Článek
Vědci z Žatce proto v utajení vyvinuli biologickou armádu nové generace. Kdo jsou tito chmeloví gladiátoři, kteří dokážou přežít klimatické peklo, a proč na ně teď s nadějí kouká celá beer-geek komunita i zbytek Evropy?
Představte si páteční večer. Sedíte na zahrádce své oblíbené hospůdky, slunce pomalu zapadá a číšník před vás staví orosený půllitr. Hustá pěna drží jako helvétská víra, barva má odstín poctivého jantaru.
Nové genetické linie s rodokmenem z Žatce…
Loknete si… a místo té známé, nádherně vyvážené hořkosti ucítíte jen unavenou, plochou chuť bez výrazu. Noční můra? Bohužel možná realita nejbližších let. Tedy pokud by do hry nevstoupili čeští vědci z Žatce.
Odrůda chmele otáčivého, pěstovaná v Žatecké chmelařské oblasti jede o nejznámější odrůdu chmele na světě
Reklama na žatecký chmel
Česko drží jeden světový rekord, na který jsme patřičně hrdí – vypijeme nejvíc piva na hlavu na celé planetě. Jenže naše národní dědictví se ocitlo v přímém ohrožení. Klimatická změna totiž neklepe na dveře, ona nám rovnou vykopává dveře chmelnice. Tradiční poloraný červeňák (ve světě proslulý jako Saaz hop), ten chmelařský drahokam, který dává českému ležáku jeho nezaměnitelný charakter, zažívá těžké časy. Extrémní sucha, tropické teploty a nepravidelné srážky dělají z pěstování chmele sázku do loterie.
Když chmelu chybí chuť (hořkost)
Chmel je docela citlivka. Když ho v létě uškvaříte na slunci bez kapky vody, nejenže vyroste méně hlávek, ale co je horší, klesá v nich obsah takzvaných alfa-kyselin. To jsou přesně ty látky, které dělají pivo pivem – dodávají mu onu kýženou hořkost. Výsledek? Pivovary musí spotřebovat mnohem více chmele, aby dosáhly stejné chuti, což cenu zlatavého moku tlačí neúprosně nahoru.
A aby toho nebyl málo, pouhá čtvrtina českých chmelnic má funkční zavlažování. Zbytek? Modlení se k svatému Petrovi za každý mrak. Pro milovníky ležáků od Prahy po New York je to katastrofa – např. v roce 2022 srazilo brutální sucho export našeho chmele do USA na polovinu!
