Článek
Tak si zavoláte lékaře, že ano. Koneckonců řádně platíte každý měsíc zdravotní pojištění. A váš zaměstnavatel také do kasičky něco přisypává.
Lékař přijde, prohlédne vás, předepíše nějaký ten lék a ujistí vás, že se brzy uzdravíte. A vy si říkáte, jaké to máme štěstí, že žijeme v době, kdy jsou lékaři vždy připraveni nám pomoci.
Ale teď si představte, že ten samý lékař, jen co vyjde z vašeho domu či bytu, vytáhne z kapsy mobilní telefon, otevře nějakou tu sociální (nejčastěji X, dříve Twitter) síť a napíše tam: „Tak jsem dneska zase viděl jednoho hypochondra, který si myslí, že mu umírání na rýmičku dá nějaký vyšší smysl.“ A teď si to zkuste představit, přátelé. Váš lékař, ten, kterému jste svěřili své zdraví, možná i své tajemství, o vás takhle mluví na internetu.
Já vím, teď si řeknete, že je to přece nemyslitelné. Lékaři přece mají svou etiku, jsou to lidé, kteří se zavázali pomáhat ostatním. Ale svět je dneska jiný. Dřív by lékař možná maximálně pověděl manželce u večeře, jaký měl dneska den. Dneska ale stačí pár kliknutí a celý svět se dozví, že jste podle svého lékaře obyčejný hypochondr.
(A)sociální sítě
A co víc, tyto sociální sítě. Co to vlastně je? Je to něco, co by mělo spojovat lidi, umožnit jim sdílet radosti i starosti. A co se z toho stalo? Místo toho, aby lékaři sdíleli nové poznatky, zkušenosti, či prostě jen nějaké to lidské slovo podpory, tak někteří z nich si tam vylévají srdce a dělají si z pacientů legraci.
Možná by bylo lepší, kdyby se tyto sociální sítě přejmenovaly na antisociální sítě. Protože co je antisociálnějšího než pomlouvání těch, kteří vám věří? To je jako kdyby pekař, který vám ráno prodá chléb, šel do sousední pekárny a tam vyprávěl, že jste si koupili tři rohlíky, protože na chleba asi nemáte.
Takže, přátelé, až příště půjdete k lékaři, možná se ho zeptejte, jestli si vás náhodou nefotí do svého „deníčku“ na internetu. A pokud ano, možná by stálo za to mu připomenout, že i on je jen člověk a že i jeho jednou může potkat rýmička či rakovinka. A kdo ví, možná se o něm pak bude psát na nějaké jiné antisociální síti.
Ať už je to jakkoliv, je dobré si pamatovat, že zdraví je věc křehká a důvěra ještě křehčí. Takže, vážení lékaři, nechte ty internety na pokoji a věnujte se tomu, co umíte nejlépe - pomáhat lidem.
A my, pacienti, se budeme snažit nebýt hypochondři. Aspoň ne moc často.
Přeji všem pevné zdraví, lékařům i pacientům.
