Článek
Jak to funguje? Každý měsíc dostane váš lékař určitou částku za každého pacienta, který je u něj registrovaný. A to i v případě, že jste ho třeba celý rok nenavštívili. Ta je stanovena úhradovou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, a pro rok 2023 je to buď 54 Kč nebo 60 Kč na měsíc na jednoho pacienta. Záleží na množství hodin, které lékař týdně ordinuje, a na tom, kolik dní v týdnu je ordinace otevřena. Tato platba pokrývá základní služby, které lékař poskytuje – a to třeba i cílená a kontrolní vyšetření, injekce, převazy menších ran, vyjmutí cizího tělesa z nosu nebo zvukovodu, konzultace s příbuznými pacientů a podobně. Za tyto služby si lékař nemůže účtovat samostatně.[1]
Kapitační platba tak představuje jeden z hlavních zdrojů příjmu pro praktické lékaře a lékaře pro děti a dorost. Její výše je dána množstvím pacientů, které lékař má, a také tím, jak často a kdy je jeho ordinace otevřená. Díky této platbě může lékař poskytnout všechny potřebné zdravotní služby bez nutnosti vykazování jednotlivých výkonů.[2]
Kapitační platba je jednou z forem, jak jsou lékaři v České republice odměňováni za péči o své pacienty. Tato platba je stanovena základní sazbou, která se poté násobí věkovým koeficientem neboli indexem. Tento index bere v potaz náročnost péče o pacienta v různých věkových skupinách. Ale jak to vlastně funguje a jaký vliv na kapitační platbu má věk pacientů?
Každých pět let má svůj index, který vyjadřuje poměr nákladů na péči o pojištěnce v dané věkové skupině vůči nákladům na péči o pojištěnce ve věkové skupině 15 až 19 let. To je věková skupina, která je považována za referenční, tedy za normu, podle které se počítají ostatní indexy.
Nejvyšší index je u dětí ve věku 0–4 roky, a to 4,10. To znamená, že lékaři dostávají za péči o takového pacienta čtyřnásobek základní sazby. Důvodem je vysoká náročnost péče o miminka a batolata, která vyžadují časté kontroly a očkování. Na druhém konci spektra najdeme pacienty ve věku nad 85 let, kde je index stanoven na hodnotě 3,40. Zde je důvodem pro zvýšený index vysoká náročnost péče, která s se stárnutím obecně roste. Zajímavé je, že nejnižší index mají mladí lidé ve věku 20–24 let, kde je index stanoven na 0,90. To znamená, že lékaři dostávají za péči o tuto skupinu méně než za péči o jiné věkové skupiny.
Takže pokud se někdy budete divit, proč je vaše lékařka nebo lékař vždy tak rád, když přijde na prohlídku malé dítě nebo starší pacient, už to víte. Je to proto, že za péči o ně dostávají vyšší kapitační platbu!
Jak konkrétně kapitační platby ovlivňují přístup lékařů k pacientům?
Znáte to. Navštívíte lékaře, čekáte na ošetření a poté vám z účtu odečtou částku za služby, které jste obdrželi. Ale věděli jste, že lékař, který vás ošetřil, mohl být odměněn jiným způsobem než jen za konkrétní procedury, které provedl? Jednou z forem odměny lékařů je kapitační platba, což je pevný poplatek za každého pacienta, kterého lékař ošetřuje.
Kapitační platby mají za cíl omezit riziko nadměrného a nesprávného využívání zdravotnických služeb. Ale jak ovlivňují přístup lékařů k pacientům?
Vysoká kapitační platba by měla teoreticky motivovat lékaře k tomu, aby poskytovali kvalitnější péči. Díky tomu by měli být pacienti zdravější a méně nákladní pro zdravotnický systém. Navíc by měla tato forma odměny povzbuzovat lékaře, aby přijímali více pacientů, což by mohlo vést k lepší dostupnosti zdravotní péče.
Nicméně, existují i obavy, že vysoká kapitační platba by mohla vést k tomu, že lékaři budou méně motivováni k provedení nákladnějších procedur, které nejsou přímo pokryty kapitační platbou. Mohlo by to také vést k tomu, že lékaři by mohli přijímat příliš mnoho pacientů, což by mohlo ohrozit kvalitu péče.
Je důležité zdůraznit, že kromě kapitačních plateb jsou lékaři odměňováni také za konkrétní výkony, jako jsou preventivní prohlídky, očkování, rychlá diagnostika, péče o diabetiky a další. Tyto výkony jsou ohodnoceny bodovou hodnotou, kterou stanoví zmíněná úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví.
Nelze tedy říci, že kapitační platby samy o sobě určují přístup lékařů k pacientům. Jsou jen jednou z mnoha součástí komplexního systému odměňování lékařů, který se pokouší vyvážit potřeby pacientů, lékařů a celého zdravotnického systému.
Je třeba připomenout, že kvalita péče by měla být vždy na prvním místě a bez ohledu na formu odměny by měli lékaři vždy usilovat o poskytování nejlepší možné péče. A my jako pacienti bychom měli být vždy otevřeni a upřímní v naší komunikaci s lékaři, aby mohli co nejlépe splnit naše zdravotní potřeby.
Každý může podávat bezplatně k orgánům České lékařské komory stížnosti na lékaře, a to vždy, pokud se domnívá, že lékař postupoval neodborně nebo jednal neeticky. Stížnost může podat každý občan, tedy nikoliv pouze ten, kdo byl jednáním lékaře, proti němuž stížnost směřuje, dotčen. ČLK řeší stížnosti na jednání lékařů, kteří jsou jejími členy. Členem ČLK musí být každý lékař, který na území České republiky vykonává lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, dopadá disciplinární pravomoc ČLK na všechny profesně aktivní lékaře.[3]
_______________
[1] Dostupné z: https://ustecky.denik.cz/podnikani/prakticti-lekari-inkasuji-desetitisice-i-kdyz-k-nim-nechodite-20170530.html
[2] V Česku je zhruba 6800 praktických lékařů pro dospělé, každý z nich v průměru pečuje o tisíc až 1 500 lidí.
[3] Dostupné z: https://www.lkcr.cz/problematika-stiznostni-agendy
