Článek
Kontroverze ohledně plánů na přeměnu rodného domu Hitlera v rakouském Braunau na policejní stanici rozdělují společnost. Kritici namítají, že takový krok naplní diktátorovo přání přeměnit toto místo podle svých představ. Tato záležitost přináší otázku, jaký vliv by měla mít minulost na budoucnost daného místa.
Hitlerův rodný dům v Braunau neponechává nikoho lhostejným. Někteří se domnívají, že měl být zbourán, zatímco jiní vidí v přeměně na policejní stanici symbolický akt a možnost ukončit negativní vliv diktátora.
Proti plánům se přidává skupina kritiků, kteří přesvědčivě argumentují, že přeměna místa na policejní budovu dává aféře větší význam a naplňuje Hitlerovo přání. Tento názor vyvolává debatu o tom, jak postupovat s místy, která jsou spojena se zločiny z minulosti.
Vedení města Braunau a rakouské úřady se musí rozhodnout, jakým způsobem využít tento kontroverzní objekt. Jejich rozhodnutí však nemohou být lehkovážná a musí zohlednit historickou zátěž a symboliku tohoto místa. V této kontroverzní záležitosti není jednoznačně správná cesta a rozhodnutí musí být uvážlivé a citlivé na pocity a názory veřejnosti.
Kritici těchto plánů tvrdí, že tím splní diktátorovo přání, aby se z jeho rodného domu stala budova úřadu státu. Díky článku v dobovém tisku, který uvádí, že Hitler si přál, aby jeho rodný dům byl přeměněn na kanceláře okresních úřadů.
Tato debata je zvláštní – pokus o zabezpečení budovy, aby se nestala neonacistickou svatyní, může vyústit ve splnění nacistického diktátorovy touhy. Od roku 2016 má rakouská vláda kontrolu nad zchátralou budovou, aby preventivně zabránila jejímu zneužití.
Je těžké rozhodnout, jak nejlépe využít tuto budovu. Je zřejmé, že veškeré plány budou vždy zpochybňovány a spojovány s Hitlerovým přáním. Je však jasné, že nelze nechat budovu zchátrat nebo se stát magnetem pro neonacisty.
Přestavba domu na policejní stanici se zdá být rozumným krokem. Přesto, by to také splnilo Hitlerovo přání, jak ukazuje onen dobový článek místních novin z 10. května 1939. Co je tedy správné? Stojí také za zmínku, že v domě Hitler strávil jen krátkou dobu, přesto však stále přitahuje nacistické sympatizanty z celého světa. Je to smutný připomínka toho, jak velký vliv může mít jedna osoba a její ideologie na svět.
Zdá se, že Rakousko, země, která se dlouho vyhýbala uznání své společné odpovědnosti za nacistické zločiny, nyní čelí důsledkům své minulosti. Na příkladu Hitlerova rodného domu se zřetelně ukazuje, jak složité je vyrovnat se s těžkým historickým dědictvím.
Od roku 1826 byl domovním číslem domu Předměstí 219 a od 1890 se změnilo na Předměstí Salcburk 15. Od 17. století v něm fungoval hostinec a původně byl tvořen dvěma budovami. V roce 1888 jej začali provozovat manželé Dafnerovi. Mezi obyvateli domu na konci 19. století byli Alois Hitler, celní úředník, jeho třetí manželka Klára Pölzlová a jejich děti, které zde žily v jednom z bytů. Dne 20. dubna 1889 se jim zde narodil Adolf Hitler, pozdější německý kancléř a diktátor.
Rodný dům Adolfa Hitlera
Franz Dafner, majitel domu a hostinský, zemřel v roce 1891. Jeho vdova Helena, později provdaná za Jakuba Bachleitnera, hostinec vedla až do roku 1911, kdy jej prodala. Nový majitel, Josef Pommer, provozoval hostinskou činnost v letech 1912–1938. Po anšlusu Rakouska nacistickým Německem koupil dům Martin Bormann v roce 1938 za čtyřnásobek tržní hodnoty.
Budova prošla rekonstrukcí a byla přeměněna na kulturní centrum s galerií a veřejnou knihovnou. V letech 1943–1944 zde byly vystavovány díla místních umělců. Po osvobození Rakouska americkou armádou byla v galerii 1. listopadu 1945 otevřena výstava o koncentračních táborech. V roce 1952 byl dům navrácen původním majitelům. Do roku 1965 sloužil jako veřejná knihovna a poté byl krátce využíván bankou. Od roku 1970 sloužila budova jako škola a od roku 1977 jako denní centrum a dílna pro osoby se zdravotním postižením.
V roce 1989 město Braunau am Inn vztyčilo před domem na příležitost 100. výročí narození Adolfa Hitlera pamětní kámen z mauthausenské žuly. Město se zároveň distancovalo od Hitlera a přestalo prodávat suvenýry s jeho jménem.
Zdroj: Wikipedia
