Článek
ÚVOD
Milí spoluobčané
dnes krátce, ale natvrdo. Nemluvím o vejcích. Žádných, aby bylo jasno. Jo, abych nezapomněl, to víte dědek, dr.Šťoura. Tak jo, teď o tom zpravodajství!
Život nevzkvétá. Přesnější výraz by byl „odkvétá“. Mluvím o sobě. Nic si z toho nedělejte. Chybět vám nebudu.
Vlastně, málem jsem zapomněl, co chci. Psát o zpravodajství. Doufám, že mi to nezakážou. Takže - co to je zpravodajství? Standardní přehlídka poplašných zpráv. To, co je pro mne fascinující (a co pro vás?), je fakt, že „každá zpráva jiná, ale vlastně stejná“. Špatná.
Konečně jsem to pochopil
Veřejnost se ráda bojí. Odjakživa. Troška to nepochopil, netočil horory. Já to pochopil, když jsem o tom četl. Navzdory tomu, že se veřejnost bojí, připravuje svátky. Je to pochopitelné. Je to princip Titaniku. Loď se potápí, ale na palubě se tančí. Ještě si to musíme užít. Důsledkem obav jsou deprese, o nichž tak ráda píší média. Nikdo neví, kolik lidí trpí klinicky ověřenými depresemi, ale servery panikaří, že nám všem už hrabe, prý hlavně mladým. Zajímavé, mně už taky a mladý rozhodně nejsem. Dokonce hráblo i prof. Ptáčkovi.
Jak do vás nahustit radost a optimismus?
Mimochodem, tohle víte? Těmi nejsmutnějšími v cirkuse jsou? Ano, správně - klauni! Dobře míněné informace a snaha o trochu optimismu nikoho nezajímá. Místo aby lidé pořádali veřejné oslavy, protože podle prof. Prymuly „na vrcholu je jen jakási chřipka, ale ne smrtící verze koronaviru“, tak já přesto čtu o tom, jak některé nemocnice zavírají některá oddělení, aniž by to měly nařízeno vrchností, zavírají, přestože prof. Prymula připomíná, že „zaplaťpánbůh nejde o koronáč“ a přidá optimismus prohlášením, že nás před novou chřipkou ani roušky nezachrání, ale stejně by se měly používat (??). Prý jsou dokonce nutné v domovech pro seniory“. No do háje, už se zase někdo naváží do seniorů? Vlastně ne, on ten někdo nás chce zachránit! Tak to jsem zvědavý na zprávy o té záchraně někdy na jaře příštího roku. Když ty viry přežiju.
Kde to žiju?
Tohle není blázinec, tohle je veřejný blbinec! Abych nezapomněl! Už jste nakopli imunitu? Pokud nevíte, jak na to, přečtěte si můj velmi čerstvý článek, jak se imunita nakopává, na Seznam Médium.
Jak žiju bez roušky? Koleduju (si). O vlastní zdraví. Nebo ne?
Dnes v poledne jsem byl v Globusu (bez roušky, nekašlu, nemám teplotku, není mi blbě) koupit něco cenově přijatelného na zub. Prostě senior. Narváno, rodinky s dětmi se prolínaly se seniory. Nikdo se nepral. Žádný senior neměl nasazenou roušku. Zato plný košík rohlíků, levných uzenin, jakýchsi polotovarů v plastu. Já to chápu. Zvyk je polotovarová košile, ceny jsou vysoké. Je třeba šetřit na Vánoce na dárky a papání, čokoláda a máslo jsou neúnosně drahé, ale Vánoce musí být bohaté. Bez vánočky a smaženého kapra (který překvapivě letos nezdražil) nejsou Vánoce.
Přiznejme si
Začal čas „předvánoční“. Je to přece na poslední chvíli. Kdo zaváhá, neprodá. Vytvoříme jakýsi „šunt“ (musí to být levné), atraktivně ho zabalíme, na obal napíšeme „trochu nepravdivé“ informace, které stejně nikdo nečte, ani inspekce, přidáme neetickou reklamu (kterou nám nikdy nikdo nezakázal) a máme vystaráno.
Abych nezapomněl! Už jste si rezervovali na plantáži svoji osobní kanadskou jedli (nebo jak se ten pichláč jmenuje). To zase bude v polovině ledna problém ty soušky odstranit. Dřevo se prý pálit nesmí, natož klestí. Doporučuji mladým založit „start-up“ na likvidaci a recyklaci.
Všichni také chtějí vědět, zda budou (i když je jasné, že zase nebudou) bílé Vánoce. Většina „místních“ meteorologických zpravodajských webů si tradičně odporuje. Jedině ti dokonalí „Norové“ poslali vážné varování, že zmrzneme. Když jsme se všichni neutopili.
Už máte fixovanou elektřinu poté, co jste prostudovali všechna zákoutí energetických šíbrů? Už máte dvě prošívané bundy, budete je potřebovat! Hlavně proto, že už teď, když je víc než DESET NAD NULOU, jednu nosíte. Já vás chápu. Správně by mělo být chladno. Já už také přezul na zimáky. Komedie nekončí.
Na Vánoce musí být zima! Je to jediná jistota, že sem omylem (?) nevtrhnou Severokorejci. Jejich cizokrajní spřátelení nadřízení naneštěstí jsou mrazuvzdorní.
Já to říkám pořád. Je to špatný, je to špatný. Naši penzionovaní generálové to vidí také tak. Jak to vidí našich víc než 200 generálů ve službě nemám tušení. Jen jsem zaslechl cosi o tom, že z nich bude vytvořena národní garda pro ochranu Hradu.
Já se těším už jen na jednu událost! Na ten neporazitelný seriál StarDance. Vlastně také na „americké volební panoptikum“.
Žijte blaze, buďte v obraze a už nečtěte ty objektivní zprávy.
