Článek
Narodil jsem se jako nechtěné dítě v New Orleansu, malý, křehký chlapec se zvláštním hlasem. Už od začátku jsem věděl, že jsem jiný. Moje matka, sedmnáctiletá dívka, mě porodila do světa, který pro mě neměl připravené místo. Rodiče se rozvedli, když mi byly čtyři roky, a já se stal živým kufrem mezi příbuznými v Louisianě, Mississippi a Alabamě.
V roce 1924 se v New Orleansu narodil chlapec, který měl navždy změnit tvář americké literatury. Truman Capote, původním jménem Truman Streckfus Persons, přišel na svět do komplikovaných rodinných poměrů. Jeho matce nebylo ještě ani osmnáct let a manželství s otcem Archelausem Personsem se jim brzy rozpadlo.
Knihy se staly mým útočištěm. Číst jsem se naučil sám, ještě, než jsem šel do školy. Psaní bylo mým únikem, mou spásou. V Monroeville jsem potkal Harper Leeovou – spřízněnou duši. Byl jsem jako posedlý. V jedenácti letech jsem věděl, že budu spisovatelem. Nebylo jiné cesty.
Malý Truman putoval mezi domovy příbuzných v jižanských státech. Útěchu nacházel v knihách a psaní – ještě před nástupem do školy se sám naučil číst. Spisovatelka Harper Leeová ho později zvěčnila jako postavu Dilla v románu Jak zabít ptáčka.
Tragédie zasáhla znovu, když můj nevlastní otec Joseph Capote byl odhalen jako podvodník a má matka spáchala sebevraždu předávkováním prášky na spaní. V šestnácti jsem prodal svou první povídku. Life magazine mě nazval zázračným talentem.
Ve svých šestnácti letech publikoval první povídku v prestižním magazínu Story. Život mu ale připravil další ránu – jeho adoptivní otec Joseph Capote byl odhalen jako defraudant, matka spáchala sebevraždu. Mladý Truman našel útěchu v psaní, kterému věnoval denně tři hodiny.
Chladnokrevně byl můj vrchol i prokletí. Šest let práce, osm tisíc stran materiálu, nekonečné rozhovory s vrahy. Chtěl jsem vytvořit nový žánr – román faktu. A povedlo se. Ale ta kniha mě zničila.
Jeho román Jiné hlasy, jiné pokoje z roku 1948 ho katapultoval mezi literární elitu. Následovala Snídaně u Tiffanyho (1958), která se stala kulturním fenoménem. Vrcholem jeho tvorby byl dokumentární román Chladnokrevně z roku 1965, který změnil způsob, jakým se píše non-fiction literatura.
Jsem alkoholik. Jsem na drogách. Jsem homosexuál. Jsem génius, napsal jsem v Nočním převracení. A každé z těchto slov definovalo část mého života. S Jackem Dunphym jsme sdíleli lásku i život na Long Islandu. Ale démoni byli silnější. Drogy, alkohol, deprese. Sláva má totiž svou cenu.
Vyslyšené modlitby měly být mým mistrovským dílem. Místo toho se staly mým prokletím. Zemřel jsem v Los Angeles v roce 1984. Nechte mě odpočívat tam, kde jsem byl nejšťastnější – u Crooked Pond, společně s Jackem.
Pád do temnoty
Přes ohromující úspěch začal Capote postupně podléhat démonům alkoholu a drog. Jeho poslední roky byly poznamenány konflikty s přáteli z vyšší společnosti, které popudil svými nedokončenými Vyslyšenými modlitbami. Zemřel v roce 1984 v Los Angeles, jeho tvůrčí génius vyhasl předčasně v pouhých 59 letech.
Capote zůstává jedním z nejvlivnějších amerických spisovatelů 20. století. Jeho inovativní přístup k žurnalistice a literatuře faktu ovlivnil generace autorů. Jako otevřeně homosexuální autor v konzervativní době také pomohl prolomit společenská tabu té doby.
Mezi osobnosti, které se řadily do blízkého okruhu Trumana Capoteho, patřil slavný umělec Andy Warhol. Po smrti Capoteho a jeho partnera Jacka Dumphyho vznikly spory o jejich pozůstalost. Nakonec bylo rozhodnuto vytvořit z jejich majetku nadační fond, který dodnes oceňuje literární kritiky prestižní cenou nesoucí Capoteho jméno.
Jeho život byl plný kontrastů – génius i sebedestrukce, sláva i samota, úspěch i tragédie. Zanechal po sobě dílo, které dodnes fascinuje čtenáře po celém světě.
Zdroje: Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Truman_Capote, GROBEL, Lawrence. Rozhovory s Capotem. Brno: Petrov, 1996
