Článek
Jak funguje daňové zvýhodnění?
Daňové zvýhodnění spojené s DIP spočívá v možnosti odečítat z daňového základu celkovou roční sumu vkladů do DIP portfolia, a to až do výše 48 tisíc korun ročně. Tento daňový odpočet je podmíněn tím, že investor již nevyužívá jiné státem podporované produkty, jako jsou penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění nebo nově i pojištění dlouhodobé péče. Investice do různých produktů je možné libovolně kombinovat, avšak celková suma na daňový odpočet nesmí překročit stanovený limit. Toto daňové zvýhodnění mohou využít jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé, přičemž maximální částka pro odpočet od zaměstnavatele může dosáhnout až 50 tisíc korun ročně.
Kde si zřídím DIP?
Pro zřízení DIP je možné využít služby institucí regulovaných státem, jejichž seznam je k dispozici na webových stránkách České národní banky (ČNB). Mezi tyto instituce patří banky, spořitelní a úvěrní družstva, licencovaní obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a zahraniční poskytovatelé oprávnění k působení v České republice.
Kdy lze vybrat peníze bez dopočtu daně?
Peníze uložené v DIP lze vybrat po uplynutí 120 měsíců spoření a dosažení minimálního věku 60 let. Existují však výjimky, které umožňují předčasný výběr prostředků. Mezi tyto výjimky patří situace, kdy investorovi byla přiznána invalidita třetího stupně. Další možností je převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co když zruším DIP předčasně?
V případě předčasného výběru z DIP bez splnění stanovených podmínek bude nutné vrátit dosud uplatněné daňové zvýhodnění. To zahrnuje i příspěvky od zaměstnavatele, pokud takové byly poskytnuty. Tato návratnost daňových výhod a zaměstnavatelských příspěvků se vztahuje až na dobu deseti let zpětně. Jinými slovy, investor bude muset dodanit všechny daňové úlevy a příspěvky, které obdržel v rámci DIP v uplynulých deseti letech.
Kam lze investovat?
Investice v rámci DIP mohou být směřovány do různých státem regulovaných finančních produktů. Mezi ně patří bankovní vklady, akcie obchodované na regulovaných trzích, dluhopisy vydávané členskými státy EU, zahraničními bankami nebo jejich centrálními bankami, stejně jako kryté dluhopisy, například hypoteční zástavní listy. Dále je možné investovat do podílových fondů, burzovně obchodovaných fondů (ETF) a zajišťovacích derivátů. Tyto deriváty, které nejsou považovány za investiční cenné papíry, slouží k zajištění majetku v rámci DIP a jsou vázány na úrokové míry, měnové kurzy nebo měny.
Kam nelze investovat?
Investice v rámci DIP nebudou možné do některých specifických finančních instrumentů. Především se nebudou moci směřovat do většiny firemních dluhopisů, pokud nejsou obchodovány na regulovaném trhu. Dále nebude možné investovat do vysoce rizikových finančních produktů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry. Tyto omezení jsou stanovena pro zajištění stabilnější a bezpečnější investiční strategie v rámci DIP.
DIP vs. DPS
Díky možnosti investice do více aktiv, než jen u DPS se samozřejmě rozroste i konkurence. Poplatky za správu jsou tedy v DIPu menší, než u DPS. Společnosti, které zatím DIP nabízejí mají poplatek za správu kolem 0,5 % ročně, zatímco v DPS je poplatek kolem 1,5 % ročně.
DPS má oproti DIP výhodu takzvaného předdůchodu, tedy klient může odejít do „vlastního důchodu“ bez krácení doby pro řádný státní důchod.
