Článek
Neexistují strany nebo hnutí, které by beze zbytku splňovaly to, co já považuju za nejlepší.
Proto volím ty, kteří plní alespoň ty hlavní body, které chci. Jsou tři:
1. Obrana proti agresivnímu a rozpínajícímu se Rusku
2. Být součástí Evropské unie
3. Být součástí NATO
K volbám chodím vždy, považuju to za svoji povinnost. Mám pocit, že pokud bych k volbám nešel, neměl bych právo nic kritizovat, a pokud bych nadával, bylo by to pokrytectví. A protože nikdo nesplňuje vše, volím „negativně“. Jako příklad mohu uvést volbu prezidenta. Nechtěl jsem komunistu, ani bývalého, na Hradě, proto jsem v prvním kole volil nekomunistu. Do druhého kola však postoupili dva bývalí komunisti. K volbám jsem samozřejmě šel, a nevolil jsem toho horšího, tedy konfidenta StB a dotačního podvodníka, kterému k bohatství pomohli „spolužáci ze Švýcarska“. Stejně tak budu postupovat i nyní.
V první řadě odmítnu komunisty a nacionalisty, kteří si zahrávají s myšlenkou dostat nás z EU a NATO a tím nás přiblížit k Rusku.
Ve druhé řadě odmítnu hnutí jednoho člověka, jehož cílem je hlavně vlastní byznys a to, aby nebyl zbaven imunity. A který je kvůli tomu ochotný se spojit i s komunisty nebo nacionalisty („Stačilo! nejsou komunisti“).
Odmítnu také ty, jejichž hlavním mottem je možnost porušovat dopravní předpisy, pokud mají silné auto.
Zbývají mně tři možnosti, mezi těmi se s manželkou rozhodneme, dosud nevíme.
Proč budu volit některou ze stran současné vládní koalice? Jsem důchodce a jsem spokojený. Jsem šťastný, že po 33 letech pod „vedoucí úlohou Komunistické strany“, včetně 22 let pod sovětskou okupací, teď žiju už 36 let v demokracii a svobodě a za žádnou cenu už nechci žít ani v nacistické, komunistické, ruské ani v žádné jiné diktatuře.
V nynější svobodné době jsem si splnil vše, o čem jsem předtím jenom snil. Mohl jsem se prosadit v zaměstnání. S manželkou jsme procestovali svět (ne pláže), mohl jsem svobodně číst knihy, které jsem chtěl, mohl jsem poslouchat hudbu, kterou jsem chtěl, nikdo mně nenařizuje, co si mám myslet.
Dobře jsme se připravili na důchod, máme dvě dcery se skvělými rodinami a čtyři vnoučata, bydlíme ve svém bytě z roku 2002. Vzájemná mezigenerační rodinná solidarita a vlastní bydlení je podle mě pro důchodce to nejdůležitější. Nikdo nás neokradl o důchod, naopak je v poměru k platům a mzdám takový, o jakém si mohli moji rodiče a prarodiče jenom snít.
Je spousta věcí ke kritice, ale nechci volit ty, u kterých je jakékoli nebezpečí, že se přímo nebo nepřímo spojí s těmi, kteří by chtěli naše krásné Česko opět zatáhnout k Rusku a k diktatuře.