Hlavní obsah
Cestování

Mrtvé moře je hustší než krev a slanější než slzy

Foto: Petr Janaš

Fotoreportáž z Izraele, Jordánska a Palestiny - Článek na pokračování

Vystupujeme rozespalí z autobusu v liduprázdné krajině hor, kde se tyčí několik obrovských hotelů – betonové kolosy, které nelze přehlédnout. První, co zaslechnu je zvuk motoru, první, co uvidím je Škoda Octavia s izraelskou registrační značkou.

Článek

Právě tiše opouští parkoviště, na které jsme dorazili.

Zvláštní ticho panuje v téhle nadmořské výšce. I když, „výška“ zní divně – jsme přece pod hladinou moře. Mrtvé moře, bezodtoké slané jezero rozkládající se mezi Izraelem, Jordánskem a Palestinou, zůstává jednou z nejunikátnějších přírodních lokalit na planetě. Jeho hladina je přibližně 440 metrů pod úrovní světového oceánu a toto číslo se kvůli neúprosnému vysychání neustále snižuje.

Je půl osmé ráno. Mám na sobě zimní bundu a představa, že za chvíli budu v plavkách, mi připadá legrační. Nejprve si ale dáváme ranní kávu v právě otevřeném obchodě s kosmetikou, jak jinak než z Mrtvého moře. Majitelé otevřeli evidentně jen kvůli nám – okolí ještě spí.

Žlutý písek, roztroušené palmy, světle modrá hladina a veškerá infrastruktura připravená na návštěvníky. Kávovary, WC, sprchy, převlékárny. Sem tam někdo běží v teplákové soupravě podél vodní plochy, někde se procházejí kočky, jinak jen my, naše dvacetičlenná skupina.

Foto: Petr Janaš

Jeden Čech, devatenáct Rusů, průvodkyně a řidič autobusu. Rus jménem Rodion, bez centimetru dva metry, projevuje eminentní zájem o konverzaci v ruštině už od hranice v Ejlatu. Manželku a dva téměř dospělé syny nechává stranou a mě se vyptává na všechno možné. Asi jsem mu v této skupině asi podezřelý. Roďa, rusky Родион, je jméno s bohatou historií a silným literárním nábojem, bude mít ještě své místo v dalším vyprávění.

V osm hodin už svítí slunce naplno. Nastal čas. Šup do plavek a do vody. Máme tam strávit maximálně dvakrát dvacet minut, pak jedeme k řece Jordán na další „koupání“. Vznáším se v Mrtvém moři. Je to určitě zvláštní a příjemný zážitek. Voda trochu připomíná olej a nadnáší mnohem víc než třeba solné jezero na Kapverdách.

Nadnáší nás jako loutky v rukou neviditelného loutkáře. Kolem nás ticho. Mrtvé moře umírá. Pomalu, měřitelně. Je to smrt tak pomalá, že ji během jedné návštěvy nezaznamenáte, ale přesto nevyhnutelná jako západ slunce. Vznáším se v tekutině, která je hustší než krev, slanější než slzy. Přemýšlím o tom, že tohle místo je skutečně jedinečné.

Za dvacet minut musíme ven. Tělo asi déle nevydrží – sůl by začala pálit. I tady platí pravidlo všeho s mírou. Tuším, že až jednou, možná za dvacet, možná za padesát let, někdo přijede na toto místo a najde jen sůl, jen propadliny, jen vzpomínku na moře.

Foto: Petr Janaš

Po Mrtvém moři neplují žádné lodě. Jeho voda je tak hustá, že by plavidla prostě nefungovala. Pokud jste tedy snili o romantické plavbě loďkou, můžete na ni rovnou zapomenout. Hladinu nebrázdí žádné koráby. Mrtvé moře přitahuje návštěvníky ze Středomoří už tisíciletí. Na tomto místě se ukrýval král David. Bylo to jedno z prvních léčebných center světa a zdroj darů používaných od egyptské mumifikace až po výrobu prvních hnojiv.

Tajemství jedinečného přírodního fenoménu

Mrtvé moře představuje jeden z nefascinujících a nejunikátnějších přírodních útvarů na celé planetě, jehož charakteristické vlastnosti a geografická poloha z něj činí místo zcela výjimečné, a to v globálním měřítku. Tento bezodtoký slaný vodní útvar je sdílen mezi třemi politickými entitami – Izraelem na západním břehu, Jordánským hášimovským královstvím na východě a palestinskými územími, konkrétně na Západním břehem Jordánu.

Jeho geografická poloha je natolik specifická, že již sama o sobě vyvolává úžas – hladina moře – jezera se nachází, jak už jsem psal, přibližně čtyři sta třicet metrů pod úrovní světového oceánu, což z něj činí nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu přístupné člověku bez nutnosti ponorů či jiných speciálních technických prostředků.

Tato bezodtoká vodní plocha, která v hebrejštině nese název Jam ha-Melach, doslova Moře soli a v arabštině al-bahr al-Majit, tedy Mrtvé moře, leží v tektonické prohlubni známé jako Jordánské údolí, které je součástí rozsáhlejšího Levantského riftu – známého geologického útvaru táhnoucího se od Turecka přes Sýrii, Libanon, Izrael, Palestinu a Jordánsko až k Africkému kontinentu.

Foto: Petr Janaš

Tento rift je výsledkem procesů spojených s pohybem tektonických desek, které probíhají již miliony let a postupně vytvořily hlubokou prohlubeň. Samo jezero dosahuje maximální hloubky přibližně tři sta čtyři metry, čímž se řadí mezi nejhlubší hypersalinitní jezera na světě.

Pokračování příště.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz