Článek
1. V květnu počasí jako v lednu
Co se stalo? Střední a západní Evropa zažila v polovině května vpád arktického vzduchu, místy se sněžením v Alpách a teplotami 5 – 10 °C pod normálem.
Proč je to ve skutečnosti projev oteplování? Rychle se zahřívající Arktida oslabuje teplotní rozdíl mezi pólem a středními šířkami, což rozvolňuje polární vír a vlní polární jet stream. Výsledkem jsou „přílivy“ studeného vzduchu do Evropy – jde paradoxně o chladné části uprostřed celkového oteplení.
2. „Falešné jaro“ a zmrzlé ovoce
Mírnější zimy posouvají rašení a kvetení o týdny dříve, ale jarní vpády chladu přetrvávají. Riziko pozdních mrazů tak roste, a škody v ovocnářství i lesích jsou už dnes miliardové.
Mechanismus je jednoduchý: oteplení zkracuje zimní období chladu, rostliny se „probudí“ dřív a zůstávají zranitelné déle.
Letos se nám (zatím) ranní mrazíky vyhnuly a úroda vypadá, že bude bohatá, ale vzpomeňme si na loňský rok…
3. Nadprůměrný rok 2024
Globální průměrná teplota dosáhla v roce 2024 +1,55 °C nad průměr– nejvíc v 175leté řadě měření. Většinu roku jsme tak překročili práh Pařížské dohody. Zvýšená teplota o tuto hodnotu se může zdát jako malicherná, opak je však bohužel pravdou a například oteplení oceánů má za následek ničení korálů - viz bod 5.
4. Vysušená území
Požáry v Kanadě roku 2023 sežehly 17,2 mil. ha – území o něco větší než Řecko – a vypustily rekordní objem CO₂. Teplejší a sušší léta tedy prodlužují požární sezónu.
Zároveň díky dlouhým období veder nastává období dešťů a s tím i související záplavy, které budou, dle odborníků, statistiky přibývat.
5. Oceány se přehřívají a korály blednou
Většina nadbytečného tepla, které lidstvo pumpuje do atmosféry, končí v moři. Když se voda zvedne jen o jeden jediný stupeň, korály ztrácejí své barevné řasy a během pár týdnů zbělají – přesně to se letos děje už počtvrté v celosvětovém měřítku. Žhavé mořské „vlny veder“ navíc živí silnější hurikány a urychlují tání polárních ledových čepiček.
6. Led na pólech mizí rychleji než dřív
Arktida letos zaznamenala nejmenší zimní rozlohu ledu v celé satelitní éře pozorování a Antarktida se už čtvrtým rokem po sobě propadla pod hranici dvou milionů kilometrů čtverečních.
Led funguje jako obří bílá zrcadlová plocha. Jakmile ho ubývá, tmavá voda pohlcuje víc sluneční energie a začarovaný kruh tání se roztáčí ještě rychleji.
7. Alpské ledovce tají tempem krátkého sprintu
Jen mezi roky 2022 a 2023 přišly švýcarské ledovce o desetinu svého objemu – ztrátu, která dřív trvala tři desetiletí. Teplá léta zvedají hranici, pod níž už nikdy pořádně nemrzne, a slabé zimy nedodají ledovcům ochranný sněhový plášť. Z ledovců tak mizí nejen turistická atrakce, ale i přirozená zásobárna vody pro řeky a vodní elektrárny.
8. Hladina moře stoupá dvakrát rychleji než před třiceti lety
Satelity hlásí, že oceán byl loni nejvyšší v historii měření a tempo zvedání se od 90. let zhruba zdvojnásobilo. Část vody se prostě roztahuje, když se ohřeje, a zbytek přidává tání pevninského ledu. Každý další milimetr znamená častější přívalové záplavy a drahé úpravy pobřežních měst.
9. Stoletá voda se změní na desetiletou
Na přelomu dubna a května 2024 spadlo na jiho-brazilský stát Rio Grande do Sul více než čtyři sta milimetrů srážek deště a víc než půl milionu lidí muselo opustit své domovy. Teplejší vzduch se chová jako větší houba – udrží víc vodní páry, a když ji pak vyždímá, padne z oblohy mnohem intenzivnější liják.
V České republice jsme také zažili stoleté povodně. Dle expertů se však do budoucna definice desetileté, stoleté a tisícileté vody posunou. Co je nyní desetiletá voda bude brzy odpovídat definici stoleté atd.
10. Z bouře na hurikán
U mexického Acapulca vystřelil v říjnu 2023 z obyčejné tropické bouře na ničivý hurikán páté kategorie za pouhých dvacet čtyři hodin. Řeč je o hurikánu Otis. Povrch Pacifiku měl přes třicet stupňů – asi o stupeň víc, než je běžné – a tak horká voda dodala bouři energii podobně rychle, jako když fouknete do rozžhaveného uhlí. Díky oteplování tak zesilují bouře a těchto přírodních jevů je tedy více a jsou ničivější.
