Hlavní obsah

Obviněný 98letý dozorce Sachsenhausenu: Jaký smysl má soudit téměř stoleté lidi za zločiny?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Everett Collection, licence Canva

Vězni v koncentračním táboře Sachsenhausen, Německo, 19. prosince 1938. Nacházel se severně od Berlína, poblíž správního centra všech nacistických koncentračních táborů v Oranienburgu a byl výcvikovým střediskem pro SS (Schutzstaffel).

Obvinění čelí bývalý strážce z nacistického koncentračního tábora. Gregor F, nyní 98letý muž, který sloužil jako dozorce v Sachsenhausenu v letech 1943 až 1945, bude stát před soudem pro mladistvé, jelikož v době svých činů byl nezletilý.

Článek

Tato otázka je v centru probíhajících debat a diskusí kolem stíhání starších osob, které se podílely na nacistických válečných zločinech. Jeden takový případ se týká téměř stoletého muže, který je v současné době souzen v Německu za svou roli bývalého dozorce SS v koncentračním táboře, kde je obviněn z napomáhání při vraždě. Je to jen jeden z mnoha starších obžalovaných, kteří čelí soudu za zločiny spáchané v období nacismu.

Bývalý strážce nacistického koncentračního tábora byl obviněn ze spoluúčasti při vraždách. Toto je jedenáctý pokus o spravedlnost pro oběti a přeživší holocaustu. 98letý muž jménem Gregor F. pracoval ve druhé světové válce jako strážce v táboře Sachsenhausen severně od Berlína. Pokud se případ dostane k soudu, bude se konat u soudu pro mladistvé, protože v době spáchání těchto činů byl Gregor mladistvý. Předpokládá se, že soud bude v Hanau, blízko jeho bydliště.

Státní zástupci tvrdí, že pomáhal v zabíjení tisíců vězňů. Jeho mentální stav byl zkoumán a byl shledán schopným čelit soudnímu řízení s některými omezeními. Právník, který zastupuje bývalého vězně ze Sachsenhausenu, doufá, že soudní proces odhalí, jaké role hráli lidé, kteří možná nebyli přímo zapojeni do vraždění, ale pomáhali nacistickému režimu. V Sachsenhausenu bylo uvězněno více než 200 000 lidí, z nichž více než polovina byla zavražděna. Mezi způsoby zabíjení patřilo masové udušení v plynových komorách a popravy tisíců sovětských válečných zajatců.

Případy jako je ten s Gregorem F. se začaly objevovat po roce 2011, kdy byl soudem odsouzen John Demjanjuk, strážce v táboře Sobibor a Treblinka. To otevřelo cestu pro další soudní procesy s lidmi, kteří byli součástí nacistického systému, i když nebyli přímo zapojeni do konkrétních zločinů. Například 97letá žena, která pracovala jako sekretářka v koncentračním táboře Stutthof, byla německými soudy shledána vinnou ze spoluúčasti na 10 500 vraždách.

Historie stíhání nacistických zločinů je složitá a sahá až do 40. let 20. století. Nicméně teprve v 60. letech 20. století získalo stíhání na dynamice, k čemuž přispěly medializované procesy a změny v německém právu umožňující stíhání spolupachatelů vražd. Procesy slouží k několika účelům. V první řadě se snaží přinést spravedlnost obětem a jejich rodinám a zajistit, aby osoby odpovědné za nepředstavitelná zvěrstva byly pohnány k odpovědnosti bez ohledu na jejich věk nebo odstup času.

Kromě toho tyto procesy hrají zásadní roli při vzdělávání veřejnosti o hrůzách holocaustu a nacistických válečných zločinech. Předkládáním těchto případů soudu se Německo snaží čelit své temné minulosti, podporovat historickou paměť a zajistit, aby budoucí generace pochopily důsledky nenávisti a extremismu. Procesy slouží také jako odstrašující prostředek a vysílají silný signál, že ani po desetiletích nebude možné uniknout spravedlnosti.

Zatímco někteří mohou zpochybňovat smysl souzení téměř stoletých lidí za válečné zločiny s argumentem, že jsou stále starší a mohli mít na zločinech jen omezenou roli, jiní se domnívají, že tyto pozdní pokusy o spravedlnost jsou důležitější než kdy jindy. Ve světle vzestupu krajně pravicového extremismu v posledních letech se stává zásadní ukázat rozhodný postoj proti jakékoli formě nenávisti a diskriminace. Trestní stíhání starších osob je jasným signálem, že nebude tolerováno těm, kteří se podíleli na hrůzách holocaustu nebo k nim přispěli.

Je důležité si uvědomit, že v případě některých zločinů neexistuje žádná promlčecí lhůta, což podtrhuje závažnost těchto zločinů a nutnost vyvození odpovědnosti bez ohledu na věk pachatele. V procesech s téměř stoletými lidmi za válečné zločiny a holocaust nejde jen o potrestání jednotlivců za jejich minulé činy, ale také o prosazování zásad spravedlnosti, podporu historické paměti a zajištění toho, aby se podobná zvěrstva již nikdy neopakovala.

Soudní procesy za válečné zločiny a holokaust slouží více účelům. Přinášejí spravedlnost obětem a jejich rodinám, připomínají veřejnosti hrůzy holocaustu, slouží jako odstrašující prostředek proti budoucím činům nenávisti a podporují historickou paměť. Trestním stíháním starších osob, které se podílely na nacistických válečných zločinech, Německo vysílá jasný signál, že před spravedlností nikdo neunikne bez ohledu na věk nebo plynutí času. Tyto procesy zajišťují, že hrůzy holocaustu nebudou nikdy zapomenuty.

Anketa

Jaký je váš názor na soudní procesy s bývalými dozorci z nacistických táborů smrti, kteří jsou v pokročilém věku?
- ano
57,1 %
- jen v některých případech
28,6 %
- je to zbytečné a nelidské
14,3 %
- ne
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 7 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz