Článek
Dřívější poválečné revoluční gardy byly poněkud drsnější - ozbrojené, bezohledné, násilnické a znásilňující, ale měly krátké trvání, a to od května do srpna roku 1945.
Ovšem možnost stát se pro běžného civilistu důležitým strážcem zákona a povyšovat se nad ostatní umožnil později zákon 286/1948 Sb. o národní bezpečnosti, v praxi uvedený 15.7.1952. Režimu oddaní a k policejním uniformám obdivně vzhlížející zájemci po přijetí mezi vyvolené získali statut veřejného činitele, vyfasovali průkaz, svítilnu a pásku s nápisem PS-VB. Pochopitelně lidový výklad Pitomec stojící vedle blbce plně nekorespondoval s deklarovanou funkcí bez velkých pravomocí, označenou onou zkratkou.
Vysněná páska :-)
Je otázkou, kolik mezi nimi bylo těch s dobrým úmyslem napomáhat bezpečí i tak dost střežené společnosti, a kolik těch, zlepšujících si svým patolízalstvím komunistům kádrový profil nebo těch, získavajících tím pocit důležitosti a šanci někoho „buzerovat“. Nějak si opravdu nevzpomínám, že by k nim měl někdo respekt, spíš to bylo dost naopak. Ono to, že měli požívat všeobecné vážnosti a důvěry s tím pohledem veřejnosti jaksi nekorespondovalo. Krom běžných občanů se zaměřovali na sledování výskytu a pohybu podezřelých vozidel z prohnilého kapitalistického Západu, která nebylo těžké odlišit od u nás pracně vystátých Škodovek, Trabantů a Wartburgů, i kdyby neměly diplomatickou značku. To, s pocitem agenta tajné služby, pak hlásili na obvodní oddělení VB, pod které spadali. Možná za to dostali baterii do svítilny s trojicí barevných filtrů navíc, to nevím, já u nich rozhodně nebyl.
Tohle vypadá na Itala, odhadl příslušník VB
Více hlav, více rozumu, ovšem ve vtipech o policajtech je tomu naopak
Tuto službu vlasti oni pomocníci vykonávali bez honoráře, i když později dostávali třeba celou dvacku na baterie do té dnes retro svítilny na ploché baterie, ba i příspěvek na prošlapané botky a obnošené oblečení. S pádem režimu v roce 1989 došlo následně i k zrušení této bizarní složky.
Možná ji taky máte doma, i když u PS-VB jste nemuseli být
Kam se ovšem tito, často vesničtí strejcové, hrabali na ozbrojenou pěst dělnické třídy, kterou byly Lidové milice. Ty sehrály svoji roli jak při komunistickém převratu v roce 1948, tak sloužily režimu po obsazení Československa, kdy v roce 1989 zabíjely vlastní lidi. O této smutné kapitole jsem coby pamětník psal před časem zde: https://medium.seznam.cz/clanek/petr-hejna-pred-55-lety-zabijeli-cechoslovaci-vlastni-lidi-80571
