Tušil Hitler, že amfiteátr, kde hřímala NSDAP, bude svatostánkem hudby?

Ten byl vystavěn v létech 1934 - 1939 coby Thingplätze, tedy venkovní prostory určené k šíření nacistické propagandy a setkávání Hitlerjugend. Z plánovaných čtyř set jich bylo realizováno čtyřicet, tedy 1/10, pokud dobře počítám.

Jak šel čas, poslání amfiteátru se změnilo a od roku 1976 byl zasvěcen rocku, poté, co zde odehráli svůj koncert Genesis. Pamětníci a milovníci trochu jiné hudby, než kterou oplývá velké procento našich festivalů, vzpomenou na záznam vystoupení kapely Marillion v roce 1988, odvysílaný krátce poté Českou televizí. Následně, od roku 2006, se na Lorely rok co rok - krom období oné potvory z Wu-Chanu, konal festival progresivního rocku s názvem Night of the Prog.

Letošní ročník byl bohužel poslední, jak napovídal mimořádně nabitý program i název Final Night of the Prog. Vlastně mi to ani nedošlo, když jsem se tam vydal, stejně jako nikdo netušil, že o víkendu konání bude pekelné vedro. Díky tomu jsem já i další tisíce návštěvníků absolvoval Road to Hell (Chris Rea), či Highway to Hell (AC/DC). Leč přežil jsem, a tak se krátce podělím obrazem o pár dojmů z třídenního maratónu malým výběrem z 21 vystupujících kapel.

Cheeto's Magazine - Španělsko

Izz - USA

Alex Henry Foster - Kanada, lidský okamžik, kdy se prodral davem k invalidovi na vozíku a nechal ho „zahrát“ si na kytaru do PA, se v té tlačenici nepodařilo zachytit.

Arena - UK (pro flastence s visokou školu žyvota, není to Ukrajina, ale United Kingdom, tedy Anglie, neboli Velká Británie)

Karnataka - UK, konkrétně Wales

The Windmill - Norsko

Pendragon - UK

Amarok – Polsko

Steve Hackett - UK

Steve Rothery - UK

Ritual - Švédsko

Big Big Train - Norsko, Švédsko, UK, USA, Itálie, Skotsko

Každopádně, pokud festival nepovstane z mrtvých, místo samo o sobě a celé okolní údolí Rýnu, zapsané včetně Loreley jako světové dědictví UNESCO, stojí za návštěvu.

https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=4f7QE5WIkCs