Článek
V první polovině 20. století se na mapě Slovenska objevilo zcela nové průmyslové město, které vyrostlo doslova z bažin u kaštieľu Šimovany - Šimonovany. Společnost Baťa, proslulý český obuvnický gigant, se rozhodla expandovat i na slovenské území. Zlín, hlavní sídlo firmy, byl již v té době známý po celém světě, ale Baťa měl větší vizi. Chtěl vybudovat další výrobní centrum, které by se stalo symbolem moderní architektury a pokrokového urbanismu.
A tak se zrodily Baťovany
Vše začalo v roce 1938, kdy Baťa zakoupil rozsáhlé močálovité pozemky v malebné podtatranské kotlině. Prvním krokem bylo vysušení bažinaté půdy, což byl nesnadný úkol vyžadující důmyslné inženýrské řešení. Jakmile byla půda připravena, započala výstavba továrny a přilehlého města podle plánů renomovaného architekta Františka Juraje Fackenberga. Ten do projektu vložil své nejlepší nápady a inovativní prvky, které měly zaručit vysokou kvalitu života pro budoucí obyvatele.
Baťovany rostly jako z vody. Sotva byl položen základní kámen první tovární budovy dne 8. srpna 1938, začaly se souběžně stavět i obytné domy, internáty pro mladé pracovníky a společenský dům, který se měl stát centrem kulturního a společenského dění. Chloubou města se stal moderní kostel navržený dalším význačným baťovským architektem Vladimírem Karfíkem. Tato sakrální stavba dodala městu nejen duchovní rozměr, ale i nezaměnitelnou siluetu.
Osud Baťovan však záhy poznamenaly dramatické historické události
Během druhé světové války se město ocitlo na území jiného státu - Slovenského státu. I v těchto těžkých časech ale Baťovy závody nepřestaly fungovat, byť pod změněným názvem. Zaměstnanci a vedení továren dokonce projevili obdivuhodnou občanskou statečnost, když se zapojili do protifašistického odboje a zásobovali povstalce během Slovenského národního povstání v roce 1944.
Poválečná éra přinesla zásadní společenské změny a Baťovy podniky byly znárodněny. V roce 1949 došlo i k přejmenování Baťovan na Partizánske, čímž město symbolicky stvrdilo svou úlohu v protifašistickém boji. Nový komunistický režim se sice snažil původní baťovskou architekturu narušit, například necitlivou výstavbou vysokých panelových domů, ale osobitý ráz města se podařilo z velké části uchovat. Dodnes jsou v Partizánském patrné stopy jeho průmyslové minulosti a unikátního urbanistického řešení.
Příběh Baťovan, dnešního Partizánského, je fascinující kapitolou v dějinách architektury a urbanismu na Slovensku. Je vidět, jak velký vliv měla firma Baťa nejen v oblasti obuvnického průmyslu, ale i při budování moderních měst pro své zaměstnance. Baťovany se staly symbolem. I když se město dnes jmenuje jinak, jeho kořeny zůstávají spjaty s baťovskou tradicí, která se nesmazatelně vtiskla do jeho podoby i charakteru.
