Nenasytný kolos AGROFERT, a.s.

Hospodářský gigant čítající bezmála stovku dceřiných společností dokázal během pouhých čtyř let vysát ze zemědělských fondů více než pět miliard korun. A Brusel nyní dává jasně najevo, že trpělivost s českou právní akrobacií definitivně dochází.

Příběh dotačního apetitu skupiny Agrofert připomíná dokonale promazaný stroj, který bez ohledu na politické bouře, soudní procesy či výhrady Evropské komise chrlí stovky milionů korun ročně. Analýza dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) za fiskální roky 2022 až 2025 odhaluje rozsah, v jakém holding ovládl tuzemský systém veřejných podpor.

Během sledovaného čtyřletého období si celkem 97 firem z Babišova koncernu rozdělilo závratných 5,37 miliardy korun. Z evropských programů – včetně povinného českého spolufinancování – přiteklo do pokladen Agrofertu 3,73 miliardy korun. Z pohledu celkového evropského balíku spravovaného SZIF to představuje 2,6 procenta.

Ještě výmluvnější je však pohled na čistě národní dotace, tedy peníze plynoucí přímo z kapes českých daňových poplatníků. Z nich si Agrofert ukrojil 1,64 miliardy korun. V přepočtu na podíl z celkového objemu národních zemědělských podpor jde o ohromujících 9,9 procenta. Jinými slovy: téměř každá desátá koruna, kterou český stát v posledních čtyřech letech poslal na podporu zemědělství, skončila v jediné podnikatelské skupině.

A to zdaleka není vše. Čísla ze SZIF zachycují pouze výseč české reality. Pokud nahlédneme do konsolidovaných výročních zpráv celého mezinárodního holdingu, do kterých se promítají i další dotační tituly a zahraniční aktivity, šplhají roční příjmy z veřejných rozpočtů ještě výše – od 1,67 miliardy korun v roce 2024 až po rekordních 2,18 miliardy korun v roce 2023.

Struktura čerpání ukazuje, že dotační penězovod nejlépe funguje pro velkochovy a klíčové zpracovatelské podniky. Absolutním premiantem celého holdingu se v letech 2022 až 2025 stala společnost Vodňanské kuře, která ze SZIF odčerpala 386,62 milionu korun. V těsném závěsu za ní následují další obři živočišné výroby:

Tyto sumy se navíc týkají jak peněz, na které mají zemědělci při splnění podmínek zákonný nárok, tak i projektových, nenárokových dotací, o jejichž přidělení rozhodují úředníci a hodnoticí komise.

Obří finanční toky však nyní narážejí na zásadní bariéru. Evropská komise zopakovala svůj nekompromisní verdikt: český předseda vlády je v přímém střetu zájmů. Převod majetku do svěřenského fondu RSVP Trust podle Bruselu problém neodstranil, mimo jiné proto, že potenciálními obmyšlenými osobami jsou premiérovi potomci. Zastavení evropských peněz pro Agrofert tak visí ve vzduchu jako reálná hrozba, která může narušit léta budovaný byznysový model.

Kredibilitě holdingu nepřidává ani dění v českých soudních síních. Tam se právě rozplétá kauza společnosti Pekárna Zelená louka ze skupiny Penam, jejíž dva bývalí vysocí manažeři – a spolu s nimi i samotná firma – čelí obžalobě z dotačního podvodu. Podle státního zástupce neoprávněně vylákali stomilionovou dotaci na údajně inovativní linku na výrobu toastového chleba. Přestože tento případ spadá do dřívějšího období a jiného operačního programu, stává se symbolem toho, jak agresivně dokázaly firmy koncernu o veřejné peníze usilovat.