Článek
Laická exkurze do světa maloobchodního prodeje aneb jak ho vnímá jeden koncový zákazník.
V hlavě mám otázku:
je stav popisovaného problému v naší zemi výrazně horší (nebo jen „jiný“) v porovnání s ostatním civilizovanými státy?
Malospotřebitel je konečný článek kolotoče produkce, zpracování, obchodu s komoditami. Hned v úvodu napíšu, co si myslím, totiž že do značné míry je spotřebitel obětí prodejců. Samozřejmě chápu, že si tito chtějí a musí vydělat. Problém pro ně je, když se jim to nedaří. Důvodů je řada, já myslím, že nejdůležitější je NADPRODUKCE.
Dlužno připomenout, že nadprodukce se týká všech druhů komodit s výjimkou základních potravin. Přesněji, surovin přírodního původu, produktů živočišné a rostlinné výroby, používaných k výživě člověka. Nezávisle na tom, zda jsou potravinářským průmyslem dále zpracovávány. Je tomu tak proto, že je závislá na klimatických podmínkách. I když nejenom na nich, samozřejmě.
Nadprodukce je důsledkem snahy snížit cenu koncových produktů a uspět v konkurenci. Současně to vede k přebytku, který musí být nějak využit, nebo zlikvidován. Znamená to pro producenta finanční ztrátu. V případě, kdy nenachází odbyt, musí nabídnout nižší cenu obchodníkovi a ten poté prodejci. Ten je konečným článkem procesu, odkázaným na zájem spotřebitele.
Logické tudíž je, že spotřebitel je prodejcem manipulován ke koupi zboží různými způsoby, tím hlavním je reklama. V případě, že obchodníkovi prodej vázne, musí jednat. Většinou to znamená snížit cenu, což je pro něj cesta k červeným číslům (ztráta).
Rozhodující je „umění“ obchodníka přilákat zákazníky. Nejen zákazníky náhodné, ale především ty, kteří přicházejí opakovaně. No, umění je příliš vznešený výraz pro „manipulaci“. Použije tedy reklamu, nabídne (dočasnou) slevu nebo nějaký dárek (samozřejmě bezcenný) atd.
Moderní způsob vábení?
Zákaznické (věrnostní) karty, aplikace zaručující snížené ceny některých produktů (často těch, které nejsou na odbyt), věrnostní bonus v podobě bodového systému, určeného k odběru nějakého druhu prémie (např. jakéhosi nádobí nebo plyšáků apod.). Prodejce tak má dvojí finanční benefit plus jistotu věrného zákazníka (samozřejmě jen do jisté míry, protože má konkurenci). Jisté je, že většina zákazníků si to neuvědomuje. Inu, psychologie prodeje.
Věrnostní programy nabízí významně mnoho módních řetězců a značkových prodejen s jakýmkoliv druhem zboží. Možná je to dokonce až tak, že většina jich tohle zavedla. Mám osobní zkušenost s jistým firemním značkovým prodejce jakéhosi zboží spolu s občerstvením, který mi napíše SMS „chybíte nám“, když se u něj neobjevím a nezaregistruji se při nákupu, na který dostanu předem danou slevu. Jinými slovy – prodejci sbírají osobní data svých zákazníků.
Nejmodernější formou je prodejcova aplikace. Ideální příklad jsou benzinky. Litr benzínu se „slevou“ až 2.- Kč za 1 litr!?
V prodejnách nepotravinářského zboží je standardním způsobem buď sezónní sleva nebo doprodej (výprodej zásob).
V supermarketech je způsob motivace kupujícího odlišný – kromě věrnostní kartičky nebo appky je zaveden kolotoč krátkodobých slev některých potravin (viz také katalog slev, využívaný především méně movitými zákazníky). Většinou se to týká nejdražších produktů. Poté, co prodejce cenu opět zvýší, zákazník už je na tento produkt navyklý a bezmyšlenkovitě si ho koupí za vyšší cenu.
Jiný příklad – cestovní kanceláře. Výzvy k předsezónnímu zvýhodněnému nákupu (rezervaci) v podobě reklam nebo tzv. slevomatů. Jejich cílem je nabídnout levně to, co nikdo nechce, nebo je opět důsledek nadprodukce?
Specifický příklad - osobní automobily
Na tomto místě mi nejde ani tak o „vábničky“ v podobě reklam jako o o nadprodukci. Rozum mi to nebere - auta jsou údajně jednou z nejdůležitějších komodit, na kterých stojí prosperita států, které je produkují. Je to důvod, proč jich je víc než smetí? Ale to hlavní - čemu a komu to prospěje?
Z čeho vychází logika státní politiky, když už teď je jasné, že auta se už nevejdou na silnice, jsou čím dál větší, na což nejsou dimenzována parkoviště ani silnice, které svojí hmotností zničí, není je kde parkovat a ničí také životní prostředí (a to včetně těch elektrických, byť nepřímo).
To, co jsem připomenul výše, možná není popsáno odborně zcela správně, protože je to laické vnímání situace. Jde mi o to, připomenout realitu, kterou podle mého názoru je do jakési míry neetický postup. Konkrétně veřejnosti dobře známé skandály s posezónními slevami módního a obecně textilního zboží – prodejce nejprve nenápadně zvýší ceny nad obvyklou hodnotu a poté oznámí výrazné slevy z té navýšené. Kontrolní orgány nestíhají nebo…?
V každém případě jsou mými pocity z nabídky dočasných slev a věrnostních programů jakéhokoliv druhu: jsem okrádán, přinejmenším tedy zneužíván, protože si triků obchodníků nevšimnu nebo je neodhalím. Vždy, když si to v nějaké prodejně uvědomím, okamžitě mi v hlavě vyskočí neuvěřitelná reklama na sezónní slevy zahradní techniky (a mnoha druhů dalších „technologických“ produktů a krmiva pro domácí zvířata) jednoho naprosto mimořádného zahraničního řetězce.
