Článek
Je zajímavé sledovat, s jakou železnou pravidelností si někteří čeští politici pletou výkon mandátu s levným cirkusovým vystoupením.
Tentokrát nám tuto lekci z politické trapnosti udělil právník, předseda miniaturní hurá partičky PRO a poslanec za SPD v jedné osobě – Jindřich Rajchl. Člověk by čekal, že držitel taláru z Právnické fakulty Univerzity Karlovy bude alespoň matně tušit, jaké jsou hranice dělby moci. Omyl. Rajchl totiž pojal podezření, že parlamentní vyšetřovací komise je něco jako boží soud, kde on sám sedí v roli hlavního inkvizitora, kata a spasitele vesmíru v jednom.
Celá tato taškařice se točí kolem parlamentní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr, které Rajchl předsedá. Tedy, ono „předsedá“ je silné slovo pro útvar, který dosud předvedl asi tolik hmatatelných výsledků jako slepý střelec na střelnici – na poslední jednání totiž dotyčný nebyl schopen předvolat vůbec, ale opravdu vůbec nikoho. Když ale zjistíte, že nemáte, co na práci a vaše komise je platná jako mrtvému zimník, je potřeba udělat nějakou tu správnou mediální šou.
A tak si pan předseda usmyslel, že si od Vrchního státního zastupitelství vyžádá klíčový spis. Když mu úřady s chladnou hlavou a zcela správně ukázaly vztyčený prostředníček – pardon, chtěl jsem říci meze jeho zákonných pravomocí, Rajchl se mohl vzteky zbláznit. S výrazem uraženého puberťáka v pátek sebevědomě vyhlásil: „My o ten spis budeme usilovat a ten spis dostaneme!“
Anketa
Zní to jako hláška z béčkového akčního filmu, jenže realita je poněkud prozaičtější. Státní zastupitelství ho totiž ukázkově odpálkovalo a dalo mu lekci, kterou by zvládl pochopit i žák v učebním oboru Opravář zemědělských strojů, natož pak právník.
Proč to vlastně dělá? Odpověď je prostá. Rajchl totiž velmi dobře ví, že reálná práce, nudné studium paragrafů a respektování právního státu nikoho nezajímají. To vám lajky na sociálních sítích nepřinese. Zato řvaní na úřady, stavění se do role mučedníka a předstírání, že zlý systém vám brání odhalit „pravdu“, to je na českém populistickém rybníčku zlatá žíla. Proč by se namáhal s fakty, když může svým věrným voličům servírovat hysterické divadlo?
