Článek
Spekuluje se o stovkách, dokonce tisících kusů zemědělských strojů. Praha se bude zřejmě potýkat s dopravními komplikacemi. Ne, že by mě to příliš vzrušovalo. Do hlavního města jedu pouze z donucení, když musím na letiště a zpět, jinak se mu velkým obloukem vyhýbám. Obyvatel Prahy máme dost i u nás v obci a stačí mi to. Nehledě na to, že dopravní komplikace mi pražští způsobují každý pátek a neděli, když nemůžu ani přejít silnici. Odpusťte mi, prosím, malé odbočení a vraťme se k protestům.
Chápu, že mnohým takové protesty zkomplikují život a jsou proti nim. Dost možná si myslí, že zemědělci se mají dobře a naše vláda pro ně dělá dostatek. Nebudu nikomu jeho pohled vyvracet, to mi nepřísluší. Co ale mohu, je poskytnout pohled svůj, a to také udělám. Předně jsem velkým zastáncem protestů. Tedy těch kultivovaných. My Češi jsme leckdy odborníky odhodlanými k činům jen v pohodlí domova nebo u piva s přáteli. Tím nechci nikoho škatulkovat, jen mluvím o svých zkušenostech. V praxi to vypadá tak, že pokud se nějaká situace vyvíjí nepříznivě v mezinárodním měřítku, konají obyvatele všech okolních států dříve a razantněji než my, pokud se vůbec odhodláme konat. To je případ právě i současných protestů zemědělců. Ačkoliv v zemích, kde se protesty udály nebo dějí již delší dobu, mají své konkrétní problémy, jsou zde hlavní témata, která protestující napříč zeměmi spojují. Těmi jsou Green deal, levný dovoz z Ukrajiny a dotační politika. Rozebírat tato témata příliš nebudu, nejsem odborníkem ani na jedno z nich. Přesto zemědělce trochu chápu. Jako jedinec pracující s financemi a zajímající se o ekonomii mám dlouhodobý problém s dotacemi už z podstaty, považuji je za zvrhlost. Co se týče levného dovozu z Ukrajiny, i tomu rozumím. Chápu, že pomáhat je správné a nutné, ale ničit tím fungování ekonomiky vlastního státu a komplikovat živobytí široké skupině obyvatel je opět jen zvrhlost. V otázce zeleného údělu jsem ještě skeptičtější. Myslím, že potřebujeme změnit naše chování k přírodě, ale Green deal mi přijde jen jako nástroj k jednosměrnému přerozdělení peněz, od méně bohatých k nejbohatším, tak jako vždy. Z těchto důvodů mi je sympatický protest zemědělců napříč Evropou a jsem nesmírně rád, že i naši zemědělci se rozhodli připojit. To, že při tom chtějí kritizovat i vládu, mi nevadí. Kritika je v pořádku. Zda je opodstatněná, či ne, je vedlejší. Slušný ale razantní a viditelný protest spojený s kritikou je jedna z výsad demokracie. Není třeba se chovat jako protestující ve Francii, rabovat a ničit. Razance protestu může být i v počtu účastníků a v nátlaku, který protestující vyvíjejí na instituce kultivovanou formou.
Nemusíte se mnou souhlasit, ale myslím, že bychom za protesty, stávky a další slušné formy odporu měli být šťastní a podporovat je, minimálně alespoň trpělivě tolerovat. Každý z nás se může někdy stát členem skupiny, která je nějak znevýhodněna a kdo ví, třeba bude rád, že je někde poblíž silný lídr, který dokáže dát dohromady nespokojené a ozvat se právě takovým protestem nebo stávkou. Jsem rád, že se bouří učitelé, lékaři, či zemědělci v našem státě. Konečně se učíme vyvíjet tlak na vládní činitele, kteří si tak zase uvědomí, že vláda lidu čili demokracie, pro ně neznamená jen nechat se svobodně zvolit, ale také pro lid pracovat. To totiž politici rádi zapomínají, možná to mnozí z nich ani nikdy neměli v úmyslu. Připomínejme jim svoji nespokojenost, a nejen jim. Ukazujme jí třeba i svým zaměstnavatelům, lidem, kteří se k nám chovají neuctivě, zkrátka všem, kteří jsou za naši nespokojenost přímo zodpovědní. Pokud tak totiž neučiníme, budeme za svoji nespokojenost zodpovědní pouze my sami. Mějme na paměti, že jsme jediní, kteří dokáží stav věcí změnit a začíná to tím, že na něj upozorníme.
