Článek
ÚVOD
Jak vnímám StarDance
Taneční soutěž osobností je pro diváka „únik z reality“
První, co mne napadlo? Úleva ze shonu reálného života s jeho v médiích prezentovanými negativními projevy.
Stačí pustit internet. Taneční euforie nebo nečekaně výnosný byznys? Oboje! Co víc si může TV přát, že? To není explicitně jen radost pro diváky. Je to šance hodnotit, prezentovat v diskuzích vlastní názor. Sledovači (přesněji – v první řadě především sledovačky) se mohou zbavit předvánočního stresu vypuštěním páry v diskuzních příspěvcích. Možností mají nepočítaně. Není snad portál, který by se StarDance nevěnoval.
S čím novým nebo prostě jen zajímavým přicházím?
Nejdřív pár slov, vysvětlujících motiv mého zájmu o fenomén StarDance. Zrovna mne totiž napadlo, jak by mohly vypadat velmi nepěkné komentáře toho, co napíšu. Mých „názorů“. Nebudu uvádět příklady, byly by příliš inspirující pro tvrdé kritiky a „(vše)znalce“. Navzdory tomu, že diskuze u svých článků většinou nečtu, nemám takový nadhled jako níže zmíněná Lucie Vondráčková.
Tím motivem je psychologie. Konkrétně psychologie osobnosti, které se posledních pár let věnuji. To proto, že psychika rozhoduje o kvalitě života. Když se vám podaří poznat sama sebe, smířit se s minulostí, odpustit si a poučit se z toho směrem do vlastní budoucnosti, máte vyhráno. Psychika však hraje roli i v celé řadě profesí, především poradenských a expertních. Tak třeba je důležité, jak se chováte ke klientovi. Jak ho dokážete „přečíst“ zase rozhoduje o kvalitě a úspěchu vaší práce pro něj.
Tento článek je pokusem o využití psychologie osobnosti soutěžících stejně jako diskutujících. Klíčovým tématem je jedna ze soutěžících, Lucie Vondráčková. Hned připomenu, že nejsem její nepříčetný fanoušek, horlivý diskutující obhájce. Tím méně „nekompromisní hodnotitel“ pořadu, komentátorů a soutěžících.
Co si myslím o soutěžících? Chce to odvahu a sebedůvěru.
To, co já osobně si myslím o jejich motivu, osobnosti, výkonu, je dáno mou povahou, věkem a životními zkušenostmi. To znamená - mojí osobností. Kromě toho mám právo na vlastní názor. To je základem rozhodnutí, komu pošlu hlas. V případě, že ho pošlu….což v mém případě nehrozí.
To, co je na této soutěži mimořádné, to je postupná „eliminace“ soutěžících. Znamená to, že sympatie, které cítím ke konkrétnímu soutěžícímu „na vstupu“, ztratí aktuálnost po jeho vyřazení. Další sledování soutěže znamená přesun mých sympatií na některého z aktuálních soutěžících. To není citová přelétavost!
Kromě toho se mohou moje sympatie změnit vlivem verbálních projevů porotců i samotných soutěžích. Příklad – paní T. Drexler a její kritika Lucie Vondráčkové. Komentář vlastního vyřazení „bojovnicí“ Ptáčkovou. Předtím její „sen“ stát se prezidentkou. Mezi námi, možná že se za nějakých 20 let její zkušenosti z osobních soubojů (hand to hand combat) budou v prezidentském úřadě hodit podobně, jako se hodily králům ve středověku.
Vrátím se k psychologii osobnosti tím, že si zde dovolím věnovat se úvahám o Lucii Vondráčkové. Možná se to stalo, protože se vrátila do soutěže a tím vzplanuly vášně.
Diskuze, která je součástí článků na celé řadě portálů, to je skutečný fenomén.
Jde o to, že diskutují převážně ženy (jak jinak, jde o tanec a současně o módu i tančící muže). Pochopitelně diskutují jen některé ženy. Neumím a nechci spekulovat, z jaké části veřejnosti jsou. Jasné je jen to, že ženy jsou kritické především k soutěžícím ženám. Jejich projev je „žensky emotivní“. Pokud diskutují muži, jsou kritičtí k soutěžícím mužům a jejich hodnocení soutěžících žen je typické, že. Mezi muži se najdou tací, kteří k hodnocení přistupují na objektivně, bez emocí, a mezi nimi ti, které zajímá osobnost soutěžících stejně jako mne.
Osobnost soutěžících
Specifikou StarDance je soutěž v tanci neprofesionálních tanečníků (-nic) výhradně ze „sortimentu osobností“. Ty jsou typické chováním, tím se stávají atraktivními, ale současně provokují kritické nebo sympatizující hodnocení veřejnosti.
Druhou významnou specifikou StarDance je fakt, že to není pouze hodnocení za pomoci hlasů diváků, ale jejich rozhodující role v závěrečném „rozsudku“.
Lucie Vondráčková – osobnost, která mne zaujala
Osobnost je tvořena zčásti genetickými predispozicemi, zčásti výchovou (rodinou) a zčásti vlivem prostředí. Pročetl jsem opravdu hodně článků o Lucii V. a zhlédl několik dlouhých podcastů, kde jsem ji mohl pozorovat „naživo“. Reakce na otázky jsou důležité pro hodnocení osobnosti. Tak např. projevy pokrytectví, vyhýbavost, vyslovené lži, to všechno ukážou reakce a obsah odpovědí, tak řeč těla. K tomu podrobný životopis…ten v případě Lucie V. skutečně „stojí za to“.
Život s Lucií V. tuším vysloveně „nezametl“ (zatím?), ale také se s ní nemazlil. Svým způsobem je to dáno její povahou (někdy to popisuji obecně jako Osud). Jednoznačně je to mimořádná osobnost všestranného uměleckého typu, která se ovšem vyznačuje cílevědomostí, urputností, touhou po proniknutí „pod povrch“, vytrvalostí v tom, pro co se rozhodne a odhodlaností dosáhnout svého cíle. Až neuvěřitelné je, co všechno Lucie V. za různé aktivity dokáže stihnout.
To, co je výjimečně pozitivní je její nadhled a životní optimismus navzdory některým nezaviněným nepříznivým okolnostem (ortopedický problém s jeho řešením). Nekritizuje, není nesnášenlivá, nedbá na bulvár, nehádá se a nemstí. Prostě je zacílená na realizaci toho, pro co se rozhodne.
To by mohlo stačit. Ostatní si můžete dohledat na internetu, velmi zajímavý je obsah článku, jehož zdroj uvádím, i podcast „na černo“.
Jen mezi řádky zmíním, že mám dojem, že v partnerském životě to s ní není jednoduché a také nechápu, jak to je s jejím (nebo není?) s jejím mladým aktuálním partnerem. Dál to nebudu rozmazávat i když mne svrbí jazyk. Ale ono by se mi to mohlo vrátit…
Závěr?
V případě StarDance mi dělá radost fakt, že Lucie V. není mezi ženami s pozitivní osobností výjimkou. Tento článek je důkazem sympatií, není nekritického fanouškovství. Udělá mi velkou radost, když si tento článek najde díky jeho obsahu sympatizující čtenáře i slušné a nestranné diskutující.
S ohledem na to, že mám profesně blízko i k pohybu, dělá mi tento pořad radost i principiálně (navzdory změně složení poroty a jejímu způsobu hodnocení, které myslím není vždy zcela objektivní).