Článek
Je ráno, půl šesté, a my právě vyrážíme z hotelu Jumbo ve Watamu. Čeká nás dvoudenní safari s průvodcem a řidičem. Výlet jsem si už domluvil předem s místním průvodcem Filipem, který mluví bezvadně česky. Máme celou dodávku – džíp, takže předpokládám, že nás bude víc. Procházíme recepcí, mineme hotelového vrátného a už na nás čeká mladý usměvavý Keňan v nepřehlédnutelném žlutém tričku s nápisem Pippo Dzumbo – český průvodce.
Zaplatíme každý domluvený obnos v eurech, usadíme se do džípu a čekáme. Za chvíli, ze stejného hotelu, k nám přišly další tři – všechny ženy, které byly plné elánu a v kompletní safari výbavě. Zpočátku si nás vůbec nevšímaly, jen rychle zaplatily. Na začátku jsme se na sebe trochu nedůvěřivě dívali – oni na nás a my na ně. Možná to bylo proto, že už jsme seděli na těch lepších místech a ony přišly o něco později, takže jim zbyla místa vzadu. Ale možná jen proto, že od nás Čechů se to tak nějak očekává, na všechno se mračit. Došlo k drobnému nedorozumění, když náš mladý průvodce nechtěl vracet v eurech, ale dal nám keňské šilinky, což jednoho z pasažérů docela zbytečně rozčílilo. Nakonec jsme to vyřešili gentlemansky a můžeme vyrazit na cestu.
Silnici, pokrytou červeným prachem, totiž křižuje malá skupinka. Pravděpodobně míří k napajedlu.
Tak, a už se jede. Cestou jsme si ještě vyzvedli jeden sympatický manželský pár z Břeclavi, který byl ubytovaný v sousedním resortu, přímo v centru Watamu. A musím říct, že to byli opravdoví světoběžníci. Cestovali všude možně, viděli spoustu zajímavých míst a mají nespočet zážitků, o kterých navíc umí hezky vyprávět.
