Článek
Kdo věděl první o letu člověka do vesmíru? Byla to CIA.
Americké špionážní službě postačilo třináct minut k tomu, aby z radarového záznamu identifikovala, že v raketě vypuštěné na oběžnou dráhu je člověk. Paradox je, že tehdejší prezident J. F. Kennedy jemu zaslanou depeši hodlal číst až ráno, a tak tuto událost zdárně prospal - spíš by se hodilo v paralele na filmového císaře Rudolfa II. ve Svatbách pana Voka, který odskokem na toaletu slovy Pavla Landovského to zatmění zmeškal z důvodu tělesných potřeb, tak použít jiný, říznější termín.
Kdy celý svět vyskočil od rozhlasu a zdvihl pohledy nahoru?
Často i dnes jsou šířeny mylné informace. Například zde, v článku z 9.4.2026 https://magazin.aktualne.cz/vy-jste-priletel-z-vesmiru-gagarinuv-triumf-pred-65-lety-provazela-scena-jako-z-filmu/r~aaa29ebeed232c52425353ff13b63833/ autorka píše - cituji: Ve středu 12. dubna 1961, krátce po deváté hodině ráno, svět na okamžik oněměl. Z kosmodromu Bajkonur se vznesla kosmická loď Vostok-1 a na její palubě člověk, který se stal symbolem nové éry: Jurij Alexejevič Gagarin.
Pokud by si autorka dala práci, tak by si snadno dohledala, že v daný čas sice raketa odstartovala, ale „svět oněměl“ až později, v okamžik startu o něm nebyla žádná informace zveřejněna. Navíc uvedený čas je moskevský, zatímco pro nás středoevropský tou dobou ukazoval 7:07 hod., tedy čas, kdybychom teoreticky zdvihli hlavu k obloze, kdybychom o tom byli informováni. (Světový čas odpovídal údaji 6:07 hod.).
Pamětníci - oproti těm, co píší o něčem, co nezažili, tak mnohdy vyskočili od „dráťáku“, tedy oblíbeného rozhlasu po drátě, nezbytné součásti mnoha kuchyní a domácností. Proto i pamatují na písničku Pozdrav astronautovi, jejíž verš je výše použit v podtitulu. Byla nahrána a vysílána ten samý den, kdy Gagarin odstartoval, (takřka) obletěl Zemi a přistál. Ovšem moskevský rozhlas zprávu o letu vypustil až v 10:08 hodin. Takže, kdo tenkrát skákal a nemusel být přitom Čech, dostal popud o dost později. Let trval cca 108 minut.
Zavzpomínat na nahrávku Orchestru Gustava Broma můžete zde: https://www.youtube.com/watch?v=eF5HZUFUdKA
Pamětníci mohou mít doma i tyto čtyřstránkové noviny
Dlouho utajované závady letu
Pochopitelně sovětská propaganda vše kolem letu líčila jako bezchybné. Jedním z utajovaných faktů je, že se nejednalo o skutečný oblet Země, k tomu chybělo 1 500 kilometrů, což je rozdíl mezi místem startu a místem přistání. A spoustu problémů přinesl sestup, samo místo dopadu bylo díky nim neplánované. Vypisovat vše by bylo na samostatný článek z pera odborníka na kosmické lety. Více se dočtete třeba zde: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/jurij-gagarin-parametry-letu.A160411_143818_tec_vesmir_kuz
Jurij - novodobý Casanova a opilec
Jelikož Gagarin byl pohledný mladík a světově známý hrdina, stal se logicky idolem dívek a žen. A jakožto živoucí výkladní skříň sovětských úspěchů v dobývání kosmu cestoval coby celebrita po mnoha místech světa. Pro nás je zajímavé, že první zahraniční zastávkou byla v roce 1961 Praha, kdy byl vítán poněkud jinak, než okupanti z jeho vlasti o sedm let později. Jeho milostné skandály byly prakticky na denním pořádku, stejně jako hojná konzumace alkoholu na společenských setkáních. Již v září roku 1961 se při rekreaci na Krymu v lázeňském městečku Foros namísto kochání se tamním kostelem Vzkříšení Krista věnoval půvabům zdravotní sestry a poté, co se dozvěděl, že za ním míří manželka, tak skočil z balkonu. Následky úrazu, čítající i rozbitou hlavu, si vyžádaly měsíční léčbu v nemocnici. Zda i tam měl nějaké pletky se sestřičkami známo (snad dosud) není.
Holdování alkoholu byla další daň za popularitu, související i s Gagarinovým zklamáním, že už mu není dopřáno dál létat do vesmíru a to z důvodu, že ho potřebovali živého na půdě zemské a jeho život, dalším letem ohrožený, měl pro SSSR velkou cenu. Byl vlastně jakýmsi trofejním kosmonautem. A časté rauty, kdy alkohol „tekl proudem“, mu k tomu dávaly příležitost. Proto i přestal sportoval a poněkud se zakulatil.
Gagarinova smrt - fakta a konspirace
I ta je opředena mnoha konspiracemi, jako třeba že stále krouží kolem Země, že byl internován do sibiřského gulagu pro neshody s Brežněvem, že pilotoval opilý, že dožíval kdesi v ústavu pro duševně choré aj. Věřme faktu, že zahynul při cvičném letu ve stíhačce 27. března 1968 a nemusel tak být svědkem, co zažije Praha (kde byl znovu v roce 1966) o pár měsíců později od jeho krajanů, vyslaných z Kremlu na „bratrskou pomoc“. Ostatně, i tento fakt měl jedno tajemství - až po čtyřiceti letech se dostala na veřejnost zpráva z vyšetřování nehody, že k ní mělo dojít v důsledku vyhýbání se horkovzdušnému balonu. A zda je tento údaj faktem se dá také samozřejmě v duchu fráze Cui bono? zpochybnit. Ale je jistě věrohodnější, než že jím pilotovaný MIG 15-UTI se srazil s UFO, jak zní jedna z konspirací.
Závěrem pár detailů z oné Večerní Prahy.
Z mimořádného vydání Večerní Prahy
Z mimořádného vydání Večerní Prahy
Z mimořádného vydání Večerní Prahy
Další zdroje:
