Článek
Obchody jsou zavřené, stánky prázdné, a i ty nejrušnější ulice, které obyčejně pulzují životem, vypadají jako mrtvé.
Konečně, po dlouhém hledání, zahlédnu v dálce slabě osvětlený nápis, který mi dává naději. Nápis „Bar BATURRO“ září na neexistujících dveřích a slibuje osvěžení. Bez váhání vcházím dovnitř a zastavuji se na okamžik, abych se rozhlédl. Na první pohled je zřejmé, že prostor je prázdný – není tu ani jedna živá duše, žádní hosté, žádný hluk, žádné rušné rozhovory nebo smích, který bych očekával od průměrného baru doma v tuto hodinu. Pokud však jde o estetiku a atmosféru, bar BATURRO působí téměř magicky. Od starožitných stoliček až po ozdobné lampy vyzařuje jisté ultra retro kouzlo. Ze stěn na mě shlížejí staré fotografie a reklamy.
Sedám si a objednávám si pivo. Obsluha mi bez váhání podává plechovku s názvem Cruzcampo. Rudá barva plechovky září pod světlem a okamžitě vzbuzuje můj zájem. Není to značka, kterou bych znal, ale na tom teď vůbec nezáleží. Otevírám plechovku s uspokojením a první doušek mně zaplaví chladnou úlevou.
Vracím se na svůj pokoj v malém hotelu. Je ticho, cítím závan nočního vzduchu z otevřeného okna, ale přesto nemohu dlouho spát. Možná za to může vzrušení z nových zážitků, možná pocit, že město i jeho noční scéna mají stále co nabídnout. Hlavou mi víří myšlenky o tom, co jsem viděl a zažil, ale zároveň se mi nechce tuto noc trávit zavřený v pokoji. Po krátkém spánku a chvíli převalování se rozhodnu. Musím znovu ven. Jsou přesně čtyři hodiny ráno, když opouštím hotel. Ulice jsou poklidné, ale jak se blížím k náměstí před hotelem, město začíná znovu ožívat jako hudba, která se zvolna ladí na další skladbu.
Náměstí u hotelu je stále velmi živé, ačkoliv už je zcela jiný den. Překvapuje mě, kolik lidí je ještě venku – a ještě více mě fascinuje, jak živí a energičtí jsou. Ze všech koutů slyším tóny kubánské hudby – kytara, zpěv. Tanec je všude. Skupinky mladých lidí tančí přímo pod širým nebem, na dlažbě náměstí. Z jedné strany sem doléhá rytmus salsy, z druhé uvolněné tóny místního songu. Starší páry sedí na lavičkách a sleduje dění, zatímco mladí, jako by nevěděli, co je spánek. Pobíhají sem tam a smějí se. Ten obraz je tak neuvěřitelně autentický, tak živý, že mám pocit, jako bych se ocitl v nějakém snu nasáklém barvami, emocemi a hudbou.
Všimnu si čtyř otevřených stánků s kávou a drobným občerstvením, kolem kterých sedí malé skupinky lidí. Někteří klábosí, jiní jen tiše pozorují dění, další mají v rukou hrníčky a svírají je, jako by vychutnávali poslední doušky. Nemohu odolat. Vydávám se ke stánku a objednávám si kávu. Už samotný proces přípravy kávy je tady téměř uměleckým rituálem. Barista, dlouhovlasý Kubánec, se pohybuje s lehkostí a elegancí, jako by tančil. Připravuje kávu s pečlivostí a vášní, kterou jste si mohli představovat snad jen ve snu o dokonalé Kubě.
Když mi podává šálek, přidává k němu něco navíc – ten nejautentičtější dotek Kuby. Dotek žijící svobodným duchem tady v Camagüey. Místo typického plastového míchátka mi předává malý kousek syrové cukrové třtiny. Má to být nejen způsob, jak kávu zamíchat, ale také kus přírody, tradice, života. Poděkuji. Široce se usměje – úsměv tak upřímný a srdečný, že v tu chvíli mám pocit, že jsem dostal mnohem víc než jen kávu a cukr.
Posadím se na nízkou zídku poblíž stánku a zhluboka se nadechnu. Noční vzduch hraje zvláštní směsí vůní – káva, svěží karibský vánek, voňavé dřevo z cigár a smažené dobroty z vedlejšího stánku. Kávu pomalu srkám, cítím, jak se sladkost cukrové třtiny mísí s hořkostí nápoje. Sleduji tančící pár, který nepřestává s radostí pohybovat boky magických rytmů.
Jsem fascinován – Kubánci tančí s takovou energií, až mám chuť se k nim připojit, ale zůstávám raději pozorovatelem. Mám pocit, že právě teď a tady jsem pochopil podstatu noční Kuby. Je to místo plné života, vášně a hudby, která nenechá nikoho sedět v koutě.
Koukám hodinu, možná déle, a ani si to neuvědomuji. Pomalu mi dochází, že noc je skoro u konce. Slunce se brzy začne probouzet a s ním i celé město. Ale já si tu noční atmosféru budu pamatovat navždy.
