Článek
Už ti bylo 80? Chystáš se konečně (!) odejít do důchodu? To se v uměleckém světě moc nenosí, a hlavně víc než kde jinde se v kontextu říká, že věk je jen číslo.
Mezi námi, větší klišé jsem ještě nezaznamenal.
Na druhé straně je obdivuhodné, když zpěváci v pokročilém věku křepčí na pódiu (Rolling Stones), režisér Clint Eastwood točí i po 90, herci ve vysokém věku podávají před kamerou oscarové výkony. Letos má 85. narozeniny slavná Barbarella, královna aerobiku.
Jen lehce štiplavá poznámka: té se to žije – celý život v luxusu, bez existenčního stresu a při špičkové lékařské péči. Obdivuhodné, že za zmíněných podmínek nepodlehla svodům VIP života.
Vraťme se do českého rybníka!
V seznamu dlouhověkých nefigurují jen prezidenti a někteří politici a zahraniční celebrity, ale také osobnosti české.
Nesmrtelní aneb Slavní mladí staříci se jmenuje kniha bývalého šéfa Miss ČR Miloše Zapletala, v níž vyzpovídal 43 osobností v pokročilém věku, například zpěváka Karla Gotta, herečku Jiřinu Bohdalovou a lékaře Pavla Pafka.
Nějaké poselství?
Podle autora výše citované knihy přispívá k dlouhověkosti a zajímavosti života v pokročilém věku hlavně aktivita a práce. „Recept na šťastné stárnutí a dlouhověkost je nedívat se často a dlouho do zrcadla, nevážit se ani se neměřit, protože se zmenšujeme. Hlavně je potřeba něco dělat,“ poznamenal. Osobně se podle toho (snaží?) řídit, když na své farmě se (prý) od rána nezastaví.[PF1]
Ještě musím připomenout hvězdy, které už to mají za sebou, ale přitom by mohly být „srovnávacími osobnostmi“ v případě výčtu současných žijících dlouhověkých osobností.
Zdena Hadrbolcová (86), Jaroslav Čejka (86), Zdenka Procházková (95), Jan Skopeček (94), Květa Fialová (88), Karel Fiala (95,) Luba Skořepová (93)
Tajemství dlouhověkosti podle vědy
Co spojuje nejstarší lidi světa? Přestože každý z nich měl jiný životní styl, kulturu a genetiku, existují společné prvky:
1. Měli pozitivní přístup k životu: mnozí zdůrazňovali optimismus, radost a lásku k životu.
2. Zůstávali aktivní jak fyzicky tak duševně do vysokého věku.
3. Střídmě se stravovali, mnozí konzumovali jednoduchá a zdravá jídla v malých porcích.
4. Měli silné sociální vazby: rodina, přátelé a komunita hráli důležitou roli v jejich životech.
5. Vyhýbali se stresu: mnozí zdůrazňovali důležitost klidu a vyhýbání se konfliktům.
Řečnická otázka pro čtenáře: Jak tento seznam vidíte vy ve svém reálném životě? Které z těch 5 bodů dokážete realizovat? Souhlasíte se mnou, když tvrdím, že praktikovat všech pět principů najednou je zcela nereálné? Nebude to přece jenom trochu složitější a dokonce „jinak“?
Vědecký pohled na dlouhověkost
Vědci se snaží objasnit, co je podmínkou dlouhověkosti, aby mohli definovat konkrétní doporučení. Tím nemyslím 5 výše vyjmenovaných, ale především:
1. Genetickou analýzu a aplikaci výsledků v lékařské praxi v případě potřeby
2. Časnou a celoživotní primární i sekundární prevenci
3. Diagnostiku a případnou terapii (léky), nové metody komplementární a alternativní medicíny a psychoterapie
4. Zdravý životní styl v celém jeho rozsahu včetně aplikace vědecky ověřených doplňků stravy, přizpůsobených aktuální situaci. Jen namátkově: rostlinné adaptogeny, včelí produkty, esenciální aminokyseliny a mastné kyseliny, vitamíny a stopové prvky a mnoho dalších.
Poznámka: V případě, že porovnáme okolnosti života dlouhověkých před sto a více roky, je dnešní doba vlastně realizovaná sci-fi. To je umožněno užitím sofistikované terapie a vědeckých objevů.
Chcete se dožít vyššího věku? Staňte se politikem
Průzkum potvrdil, že politici (obecně vzato) žijí déle. Vědci vysvětlují díky výzkumu v jedenácti státech, že v některých je rozdíl překvapivě vysoký. Data jsou z Austrálie, Rakouska, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Švýcarska, Spojeného království a Spojených států. Soubor dat zahrnoval 57 561 politiků, z nichž 40 637 už zemřelo. Podíl žen se pohyboval od 3 % (Francie a USA) do 21 % (Německo).
„Cílem je najít postupy, zajišťující zvýšení očekávané délky života veřejnosti, aby se smazaly rozdíly s elitními skupinami, mezi které patří politici“, říká Philip Clarke, profesor ekonomie zdravotnictví na Oxfordské univerzitě
Hlavní výsledky studie:
1. Během dvacátého století se začali politici dožívat vyššího věku než zbytek populace. Rozdíly se průběžně zvyšovaly.
2. Mezi státy jsou značné rozdíly. Zatímco v Itálii měl typický občan v posledních letech 2,2krát vyšší pravděpodobnost, že zemře během příštího roku, než politik stejného věku a pohlaví, na Novém Zélandu to bylo „jen“ 1,2krát vyšší.
3. Rozdíl v naději na dožití mezi politiky a běžnou populací ve věku 45 let se v druhé polovině minulého století výrazně zvýšil. V současné době se rozdíly v očekávané délce života pohybují od tří let ve Švýcarsku do sedmi let ve Spojených státech.
Vysvětlení?
Není v tom, že delší život politiků je dán jen jejich nadprůměrnými příjmy. Příjmová nerovnost se zvětšovala v 80. letech 20. století, ale rozdíly v délce života se začaly zvětšovat mnohem dřív, už před rokem 1940. K delšímu životu politiků asi přispívají jiné okolnosti – častější sociální kontakty, kvalita zdravotní péče a dostupnost špičkové léčby kardiovaskulárních onemocnění, často postihujících politiky. Možná také kvalitnější strava a zdravý životní styl, který se mnohde stal neodmyslitelnou součástí jejich obrazu ve společnosti.
Poznámka autora článku: Obávám se, že vliv zdravého životního stylu je pouze minoritním faktorem – přinejmenším v českém politickém prostředí.
Možná úvaha v souvislosti s citovaným výzkumem?
Co se týče Česka (a předcházejících státních forem), v kontextu s výše uvedeným výzkumem, lze jen spekulovat.
Mezi aktivními současnými politiky Česka jsou jednoznačně nejstaršími Bohuslav Svoboda (80), profesoři Pirk (76) a Drahoš (76), s mírným věkovým odstupem po nich následuje už jen pan Babiš (70). Všichni ostatní aktivní čeští politici jsou výrazně mladší, jak ostatně dokumentuje můj předchozí článek s názvem „Kdo nám vládne? Politici z domova důchodců? Pravda, nebo lež?“.
Poznámka? Všichni výše jmenovaní odpovídají věkem výše citovaným výsledkům výzkumu.
Jsou tu ještě žijící bývalí politici Klaus a Zeman a jako velmi specifický příklad Husák, Jakeš a Štrougal. Klaus (83), Zeman (80), Husák (78), Jakeš (97), Štrougal (98). Jakeš a Štrougal, to je z mého pohledu až neuvěřitelné! Není o čem spekulovat – všichni jmenovaní odpovídají závěrům výzkumu, totiž že politici se dožívají vysokého věku. Podobně jako mnozí umělci.
Na závěr jen krátce k reálné situaci seniorů v Česku
Zabývá se tím ředitel ŽIVOTa 90 Jaroslav Lorman v interview, jehož zdroj níže. Jen velmi stručně připomenu jím zmíněné okolnosti, jimiž jsou nízké penze v souvislosti s cenami bydlení, energií a potravin (včetně cen v domovech pro seniory), riziko, související s aktivitami různých podvodných organizací a v neposlední míře osamělost (viz v úvodu připomenuté české seniorské celebrity z minulého století).
[PF1]
