Fit to fly low cost Londýn. Stornovaná letenka. Ošklivá letuška a tlustý stevard

S námi se chystali letět i Lenka a Robert, kteří v Londýně měli rodinu – Robertovu tetu a jejího přítele Sida, jež se podruhé vdala. Plánovali jsme navštívit rodinu svých přátel a také jsme požádali Sida, aby nás na letišti Heathrow vyzvedl a pomohl nám s výběrem hotelu. Nechtěli jsme nic příliš nákladného, ale chtěli jsme být v centru města. Pokud máme strávit téměř celý týden v Londýně, rozhodně chceme těžit z výhodné polohy v centru.

Naše cesta se začala vesele, když někdo přišel s „skvělým nápadem“ a připravil na cestu nápoj z Coca-Coly a rumu v neznámém poměru. Bohužel jsme to já a Lenka zjistili až pozdě, ale Robert a Monika se určitě budou cítit Fit to Fly, jak by to řekl Milan Bez Mapy. Po krátké době strávené na letišti a po našem nejistém nástupu do letadla, kdy se za námi posádka ohlížela s podezřením, jsem poprvé vstoupil na palubu letadla. Byl to pro mě šok vidět, jak se ošklivá letuška a tlustý stevard rozvalili na sedadlech aniž by si všímali nastupujících, což jsem předtím nikdy neviděl.

Vzpomněl jsem na svůj předchozí let, na ty vzdušné víly, francouzské parfémy, elegantní uniformy, hedvábné šátky a šarm. Když tu mě z mého snění probudila letuška nízkonákladové letecké společnosti. „Tak už si snad sadniťe, nie?“ zavrčela. „To nie je možné toto, čo má byť? Takto sa nadrbu a chcú letieť!?“ pokračovala a šťouchla mě loktem do sedačky. Její řeč mi byla téměř nesrozumitelná. Ta Coca-Cola byla zřejmě namíchána s rumem v poměru 1:1. Těšil jsem se, až konečně sednu a Lenka to měla ještě horší. Chudinka upadla v uličce letadla a nemohla se zvednout. Marně čekala, že ji někdo ze stevardů pomůže s kufrem, a byla ráda, že ji dav posunul na její místo.

Let proběhl rychle, trochu jsem si zdřímnul. Někdo přede mnou si zřejmě ze zvyku zapálil cigaretu, ale hned jí uhasil. Pro mě nálepka nízkonákladové společnosti získala hned nebezpečný nádech. Letuška se vrátila a tvrdila, že „cítí tabák“. Nevím, proč se na mě dívala. Nejenže byla ne zrovna krásná, ale v té uniformě mi silně připomínala některou filmovou postavu z filmu z roku 1944. Naštěstí jsme už vystupovali a já se těšil už jen na samé krásné výjevy.

Letiště v Londýně je úchvatné. Zatím jsme seděli v Sidově autě, který nám zajišťoval ubytování a byl tak milý, že přijel pro nás na letiště. Zatímco na nás v hale čekal, slyšel naši letušku, jak vypráví své kolegyni, že si někdo v našem letu před přistáním zapálil cigaretu. Drby. Nemělo to pro mě význam. Těšil jsem se na město. Na letišti to pěkně foukalo, i když byla druhá polovina května.

Ubytování bylo naprosto úžasné. Starý dům, který si pamatuje Viktorii, nábytek, to bylo to pravé. Těšili jsme se, že to bude ten pravý zážitek starého Londýna. Naše nadšení trochu ochladlo, když jsme se dozvěděli cenu. Původně jsme mysleli, že to je za celý čtyřlůžkový apartmán. Mysleli jsme, že za ztrátu soukromí ušetříme nějaké libry. Ale to byla cena za jednu osobu. Ale nevadí.

Apartmány a velké ložnice s výhledem na London Paddington Apartments, 15 minut chůze od Oxford Street a Hyde Parku s výtahem, co víc bychom mohli chtít? Tři hvězdy, klimatizace a WIFI, nemohlo to být lepší. Blízko Hyde Park. Nejznámější londýnský park, kdysi soukromý lovecký revír krále, je dnes místem, kde si každý může vychutnat zahrady, blízké památky a hudební vystoupení.

Vůbec jsem nevěděl, že v Londýně mají všude dva kohoutky na studenou a teplou vodu zvlášť. Celý týden jsem nechápal, jak se v tomto někdo může mýt nebo čistit zuby, buď tekoucí horká, nebo vedle ledová voda. A také ten plyn, aby nám tekla na pokoji voda, museli jsme do plynoměru házet mince. První dva dny to byla zábava, pak už ne. Hotel byl skvělý, jen tam byla pořád zima. Ti Angličani mají provozní teplotu úplně někde jinde než my.

Uprostřed týdne jsme se vydali na dvoudenní výlet do malebného městečka Ipswich dálkovým autobusem. Bylo vskutku fascinující proplout monumentalitou londýnských předměstí a bedlivě sledovat skrze okno autobusu veskrze zajímavé detaily. Naše trasa nás vedla dlouhými úseky předměstské zástavby, která se nám prezentovala v celé své rozmanitosti, od domů připomínajících blízkost Londýna až po lidi, kteří spíše evokovali obraz exotického Mali nebo třeba Karáčí. Ten pocit byl ovšem zcela subjektivní, vzešlý z mých vlastních dojmů, když jsem po dvacetiminutové jízdě nezahlédl žádného původního obyvatele této jinak skvělé ostrovní země.

Dny i noci nám mizely pod rukama jako splašené koně a hle, již jsme stáli na letišti Heathrow. Čekali jsme ve frontě u odbavovací přepážky, když jsem přišel na řadu. Slečna za pultem mi vrátila letenku s neuvěřitelnou zprávou, že moje letenka, vydaná naší low cost společností, byla stornována. Když jsem se zeptal proč, odpověděla, že prý na palubě letadla někdo kouřil a já, stejně jako osoba sedící vedle mě, jsme byli obviněny z kouření na palubě. Ani mé vysvětlení, že nekouřím a ani náhodou jsem u sebe neměl cigarety, nepomohlo. Slečna neoblomně prohlásila:

A stejný trest čekal i mou kamarádku Moniku, ubohou nevinnou, která vedle mě v letadle seděla. Ani ona nikdy v životě nekouřila, avšak zbytečně jsme se snažili hájit. Odstoupili jsme z řady, rozloučili se s našimi přáteli Lenkou a Robertem, kteří mohli pokračovat v cestě, zatímco my jsme se šli vzpamatovat do letištního baru. Nakonec jsme si zakoupili nové letenky a o dvě a půl hodiny později jsme odlétali s o 14 000 Kč lehčími peněženkami. Bez problémů jsme dorazili domů a dodnes se smějeme naší první zkušenosti s nízkonákladovou leteckou společností. Ten zákaz již neplatí, s touto společností lítáme dodnes. Letušky jsou pořád nic moc, ale co můžeme očekávat za takovéto ceny letenek?

A posléze nastává chvíle, kdy mohu sebevědomě vypustit z úst: Londýn je nepopiratelně krásný. Jako perla na královském diadému se v jeho srdci vypíná Buckingham Palace – oficiální rezidence britských monarchů, jež slouží jako vyhledávané místo pro pořádání reprezentativních ceremonií a návštěv. Na prostorném náměstí před tímto palácem se pyšní monument královny Viktorie, který byl vztyčen na její památku již v roce 1911. Velkým lákadlem pro turisty je sledování střídání královniny gardy, která je hned na první pohled rozpoznatelná díky červeným uniformám a ikonickým černým čepicím. Tato ceremonie probíhá vždy přímo před Buckinghamským palácem, kde se v 10:25 zformuje průvod stráží, který pak v 10:45 prochází třídou The Mall až k paláci.

Big Ben, bezesporu jedna z nejznámějších světových památek, se tyčí nad Londýnem jako velkolepé svědectví britské historie. Ačkoli je tato přezdívka původně určena pro zvon, který se nachází na vrcholu Alžbětinské věže Westminsterského paláce, ve všeobecném pojetí se pod tímto názvem rozumí celá hodinová věž.

Tower Bridge, jeden z nejznámějších řetězových mostů na světě, se rozkládá nedaleko hradu Tower a spojuje londýnské City s městskou částí Tower Hamlets. Přecházet jeho oblouky můžete pěšky, projíždět je na palubě doubledeckeru nebo se vydat na prohlídku s průvodcem. A pokud dáváte přednost klidnějším aktivitám, můžete si jednoduše sednout na břeh Temže a pozorovat jedinečný ruch okolí.

V blízkosti mostu se nachází Tower of London, středověký hrad, který je domovem korunovačních klenotů a je zapsán na světovém seznamu památek UNESCO. Dominantou hradního komplexu je White Tower, vystavěná v 11. století Vilémem Dobyvatelem, kolem níž později vyrostly hradby a další věže.

Další významnou památkou, kterou jsme nemohli vynechat je Westminsterský palác, známý také jako Houses of Parliament, který je sídlem Parlamentu Spojeného království. Zde sídlí obě komory parlamentu – Sněmovna lordů i Dolní sněmovna. Budova paláce je doplněna slavnou Alžbětinskou hodinovou věží, kterou veřejnost nejčastěji označuje termínem Big Ben.

Netřeba zapomínat ani na Westminsterské opatství, které patří k nejvýznamnějším místům anglikánské církve. Tato katedrála, jejíž historie sahá až do 7. století, je místem korunovací, svateb a také posledním odpočinkem britských panovníků. Její dominantní architektonický styl je gotika.

Britské muzeum se svými více než osmi miliony exponátů patří k největším muzeím na světě. Zároveň je považováno za jedno z nejuznávanějších a nejslavnějších muzeí historie a kultury na světě a je také nejstarším významným veřejným muzeem dnešního stylu v Británii. Navštívit ho je zkrátka povinností každého návštěvníka Londýna.

Piccadilly Circus je nejspíš nejznámějším dopravním uzlem v Londýně. I když se jedná pouze o rozcestí, nabízí mnoho možností k pozorování a obdivování. Nejznámějším symbolem místa je Shaftesbury Memorial a Eros – fontána, na jejímž vršku stojí na jedné noze anděl křesťanské charity. Trafalgarské náměstí je významné městské místo, které má připomínat bitvu u Trafalgaru z roku 1805 a je považováno za pravé centrum Londýna.

A konečně, oficiální sídlo britského premiéra/premiérky se nachází v Downing Street číslo 10. Toto místo je dobře známé z filmů a televizních záběrů, jakým je třeba Deník Bridget Jones nebo ze seriálu Jistě, pane ministře.