Článek
A víte co? Ony ty světy zas tak hrozně daleko od sebe nejsou. Tedy, až na ty sociální sítě.
Pojďme si udělat exkurzi do dějin českého politického multitaskingu. Na jedné straně stojí Marie Kabrhelová – žena, která za normalizace vládla víc než milionu československých žen pevnější rukou, než jakou měl tehdejší ÚV KSČ na kličkování před hospodářským krachem. Na straně druhé tu máme Alenu Schillerovou – mistryni moderní exekutivy, pro kterou je Instagram tím, čím býval pro Marušku rudý prapor: nástrojem k šíření té jediné správné pravdy.
Když ženská emancipace znamená soudružskou poslušnost
Marie Kabrhelová nebyla žádné ořezávátko. Jako šéfka Československého svazu žen sice papírově bojovala za práva pracujících matek, ale v praxi to znamenalo především to, že ženy musely budovat socialismus od šesti do dvou, odříkat básničku na oslavu VŘSR a ještě stihnout nakoupit toaletní papír, když zrovna dorazil do Jednoty.
Marie Kabrhelová, rozená Karásková, byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, předsedkyně Československého svazu žen a poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.
Kabrhelová byla prototypem normalizační nomenklatury. Účesy sice podléhaly tehdejšímu módnímu diktátu „betonové helmy“, ale ideologická čistota byla vždy na prvním místě. Žádné diskuse, žádné lajky, žádné komentáře. Prostě se zatleskalo, odhlasoval se všelidový souhlas a šlo se dál. Ženy v politice tehdy sice formálně zastávaly vysoké posty, ale sloužily hlavně jako hezká fasáda pro režim, který jinak řídili pánové v šedivých oblecích s permanentkami v pasáži Lucerna.
Anketa
Revoluce v exekutivě: Od ÚV KSČ k rituálům na sociálních sítích
O desítky let později se politická scéna posunula do éry, kdy už komunistické sjezdy nestřídají prosovětské křídlo, nýbrž algoritmy a PR agentury. Alena Schillerová sice nemusí skládat účty Ústřednímu výboru, ale její portfolio by leckterého normalizačního kádra přivedlo k slzám dojetí nad efektivitou.
Zatímco Kabrhelová obcházela okresní konference a krasořečnila o světovém míru pod taktovkou Moskvy, česká ministryně financí bere útokem českou kotlinu pomocí pečlivě vyžehlených kostýmků a videí, kde s úsměvem vysvětluje, jak nám všem vlastně je teď skvěle. Místo tiskových mluvčích KSČ tu máme kameramany pro sociální sítě. Princip zůstává: politická moc se neptá, co si myslíte vy, ona vám to rovnou naservíruje do feedu.
Dvě éry, jeden mezistupeň: Moc je prostě sexy
Když se nad tím zamyslíme, srovnání Marie a Aleny vlastně ukazuje fascinující vývoj české politické kultury. Obě dámy spojuje naprostá oddanost svému řemeslu a nezlomná víra v to, že ony samy vědí nejlíp, co tahle země (nebo alespoň její peněženky a morálka) potřebuje.
Marie Kabrhelová reprezentuje zlatý věk totálního řízení – kde soudružka řekla, tam se svazácká mládež hopkovala. Alena Schillerová zase ztělesňuje vrchol postmoderní politiky, kde se vliv nepočítá na členy v odborech, ale na shlédnutí videa na Instagramu.
A tak si říkáte: Kam se vlastně posouváme? V roce 1989 se Kabrhelová v tichosti vytratila zadním vchodem, když rudý prapor definitivně splaskl. Dnešní političky to mají o poznání lehčí – ty neodcházejí, ty se maximálně přesouvají do dalšího virálního videa. A to je vlastně hřejivé pomyšlení. Budoucnost patří těm, kdo umí držet krok s dobou. Ať už s tou sovětskou, nebo s tou algoritmickou.
Zdroje:
Životopis Marie Kabrhelové na Wikipedii: Marie Kabrhelová – Wikipedie
Profil Aleny Schillerové na Wikipedii: Alena Schillerová – Wikipedie
Totalita.cz: Profil Marie Kabrhelové na Totalita.cz
Idnes.cz (Archiv): Za normalizace Kabrhelová vládla ženám, od Listopadu žije v ústraní
Ahaonline.cz: Teta zpěváka Neckáře – soudružka Marie Kabrhelová
