Článek
Skvost, postavený v roce 1862 podle návrhu stavitele Josefa Arnolda, prošel během své téměř 160leté existence mnoha dramatickými osudy. Od doby svého vzniku až po současnost si Arnoldova vila uchovává jedinečné svědectví o proměnách bydlení, životního stylu a společenských změn, které Brno a jeho obyvatelé prožívají.
Vznik Arnoldovy vily je úzce spojen s prudkým rozvojem Brna v 19. století, kdy se město začíná rozrůstat za hranice svého historického jádra. Nová průmyslová éra podněcuje příchod řady podnikatelů a bohatých měšťanů, kteří touží po vysoce reprezentativním a komfortním bydlení. Vzniká první vilová kolonie nad lužeckým parkem, jejímž stavitelem a průkopníkem je právě Josef Arnold.
Arnold, sám uznávaný brněnský architekt a stavitel, si v roce 1862 nechává postavit na svém pozemku nad Lužánkami honosnou vilu v historizujícím slohu. Tento dvoutraktový dům s prvky art-deco a romantizující gotiky je ve své době dokonalou ukázkou dobového vkusu a životního stylu zámožných brněnských měšťanů. Arnoldova vila je navíc umístěna v krásné zahradě, která ji dokonale doplňuje a dotváří její charakter.
Majitelé vily
Po téměř 21 letech vlastnictví Arnoldových přechází vila do rukou dalších majitelů. Vilu kupuje vdova Cecilie Hože (rozená Löw-Beerová), sestra průmyslníka Alfreda Löw-Beera a teta Grety Tugendhatové. Právě za její éry vila prochází rozsáhlou přestavbou v duchu art-deco, která ji povyšuje na skutečný architektonický skvost.
Tragédií se však stává nacistická okupace v roce 1939, kdy byla vila zkonfiskována a usídlilo se zde Gestapo. Téměř všichni židovští majitelé jsou postupně deportováni do koncentračních táborů, kde je čeká smutný konec. Cecilie Hože umírá v Terezíně v roce 1942, zatímco její syn Max Hože a jeho manželka Bedřiška zahynou neznámo kde, pravděpodobně v plynových komorách.
Přesto si vila uchovává svou důstojnost. Po válce dále plní různé účely – slouží jako mateřská škola (v 60. letech navštěvovalo mateřskou školu sto padesát dětí) nebo sídlo Státních lesů (1951–2012).
Znovuzrození Arnoldovy vily
Arnoldova vila přežije všechny tyto turbulence, v posledních desetiletích čelí vážnému nebezpečí chátrání a zániku. Naštěstí v roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou a v roce 2012 je zařazena na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek ČR. V roce 2021 se dočká mimořádně zdařilé rekonstrukce pod vedením Muzea města Brna. Náklady na obnovu dosáhly 130 milionů korun a za přispění Fondů EHP a Norska je vila kompletně zrekonstruována v prosinci 2023 se slavnostně otevírá jako Centrum dialogu, věnuje se architektuře, historii a společenským tématům.
Vila je jedinečná nejen svou historií, ale také mimořádnou architekturou. Josef Arnold, její architekt a první majitel, byl uznávaným odborníkem, který dokázal vytvořit harmonické propojení historického slohu a moderních prvků. Dům tak nese prvky historizujícího romantismu, ale zároveň obsahuje i rysy art-deco, které byly přidány v průběhu přestavby.
Zvláštní pozornost si zaslouží také samotná dispozice vily, která je navržena na principu podélného tzv. dvoutraktu a příčného jednotraktu. Toto originální řešení umožňuje efektivní využití prostoru a zároveň vytváří zajímavé architektonické prvky, jako jsou sdružená okna, hluboká obdélná nika či výrazný rizalit. Interiér vily je navíc doplněn o řadu dekorativních prvků, jako jsou litinové radiátory, štukové či bohatě zdobené dřevěné obložení.
Zahrada Cecilie a Cornela Hože
Součástí Arnoldovy vily je její krásná zahrada, v průběhu let kultivována a přizpůsobena jejím aktuálním majitelům. Zvláštní roli sehrává zahrada za vlastnictví Cecilie a Cornela Hožových. Manželé nechávají zahradu upravit do podoby anglického parku s množstvím okrasných dřevin, altánků a dalších zahradních prvků.
Zahrada tak dokonale doplňuje elegantní architekturu vily a vytváří harmonický celek. Její dominantou se stává impozantní dřevěný altán, který slouží jako oblíbené místo pro společenské události a setkání majitelů vily. V roce 2023 je zahrada, už bez altánu, obnovena a znovu zpřístupněna veřejnosti. Dnes nese jméno Zahrada Cecilie a Cornela Hože.
Arnoldovo dílo a jeho odkaz
Josef Arnold zanechal v Brně nesmazatelnou stopu. Byl jedním z nejvýznamnějších architektů 19. století, který se podílel na formování tváře města Brna. Jeho stavby, ať už šlo o monumentální veřejné budovy, nebo luxusní vily, vynikají nejen funkčnost, ale také bohatou architektonickou a sochařskou výzdobu. Např.:
- Kaiserova vila, 1860,
- Zemský ústav choromyslných, 1861–1863,
- Palác Bochnerů ze Stražiska, 1864–1867,
- Městské divadlo Na hradbách, 1881–1882 a mnoho dalších.
Byl zastáncem a hlavním představitelem tzv. rundbogenstilu (obloučkový styl), který do Brna přinesl z Německa. Arnoldův přínos spočívá nejen v realizaci samotných staveb, ale především v prosazování nových architektonických trendů.
Zdroje: https://www.muzeumbrna.cz/arnoldova-vila/t1515, https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Arnold
