Článek
Dnes je tomu 12 let od smrti prvního prezidenta České republiky Václava Havla. 18. prosince 2011 zemřel na své chalupě na Hrádečku u Trutnova.
U plotu chalupy, kterou exprezident vlastnil od 60. let minulého století, proto od rána přibývají svíčky, kterými lidé chtějí uctít Havlovu památku.
Poprvé byl českým prezidentem zvolen 26. ledna 1993, podruhé 20. ledna 1998. Svou funkci opustil 2. února 2003 a jeho nástupcem se stal Václav Klaus. Při volbě prezidenta dne 20. ledna 1998 byl Havel zvolen v druhém kole první volby, když získal 47 z 81 hlasů senátorů a 99 ze 197 hlasů poslanců.
Polistopadové osudy posledního československého a první českého prezident jsou docela známé, co však činil před rokem 1989?
Stručně si to připomeňme.
Václav Havel se narodil v říjnu 1936 do významné pražské podnikatelské a intelektuální rodiny.
Po únoru 1948, kdy se dostali k moci komunisté, nemohl Václav studovat, nicméně po různých peripetiích se mu nakonec v roce 1954 podařilo odmaturovat, když absolvoval alespoň večerní studium na Akademickém gymnáziu. Humanitní obor, který si posléze vybral na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, byl však pro něj z kádrových důvodů nedostupný. Na pokračování ve studiu si musel ještě mnoho let počkat.
Po návratu z povinné vojenské služby (takže není pravdivá pomluva že Havel nikdy na vojně nebyl avšak nás přivedl do NATO) se v roce 1959 dostal do uměleckého prostředí.
Nejprve byl jevištním technikem, ale během kulturně uvolněných šedesátých let se mohl stát dramaturgem a později i asistentem režie. Zároveň při práci studoval dramaturgii na Divadelní fakultě AMU. V roce 1963 uvedlo Divadlo Na zábradlí jeho hru Zahradní slavnost a o tři roky později vydal svou první knihu Protokoly.
Kromě toho se v r. 1964 oženil s Olgou Šplíchalovou, která se mu později stala nejdůležitější životní oporou.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 přinesla konec politického Pražského jara a pro Václava Havla se stala počátkem tvrdé reality. Byl obviněn z podvracení republiky. Z pozice autora „na volné noze“ či dělníka v trutnovském pivovaru si zachoval nezávislost a několika otevřenými dopisy, které byly adresovány předním komunistickým vládnoucím činitelům, se snažil upozornit na potřebu dodržování lidských práv či propuštění politických vězňů v Československu.
Ovšem zásadní bylo až sepsání Charty 77. Tato v podstatě občanská iniciativa kritizující na straně jedné mocenský postup vládnoucí strany a na druhé straně apelující na dodržování závěrů Mezinárodní konference v Helsinkách, která lidská práva výrazně zohledňovala, se stala pro komunistický režim velkým problémem.
Václav Havel jako spoluautor a mluvčí Charty 77 tuto iniciativu navenek reprezentoval, tudíž trest oficiální moci na sebe nenechal dlouho čekat.
V roce 1979 byl Václav Havel odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky a po propuštění byl pod neustálým dozorem Státní bezpečnosti.
Ani pronásledování a permanentní tlak vyvíjený na Václava Havla v 80. letech nezabránily jeho další politické i spisovatelské angažovanosti.
Ergo kladívko, díky výrazné podpoře ze zahraničí, kde byly uváděny jeho divadelní hry, které vznikaly v době normalizace, např. Horský hotel, Largo desolato či Pokoušení, se Havel stal vůdčí osobou chartistů i českého disentu. Významně pomohl realizovat samizdatové publikace, šířit informace o protikomunistické opozici v tehdejším Československu či zprostředkovávat zakázané kontakty.
Prameny:
https://www.prague.eu/cs/prectete-si/vaclav-havel-15756
https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/vaclav-havel
https://www.vaclavhavel.cz/cs/vaclav-havel/prezident
jak ho viděli komunisté - https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064010780-kdo-je-vaclav-havel/
