Článek
Zveřejňuji přiklad, který jsem zažil v jednom velkém a díky masivní reklamě, známém obchodě, nabízejícím výrobky parfumerie.
Starší, velmi slušně oblečená žena stála bezradně uprostřed krámu, promiňte showroomu, a hledala určitý parfém. Samozřejmě jako vánoční dárek, protože se ptala na konkrétní značku a výrobek. Bylo jí sděleno, že se jí za chvilku bude věnovat asistentka prodeje. Ta také za okamžik přišla a jejímu zjevu ani chování nebylo co vytknout. Sdělila zákaznici, že požadovaný parfém není momentálně na skladě. Žádný problém, objednáme a nejpozději do dvou dnů vám přijde vyrozumění. Vzala do ruky „kouzelnou krabičku“ a se zářivým úsměvem se na ženu obrátila. Prosím e-mailovou adresu. Žena se zarazila a zeptala, zda to může být adresa dcery. Asistentka již s méně zářivým úsměvem přisvědčila.
A objednávka se platí ihned a jedině kartou! Již nejistá zákaznice byla (pokud to bylo možné) ještě zaraženější, špitla promiňte a vyběhla z krámu.
Bylo mně jí líto a proto se ptám? Je skutečně jediný způsob, jak objednat zboží přímo u prodejce, přes e-mailovou adresu a při platbě kartou?
Pro řadu lidí je asi nepochopitelné, že existuje poměrně dost , zejména starších, lidí kteří nemají e-mailovou adresu a (nebo) platební kartu. Každý však má občanský průkaz, adresu a dnes již také telefon. Přesto se v určitých případech, jako je tento, stávají občany druhé kategorie.