Lidé už si s tím ani nesednou ke stolu u sousedící supermarketové samoobslužné restaurace.
Supermarkety?
Ovládají umění sehnat toho nejlevnějšího dodavatele bez ohledu na kvalitu. Dotlačit ho k devastujícím nákupním cenám. Pro spotřebitele „království slev“. Manipulace se zákazníky, členské karty, aplikace. Neuvěřitelné obrovské nákupní plastové (!!) koše! Ať žije EKO!
Tvrdá realita?
Stačí věnovat trochu času internetu a tam informačním portálům o kvalitě potravin. Nebo v denních zprávách informace o tom, co už zase supermarkety musely vyřadit z prodeje. Není to jen drůbež z dovozu, už jsou to dokonce i některé druhy zeleniny. Včetně té drahé zahraniční. O nablýskaném ovoci z dovozu nemluvě.
Co v hlavě, to na jazyku. Tak to řekni! Co ti leží v žaludku? Ceny! Aktuálně pizza. Co jsi měl dnes k obědu? Knedlíky se zelím, se zelím kyselým, brambory pečený, byly málo maštěný.
Chcete (náhodou) jíst úplně zdravě? O víkendu zajít s rodinou do dobré restaurace? Není problém. Na zdravou výživu vám banka poskytne úvěr. Jako na dovču „all inclusive“.
