Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kapka rtuti navždy změnila svět

Foto: archiv ÚFCH J.Heyrovského AV ČR, volné dílo

Heyrovský dokázal, že lze spolehlivě určovat nejen přítomnost, ale i množství určitých látek v roztoku. Tento objev znamenal zásadní přelom v analytické chemii, protože umožňoval provádět analýzy rychleji, přesněji a citlivěji než kdykoli předtím.

Článek

Na Starém Městě pražském, v uličkách naplněných historií, se v chladný den 20. prosince 1890 narodil chlapec, který měl jednou změnit svět vědy. Jaroslav Heyrovský, syn profesora římského práva Leopolda Heyrovského a jeho manželky Kláry, byl pátým z jejich dětí. Už od malička v něm zápal pro poznání a vědění plál jako maják. Osud mu přichystal neobyčejnou cestu, která vedla od rodinného kruhu ve vzdělanosti až po nejvyšší pocty na mezinárodní scéně.

Již jako student Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici vynikal ve všech předmětech, zejména v chemii, fyzice a matematice. Po maturitě se jeho cesta stočila ke Karlově univerzitě, ale nespokojil se jen s Prahou – roku 1910 opustil svou rodnou zemi a vydal se na slavnou University College v Londýně. Právě zde se poprvé ponořil do světa elektrochemie, která ho okouzlila.

O několik let později, během první světové války, byl povolán jako zdravotník do Innsbrucku. Ani drsná realita válečné služby však nedokázala potlačit jeho vědecké nadšení

Po návratu z války nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, kde se stal brilantním mladým vědcem a později i profesorem fyzikální chemie. V laboratoři na pražském Albertově v Chemickém ústavu ho dne 9. února 1922 napadla myšlenka, která navždy proměnila chemickou analýzu.

Sledoval kapku rtuti odkapávající z elektrody do roztoku a měřil průchod proudu touto elektrodou. To, co uviděl, bylo fascinující – křivky, které odrážely reakce jednotlivých látek v roztoku, mu vyprávěly příběh o jejich struktuře a vlastnostech. Tak se zrodila polarografie, metoda, která umožnila odhalit tajemství světa skrytého na molekulární úrovni.

Se svým japonským studentem a dobrým přítelem Masuzo Shikatou v roce 1924 sestrojil první přístroj na automatický záznam těchto křivek – polarograf. Tento přístroj, považovaný za technický zázrak, otevřel dveře do zcela nových oborů ve vědě, chemii, medicíně a biologii.

Vědec s duší umělce

Heyrovský však nebyl jen vědcem zahleděným do svých výpočtů. Miloval hudbu, zejména klasickou, a často hrával na klavír. Ve volných chvílích se věnoval tenisu, horským túrám a plavání. Jeho rodinný život byl rovněž plný harmonie – se svou ženou Marií vychoval dvě děti, Jitku a Michaela. Syn Michael pak pokračoval v jeho odkazu a rovněž se stal významným vědcem.

Přestože byl Heyrovský známý svou brilancí, zůstal vždy skromným mužem. Nikdy se nevzdával svého oblíbeného citátu Michaela Faradaye: „Pracuj, dokonči, publikuj!“

Z krásy jeho objevu bylo nadšeno mnoho vědců po celém světě. Jeho metoda byla mnohokrát využívána, studována a rozvíjena. Na Nobelovu cenu byl nominován osmnáctkrát – celých 37 let však čekal na okamžik, kdy jeho práce bude uznána nejvyšším oceněním. A pak, dne 10. prosince 1959, přišel dopis ze Stockholmu…

Ve slavném ceremoniálu převzal Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii od švédského krále Gustafa Adolfa VI. Ten moment byl nejen vrcholem jeho kariéry, ale také velkým triumfem české vědy.

Heyrovský, první český přírodovědec, který získal toto prestižní ocenění, pronášel tradiční přednášku o polarografii s pokorou a nadšením. „Toto je pocta nejen mně, ale i všem, kteří mne na mé cestě podpořili. České vědě, která nikdy nezůstala stát ve stínu světových objevů,“ řekl tehdy.

Planetka 3069 Heyrovský nese jméno po jednom z nejvýznamnějších českých vědců. Tento nebeský objekt, objevený 16. října 1982 českou astronomkou Zdeňkou Vávrovou na hvězdárně Kleť, byl pojmenován na počest Jaroslava Heyrovského

Heyrovský se stal nesmrtelným nejen svými objevy. Na jeho počest byla pojmenována planetka 3069 Heyrovský, která dodnes obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I po jeho smrti je kosmické těleso symbolem jeho vědeckého ducha. Genialita a odhodlání překračují hranice nejen vědní disciplíny, ale i vesmíru.

Dnes, když se díváme na večerní oblohu, víme, že někde tam nad našimi hlavami září jméno muže, jehož kapka rtuti navždy změnila svět.

Zdroje: KORYTA, Jiří. Jaroslav Heyrovský. Praha: Melantrich, 1990. JINDRA, Jiří. Dějiny elektrochemie v českých zemích 1882–1989. Praha: Libri, 2009. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Heyrovský

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz