Článek
To, co dodává cestě do Senegalu ten pravý kouzelný nádech, jsou příběhy jednotlivých cestovatelů, s nimiž sdílíte každodenní dobrodružství. Jejich radosti, trápení, sny a touhy se splétají dohromady a vytvářejí jakési neviditelné vlákno, které nás všechny spojuje.
Atmosféra na letišti byla naplněna lehkou nervozitou a očekáváním. Všude turisté mířící do různých koutů světa. My na cestě do Senegalu. Všichni se těšíme. A mezi nimi jsme byli my, parta natěšených výletníků, co brzy zamíří k africkým břehům. Kolem nás se ozývalo cvakání zavazadel, tlumené rozhovory a občasné pozdravy mezi starými známými. Mezi těmi všemi lidmi se objevila Marioneta (říkejme ji takto) – elegantní blondýnka, s rychlým krokem a širokým úsměvem na tváři, vezoucí kufr, který spíše připomínal malý obývací pokoj na kolečkách.
Někdy jsou nad všechny vzpomínky na exotickou dovolenou ty nejsilnější vzpomínky na lidi, se kterými dovolenou trávíte. Lidi, kteří jedou spolu s vámi do stejného rezortu. Ještě na letišti v Praze se ani neznáte, jen na sebe koukáte. V letadle při prvních turbulencích se dozvídám příběh pětapadesátileté Marionety, proč cestuje sama do Senegalu. Je zamilovaná. Poznala svou životní lásku na předminulé dovolené. Její vyvolený je osmnáctiletý Senegalec pracující jako bavič v hotelu.
„Jsem Marioneta,“ představila se a upřímně na mně upřela své krásné modré oči. „Vy taky letíte do Dakaru, nebo vystupujete už na Boa Vista?“ Začal jsem odpovídat a zjistil, že jedeme do stejného rezortu. Měli jsme si tedy hodně o čem povídat. Při první větší turbulenci se Marioneta hřejivě usmála a započala svůj příběh. „Víš, jedu do Senegalu znovu, protože jsem tam poznala svého milovaného minulý rok. Jmenuje se Mahmed, je mu 18 let a pracuje jako animátor. Byla to láska na první pohled.“ Když to řekla, začala ukazovat fotky na svém telefonu – mladý Senegalec s úsměvem, který by mohl rozjasnit i nejtmavší noc. „Řekla jsem si, že život je příliš krátký na to, abychom se nechytili příležitostí, které nám přijdou do cesty.“
Marioneta pak vyhlásila, že si vyhlédla dům na senegalském pobřeží. „Není drahý,“ dodala se směsicí hravého úsměvu a plápolajícího nadšení v očích. „Je to právě tolik, co obdržím za svůj domek u Prahy, jen co z něj nějak vypudím své potomky.“ Ukazovala nám fotografie nádherného domu, s bazénem jen pár kroků od moře. „Já vím, že ostatní na mě koukají jako na blázna, ale co na tom. Každý máme právo na svůj sen, ne?“ Pravila s trochu děsivým úsměvem, zatímco my ostatní jsme ji poslouchali s úžasem. „A že má dcera se mnou přestala mluvit? Je ještě mladá, nechápe sílu lásky!“
Ale to už Marioneta vyhlížela jiné cestující v nadějí, že najde další chápající posluchače. Oslovila racionálně vyhlížející matku s asi sedmnáctiletým synem, kteří seděli v letadle hned za ní: „Taky na dovolené se svým přítelem?“
Cestou k africkým břehům se měnila očekávání a nervozita v přátelství a zvědavost. Marionetin příběh byl jen začátek velké mozaiky zážitků, které nás teprve čekají. Byla to připomínka, že dovolená není jen o krásné přírodě a památkách či safari, ale hlavně o lidech, které na cestách potkáme. A tak jsme se těšili na to, co nám Senegal přinese – s Marionetou v čele, plnící si svůj romantický sen, zde mezi lagunou La Somone, písečnými dunami a mangrovovými lesy.
Senegal. Laguna La Somone a Riu Baobab. Tohle je místo, kde se sny mění ve skutečnost a čas ztrácí svůj význam. Mezi nekonečnou, dlouhou písečnou pláží, která vábí svým jemným pískem, a lagunou La Somone, jejíž klidné vody a hnízdící ptáci lákají každého cestovatele. Pláž se táhne na kilometry daleko a při procházce po ní se vám může zdát, že jste v místě, kde končí svět a začíná ráj.
Společně zvládneme maraton výletů spolu s touto partou bezvadných lidí, které vám popíšu krok za krokem a nevynechám jediný pikantní detail v příštím vyprávění. Čeká nás mezipřistání na ostrově Boa Vista a hned poté zažijeme vzpouru českých pasažérů v tranzitu.
