Článek
Letošní ročník má jako téma pro inspiraci umělců svobodu, a to i proto, že letos slavíme 80. výročí vítězství nad nacismem. Ovšem to neznamená, že na náplavce i protějším břehu uvidíte šeříky zasypané výhradní osvoboditele Rudoarmějce (jak nás léta učili, i když pravda byla jinde), ani žvýkačky, konzervy a čokoládu rozdávající Američany (i když právě oni v roce 1945 již v dubnu do Písku dorazili). To téma je velmi volné a každý z autorů soch se ho chopil po svém.
Jeden z umělců v práci
Písecká Socha Svobody tu, kterou navrhl onen pán, co se po něm v Paříži jmenuje jistá známá věž, opravdu trochu připomíná - jen nepočítejte, že bude hrdě držet ve vztyčené paži planoucí pochodeň. Tvůrčí materiál, kterým je udusaný písek, by podobnou pozici na věčné časy a nikdy jinak nezvládl, a to samozřejmě díky meteorologickým jevům na volném prostranství. Holt doby, kdy jsme údajně větru a dešti poroučeli, jsou naštěstí pryč.
Co se technologie týče, na jednu sochu je zapotřebí přibližně dvanáct tun štukového písku, celkem ho letos bylo nachystáno osmdesát pět tun.
Po pohádkových postavách nebo připomínky partnerských měst byla loni tématem s Otavou historicky spjatá voroplavba - více zde: https://medium.seznam.cz/clanek/petr-hejna-sochy-z-pisku-v-pisku-pripominaji-casy-voroplavby-62320
Jak dlouho tedy sochy vydrží rozhodně není na rozhodnutí politiků - asi mnozí pamatují odstřel Fronty na maso, tedy Stalinova sousoší na Letné, ale ryze jen na množství a vydatnosti srážek. Lze předpokládat, že jako obvykle vydrží přibližně do poloviny podzimu, než se promění v antická torza.
Když jsem popřál autorovi sochy Gullivera – která má symbolizovat boje na demarkační lini, aby počasí dopřálo sochám dlouhého trvání, reagoval: „A pak skončí v maltě.“ Ovšem do té doby se jimi mohou návštěvníci Písku kochat, stejně jako dalšími zajímavostmi tohoto královského města na zlatonosné Otavě.
Gulliver spoutaný, zatím i za mřížemi
Procházka po mostě je vždy příjemná a nyní se zde potkává ta věčná stará krása s novou pomíjivou.
Starý most v Písku - staré i nové sochy v pozadí
A kdo pamatuje báseň Vojákovo volno ze středoškolské čítanky v 70. letech, možná mu následující snímek připomene verš „Vyšel jsem si s ptákem na hlavě…“ kterému jsme přikládali poněkud jiný význam, pak vězte, že ta socha opravdu není poeta Jasques Prévert.
Momentka z mostu, zvaného dříve i Jelení
