Článek
Jedním z účinných a relativně jednoduchých řešení, které již několik let testují například v USA, jsou tzv. reflexní střechy. Tyto střechy využívají specializované nátěry s vysokou odrazivostí slunečního záření i schopností efektivně vyzařovat infračervené teplo zpět do okolí. Výsledkem je chladnější povrch střechy, nižší teplota uvnitř budov a výrazná úspora na klimatizaci.
Jak fungují reflexní nátěry střech?
Slunce na naši planetu vysílá záření v mnoha vlnových délkách. Lidské oko vnímá pouze tzv. viditelné světlo, avšak zásadní část energie přichází v podobě infračerveného (IR) záření, které ohřívá povrchy a významně přispívá ke zvyšování teplot během slunečných dnů.
Vědci v USA proto vyvinuli důmyslný nátěrový systém složený ze dvou vrstev. Vrchní část tvoří běžná barva (může být i černá), klíčovou složkou je však spodní vrstva obsahující speciální polymer podobný teflonu. Ta efektivně odráží infračervené záření, a povrch tak zůstává podstatně chladnější než běžné střechy. Podle testů je například černá střecha s touto technologií až o 16 °C chladnější než běžně natřená černá střecha.
Proč v Česku reflexní střechy nemáme?
Přestože je tento princip známý a například v USA se již v některých městech stávají reflexní střechy běžnou součástí stavebních předpisů, v České republice jsou zatím prakticky neznámé. Proč?
Nedostatečná informovanost? Veřejnost i stavební firmy často o tomto řešení zatím nevědí, neexistují žádné osvětové kampaně ani doporučení ze strany státu či municipalit.
V USA nebo v Austrálii již existují normy či dokonce povinnosti zavádění reflexních povrchů ve městech, případně finanční pobídky na jejich instalaci. V Česku takové systémy chybí.
Reflexní střechy jsou někdy spojovány automaticky s bílou barvou, což ne každému vyhovuje z hlediska vzhledu budovy. Moderní technologie ovšem umožňují širokou paletu barev díky vrstvení nátěrů i bez ztráty účinnosti. Je tedy na čase tuto obavu překonat.
Čeští investoři a stavitelé dávají tradičně přednost osvědčeným řešením a inovace se prosazují pomalu, zejména pokud zatím nejsou běžnou součástí trhu či státních programů.
V době rostoucích teplot a častějších vln veder ve městech je ale čas se zamyslet, zda bychom se neměli inspirovat jinde. Střešní plochy tvoří významnou část městské zástavby a jejich ochlazení může zásadně pomoci jak obyvatelům především snižováním přehřívání bytů a domů, tak klimatu. Bude nižší spotřeba energie na klimatizaci, menší přehřívání měst a s tím spojený tzv. městský tepelný ostrov.
Podle výzkumů může univerzální použití reflexních nátěrů v metropolích zachránit desítky až stovky lidských životů během extrémních veder, ušetřit až desítky procent nákladů na chlazení a dlouhodobě i prodloužit životnost střešního pláště. Absolutní špičku v tomto směru představují nátěry využívající nové typy polymerů, které dokáží odrážet infračervené záření i pod tmavými barvami.
V době, kdy meteorologové varují před 50 °C ve stínu v australských, ale možná i některých evropských městech kolem roku 2040, je možná načase začít uvažovat o větším využití této jednoduché, ale vysoce účinné technologie i u nás.
