Maďarský historik József Demmel napsal knihu a Štúr je opět sexy

Nový pohled na Ľudovíta Štúra: Demmel oživil slovenskou ikonu

Maďarský historik József Demmel způsobil menší revoluci ve slovenské historiografii. Jeho kniha o Ľudovítu Štúrovi nabízí překvapivě svěží a odvážný pohled na jednu z nejdůležitějších postav slovenských dějin. Demmel dokázal něco nečekaného – zbavil Štúra nánosu ideologického bronzu a představil ho jako fascinujícího člověka z masa a kostí.

Je paradoxní, že právě maďarský historik dokázal přinést tak zásadní obrat v pohledu na slovenského národního hrdinu. Demmel však měl jedinečnou výhodu – díval se na Štúra zvenčí, nezatížen tradičními slovenskými interpretacemi. Jeho znalost maďarských archivních pramenů navíc otevřela zcela nové obzory výzkumu.

„Štúr je mnohem zajímavější a složitější osobnost, než jak ho prezentuje tradiční slovenská historiografie,“ říká Demmel. „Byl to člověk plný vnitřních rozporů, pochybností a osobních dramat. A právě to z něj dělá skutečného hrdinu, ne papírovou ikonu.“

Proč potřebujeme nového Štúra?

Současná mladá generace potřebuje hrdiny, se kterými se může ztotožnit. Tradiční obraz Štúra jako dokonalého, téměř svatého muže způsobil, že se stal pro dnešní mladé lidi vzdáleným a neuchopitelným. Demmelův Štúr je jiný – je to mladý intelektuál plný vášně a ideálů, který však také prožívá osobní krize a pochybnosti.

„Když ukážeme Štúra jako skutečného člověka své doby, s jeho silnými i slabými stránkami, posílíme tím jeho odkaz,“ vysvětluje Demmel. „Jeho úspěchy jsou o to působivější, když vidíme, s jakými vnitřními i vnějšími překážkami se musel potýkat.“

Tradiční slovenská historiografie vykreslovala Štúra jako neochvějného bojovníka za národní práva, muže jedné myšlenky a železné vůle. Demmelův výzkum však odhaluje mnohem barvitější osobnost. Mladého vzdělance, který se pohyboval stejně přirozeně v německém, maďarském i slovenském prostředí. Člověka zmítaného mezi loajalitou k uherskému státu a touhou po slovenské emancipaci. Intelektuála, který procházel dramatickým osobnostním vývojem.

Kniha není útokem na Štúrův odkaz – je spíše jeho oživením pro 21. století. Ukazuje, že i národní hrdinové byli především lidé, kteří museli činit obtížná rozhodnutí v složitých dobách. A právě to je činí skutečně inspirativními. Štúr v podání maďarského historika není menší postavou – je naopak živější, skutečnější a větší, protože jeho úspěchy vyniknou o to více na pozadí všech překážek a pochybností, které musel překonat.

Když se díváme na Ľudovíta Štúra, často vidíme jen vznešenou postavu národního obrození. József Demmel však ve své průlomové práci odhaluje mnohem komplexnější obraz muže, který denně zápasil s prozaickými problémy běžného života.

Praktický život národního buditele

Štúrovy příjmy byly překvapivě skromné. Jako profesor na evangelickém lyceu v Bratislavě pobíral plat přibližně 200 zlatých ročně – částku, která stěží pokrývala základní životní potřeby. Pro srovnání, běžný řemeslník té doby vydělával kolem 300-400 zlatých ročně. Štúr často balancoval na hraně finančního přežití, což dokládá jeho rozsáhlá korespondence plná zmínek o půjčkách a dluzích.

Financování vydávání Slovenských národných novin představovalo další významnou ekonomickou výzvu. Štúr musel složit kauci 5000 zlatých – tehdy astronomickou částku, kterou získal jen díky podpoře mecenášů a přátel. Každé vydání novin znamenalo další finanční riziko, protože počet předplatitelů nikdy nedosáhl očekávané výše.

Zvláště zajímavý je pohled do Štúrovy domácnosti po roce 1851, kdy se ujal sedmi sirotků po svém zesnulém bratru Karolovi. Demmel detailně popisuje, jak se tento svobodný intelektuál musel vypořádat s každodenními povinnostmi. Organizoval chod domácnosti v Modre. Zajišťoval vzdělání a výchovu dětí. Řešil praktické záležitosti jako strava, ošacení a topení. Současně pokračoval ve své publikační a organizační činnosti. Štúr si vedl podrobné záznamy o výdajích, které odhalují fascinující detaily jeho každodenního života.

Například: Za měsíc únor 1852:

3 zlaté za dříví na topení

2 zlaté za svíčky a olej do lamp

5 zlatých za maso a chléb

1 zlatý za školní potřeby pro děti

Nejpozoruhodnější je Štúrova schopnost skloubit své národně-buditelské aktivity s péčí o rodinu. Často psal své články a korespondenci pozdě v noci, když děti už spaly. Jeho den začínal za úsvitu přípravou snídaně pro děti a končil dlouho po půlnoci při světle svíčky nad rukopisy.

Demmelův výzkum ukazuje Štúra v novém světle – jako člověka, který navzdory finančním těžkostem a osobním povinnostem dokázal realizovat své vyšší cíle. Tento obraz je možná ještě působivější než tradiční heroický portrét, protože ukazuje skutečnou sílu charakteru v každodenních zkouškách.

Tato surová realita národního buditele nám pomáhá lépe pochopit velikost jeho odkazu. Štúr nebyl jen vzdáleným idealistou, ale člověkem, který dokázal své vznešené cíle uskutečňovat navzdory velmi reálným a praktickým překážkám každodenního života. Dovedete si dnes představit, jaké je postarat se o sedm dětí svých příbuzných?

Nový pohled skrze maďarské archivy

Demmel přinesl do výzkumu osobnosti Štúra revoluční přístup. Jeho největším přínosem je systematické využití dosud opomíjených maďarských archivních materiálů. Je paradoxní, že tyto dokumenty se nacházejí přímo na Slovensku – ve Zvolenu, Nitře a Bratislavě, ale protože jsou psány maďarsky, většina slovenských historiků s nimi nepracovala.

Demmel objevil například dosud neznámé úřední záznamy o Štúrově působení na bratislavském lyceu nebo korespondenci mezi uherskými úředníky týkající se jeho politické činnosti. Tyto materiály vrhají nové světlo na mnohé události Štúrova života a nabourávají některé zažité představy.

Přehodnocení známých faktů

Demmelova práce je cenná i tím, že známá fakta interpretuje v novém kontextu. Například Štúrovo rozhodnutí zůstat svobodný nevysvětluje romantickou představou o obětování se národu, ale zasazuje ho do kontextu dobové evangelické společnosti, kde celibát nebyl ničím výjimečným.

Autor také přehodnocuje Štúrovy pozdní názory na splynutí s Ruskem. Místo tradičního výkladu o „zradě vlastních ideálů“ nabízí pohled na muže, který po sérii osobních tragédií a politických zklamání jen hledal alternativní řešení slovenské otázky.

Demmel poukazuje na to, že slovenská historiografie po desetiletí nekriticky přebírala určité interpretace, aniž by je konfrontovala s primárními prameny. Vytvořil se tak určitý kult Štúra, který více odpovídal potřebám národní mytologie než historické realitě.

Autor upozorňuje například na přeceňování Štúrova vlivu v mladém věku. Zjednodušené interpretace jeho politických postojů. Nedostatečnou reflexi jeho osobního vývoje a změn názorů. Přínos vnějšího pohledu. Paradoxně právě Demmelův pohled zvenčí umožňuje vidět Štúra v plastičtější podobě. Jeho maďarský původ mu dává výhodu odstupu od slovenské národní mytologie, zároveň ale důkladná znalost pramenů a kontextu zaručuje, že nejde o povrchní kritiku.

Demmelova práce ukazuje, že Štúr je fascinující osobností právě ve své komplexnosti – jako člověk plný vnitřních rozporů, který se musel vyrovnávat se složitými osobními i společenskými výzvami. Tento obraz je možná méně heroický než tradiční pojetí, ale o to lidštější a pro současného čtenáře zajímavější.

Demmelův přístup tak otevírá cestu k novému, současnějšímu pochopení nejen Štúra samotného, ale i celého období slovenského národního obrození. Jeho výjimečná práce potvrzuje, že kritický přístup k národním mytologiím neznamená jejich popření, ale naopak může vést k hlubšímu a autentičtějšímu pochopení vlastní historie.

Štúr jako člověk, nejen ikona

Často vnímáme Štúra jako bronzovou sochu – vznešeného národního buditele bez lidských vlastností. Demmel však ve své knize přináší mnohem plastičtější obraz muže z masa a kostí, který se potýkal s běžnými životními radostmi i strastmi.

Štúrův život byl protkán intenzivními přátelstvími. Nejbližší mu byli Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža, s nimiž sdílel nejen ideály, ale i každodenní starosti. Jejich vztah nebyl jen pracovní – často si psali osobní dopisy plné humoru a vzájemné podpory. Když byl Štúr v těžkých časech pronásledován úřady, právě tito přátelé mu poskytovali útočiště a pomoc.

Romantická stránka Štúrova života byla komplikovanější, než se tradičně uvádí. Jeho vztah s Máriou Pospíšilovou nebyl jen platonickou láskou – jejich korespondence odhaluje hluboký citový vztah, který však ztroskotal na praktických překážkách. Později ho hluboce zasáhla smrt Adely Ostrolúcké, s níž ho pojilo duchovní porozumění.

Při vydávání Slovenských národních novin se Štúr potýkal s neustálým tlakem cenzorů. Musel být mistrem diplomatického jednání – často celé noci přepisoval články tak, aby prošly cenzurou, a přitom zachovaly své poselství. Jeho osobní korespondence odhaluje frustraci z těchto omezení: „Opět jsem musel změnit polovinu čísla, ale nevzdáme se.“

Štúrovo zdraví bylo podlomeno neustálým pracovním nasazením. Trpěl častými migrénami a žaludečními potížemi, což dokumentují dopisy jeho lékaře. Přesto pokračoval v práci – často psal články v horečkách nebo cestoval navzdory nemoci. Toto sebeobětování se pravděpodobně podepsalo na jeho předčasné smrti.

Málo se ví o Štúrových finančních problémech. Vydávání novin bylo ztrátové, často musel žádat o půjčky a žil velmi skromně. Jeho osobní účetní knihy ukazují, že většinu peněz investoval do tisku a distribuci slovenských knih, zatímco sám často chodil v obnošeném oblečení.

Lidská tvář ikony

Teď vidíme Štúra jako člověka plného protikladů – byl vizionářem s praktickými starostmi, intelektuálem řešícím i přízemní problémy, národním buditelem s osobními tužbami. Právě tato lidská dimenze činí jeho odkaz ještě působivějším – nebyl to nedosažitelný ideál, ale člověk, který navzdory všem překážkám dokázal změnit dějiny svého národa.

Tento komplexnější pohled na Štúra nám pomáhá lépe pochopit jeho motivace a oběti, které přinesl pro své poslání. Jeho lidskost ho činí bližším a jeho úspěchy o to obdivuhodnějšími.

Proč je Štúr znovu sexy a význam nového pohledu

Demmelův přístup ukazuje Štúra nikoli jako zkamenělou sochu na podstavci, ale jako živého, komplexního člověka své doby. Je to nová přitažlivost národního hrdiny. Štúr se stává znovu „sexy“ především proto, že současná generace v něm objevuje témata, která rezonují s dnešní dobou.

Jako mladý intelektuál vzdorující establishmentu představuje inspirativní vzor pro současné aktivisty. Jeho boj za kulturní identitu v globalizovaném světě 19. století připomíná dnešní snahy o zachování lokálních specifik. Osobní dramata a vnitřní konflikty mezi ideály a realitou jsou blízké dnešním mladým lidem.

Demmel odvážně boří tradiční obraz Štúra jako dokonalého, téměř světeckého hrdiny. Ukazuje člověka plného rozporů. Vzdělaného evropského intelektuála i vášnivého národního buditele. Romantického básníka i pragmatického politika. Muže pevných zásad, který prožíval hluboké osobní krize.

Skutečnost, že nový, lidštější pohled na Štúra přichází od maďarského historika, má také symbolický význam. Demonstruje možnost společného kritického zkoumání „citlivých“ historických témat. Nabourává tradiční nacionalistické interpretace na obou stranách.

Význam nového pohledu na Ľudovíta Štúra

Demmelova práce představuje průlomový moment v slovensko-maďarských vztazích. Jako maďarský historik přistupuje ke Štúrovi s vědeckou objektivitou, která překračuje tradiční národnostní antagonismy. Jeho pohled potvrzuje, že je možné studovat sdílené dějiny bez předsudků a nacionalistického zabarvení.

„Když dokážeme společně kriticky zkoumat naše národní hrdiny, můžeme lépe porozumět našim společným dějinám,“ tvrdí Demmel. Jeho přístup otevírá cestu k dialogu mezi slovenskými a maďarskými historiky, který byl dosud často zatížen vzájemnými předsudky.

Demmelův portrét Štúra jako mladého, dynamického intelektuála resonuje se současnou mladou generací. Ukazuje Štúra jako člověka, který ve 20 letech již požíval značnou autoritu mezi vrstevníky. Ovládal několik jazyků a měl rozsáhlý kulturní přehled. Nebál se jít proti proudu a prosazovat revoluční myšlenky. Dokázal spojit intelektuální práci s praktickým aktivismem.

Demmelova kniha představuje zásadní přehodnocení Štúrova obrazu. Ukazuje, že národní hrdinové mohou být studováni kriticky, aniž by to snižovalo jejich význam. Mezinárodní spolupráce historiků přináší nové pohledy. Historie není statická, ale neustále se vyvíjející disciplína.

Tento nový pohled na Štúra nám připomíná, že i největší osobnosti našich dějin byly především lidmi se svými úspěchy i pochybnostmi, vizemi i omyly. Právě toto poznání činí jejich odkaz autentičtějším a inspirativnějším pro současnost.

Zdroje: 2015 , Originální název: A szlovák nemzet születése: Ludvík Štúr és a szlovák társadalem a 19. századi Magyarországon , 2011 , Ľudovit Štúr. Zrod moderního slovenského národa v 19. století. https://dennikn.sk/337791/co-ste-sturovi-doteraz-nevedeli-pretoze-sa-nikto-nepytal/ , https://sk.wikipedia.org/wiki/J%C3%B3zsef_Demmel