Pražské dopravní peklo

Doprava, tradiční téma předvolebních pražských kampaní. Jedna část politiků a jejich voličů je přesvědčena, že auta do města nepatří a ráda by dále tento typ dopravy omezila ve prospěch rozvoje cyklistiky a městské hromadné dopravy, druhá se ztotožňuje s textem písně „Cyklopeklo“ od multitalentovaného rapera Řezníka. Celá debata je velmi emotivní a plná silných názorů, dezinformací a zkreslování současné situace. Jaká je však realita? Je Praha rájem automobilů nebo naopak cyklistickým peklem?

O stavu pražské dopravy si uděláme dobrý obrázek pomocí analýzy každoročně zveřejňované Ročenky dopravy Technické správy komunikací Hlavního města Prahy. TSK má zjednodušeně řečeno na starost správu dopravní infrastruktury v Praze, což potvrzují i slova jejího předsedy představenstva, že TSK je „odpovědná za komplexní péči o 2 410 km silnic a stovky mostních i tunelových objektů“, a v rámci svojí působnosti měří jak množství registrovaných vozidel na území Prahy, tak množství ujetých kilometrů v rámci automobilové dopravy, MHD, cyklistické dopravy a dokonce i pěší dopravy.

Je centrum Prahy rájem aut?

Začněme dopravou automobilovou. Část politiků před volbami zintenzivňuje rétoriku o Praze zaplavené auty, která vytlačují život z ulic, zejména pak z širšího centra. Při pohledu na statistiku však můžeme vidět, že osobní automobilová doprava v širším centru Prahy setrvale klesá a od roku 2000, kdy byla na svém vrcholu, klesla již o 30 %. Širším centrem Prahy dnes projede v průměrný pracovní den 455 000 automobilů namísto 653 000 v roce 2000. Můžeme pozorovat, že automobilová doprava v Praze se dlouhodobě přesouvá mimo centrum, což je spojeno se zahušťováním dopravy na nedokončeném Pražském okruhu.

Jak se Pražané přepravují?

Jak je tomu pak s celkovou intenzitou dopravy v Praze? Dle statistik TSK se mezi lety 2024 a 2025 zvýšil počet najetých kilometrů motorovými vozidly za průměrný pracovní den o 0,2%. Od roku roku 2010 ke konci roku 2025 se toto číslo pak zvýšilo o pouhých 5 %.

Není tedy pravda, že by automobilová doprava v posledních letech výrazněji houstla.

Některé politiky můžeme slyšet argumentovat vzrůstajícím počtem registrovaných vozidel v našem hlavním městě. Je pravdou, že za minulý rok vzrostl počet registrovaných vozidel téměř o 3 %. Od roku 2010 pak téměř o 50 %. Nárůst počtu registrovaných motorových vozidel však vůbec neodpovídá růstu najetých kilometrů.

Vysvětlení je jednoduché – jednotlivci a firmy, kteří si pořídí nové auto si ho sice v Praze registrují, na jejích silnicích se však intenzivněji nepohybují. Argumentovat růstem počtu registrovaných vozidel a spojovat ho s růstem intenzity automobilové dopravy je tak čirá dezinformace – žádný růst automobilové dopravy se totiž nekoná.

Tento závěr potvrzuje i další údaj, který TSK sleduje, a tou je rozdělení druhů dopravy dle počtu cest obyvatel Prahy a Středočeského kraje na území města v pracovní den, tzv. Dělba přepravní práce. Při porovnání situace z roku 2025 a z roku 2010 zjistíme, že dnes Pražané a Středočeši využijí MHD pro 37 % cest, osobní automobilovou dopravu pro 25 % cest, jízdní kolo pro 1 % cest a pěší dopravu pro 35 % cest.

V roce 2010 však Pražané a Středočeši využívali MHD pro 43 % cest, osobní automobilovou dopravu pro 33 % cest, jízdní kolo pro 1 % cest a pěší dopravu pro 23 % cest. Za posledních 16 let jsme tedy začali výrazně více chodit a výrazně méně používat mechanizovanou dopravu.

Jezdí někdo na kole?

Jen jízdní kolo jako dopravní prostředek stále nikdo nepoužívá navzdory masivním investicím do cyklistické infrastruktury často na úkor infrastruktury automobilové. V roce 2025 bylo na území hlavního města Prahy zhruba 4104 kilometrů silnic a 550 kilometrů značených cyklotras. Cyklistická doprava tedy zabírá výrazně více prostoru a veřejných investic, než odpovídá zájmu Pražanů.

Nezájem o cyklistiku jako formu dopravy v Praze je podtržen mnoha statistikami. Samotná ročenka dopravy za rok 2025 uvádí, že automatické snímače umístěné na cyklisty využívaných komunikacích zaznamenali v uplynulém roce průjezd 5,6 milionu cyklistů, což je zhruba o 60 tisíc méně než v roce 2024. Přestože tedy město dál masivně investovalo do cyklistické infrastruktury, zúžilo nebo zrušilo některé pruhy pro automobilovou dopravu a vytvořilo přes 20 km nové cykloinfrastruktury, jízdní kolo využilo méně lidí. Pro srovnání – vlakem s platnou jízdenkou na území Prahy v roce 2025 jelo 57 milionů cestujících – tedy 10× tolik než využilo jízdní kolo.

Data promluvila jasně. Žádný nárůst automobilové dopravy se v Praze nekoná. Její objem je již 15 let víceméně stabilní a v centru Prahy pak dlouhodobě dochází k jejímu sklidňování. Nově budovanou cyklistickou infrastrukturu pak využívá zhruba stále stejný počet cyklistů – dle odhadů mezi 0,1 % a 1 % Pražanů. Ačkoli se tedy omezuje doprava tak, aby dostali prostor cyklisté, k přesunu obyvatel Prahy na kola nedochází. Dokonce můžeme vidět i malý pokles. Praha není městem trpícím návalem motoristů, nýbrž městem chůze. Položme si tedy otázku, proč dochází k tak masivní podpoře cyklistiky, když tento způsob dopravy používá pouze sice hlasitá, nicméně zanedbatelná menšina obyvatel.